Skokově rostoucí ceny energií, přibývající útoky hackerů i celková nejistota na trhu související s dopady ruské agrese vůči Ukrajině. Podnikání v současné době přináší mnohé výzvy, se kterými se vlastníci a manažeři českých firem musejí vyrovnat. Jak se s potížemi vyrovnává jedna z největších IT společností v Česku? Na tyto i jiné otázky Ekonomickému deníku odpověděl generální ředitel společnosti Tesco SW Svatopluk Beneš.
ED: Ovlivnila podnikání vaší firmy, případně celého oboru IT, ruská agrese na Ukrajině? Co konkrétně se změnilo?
Přímo ne, protože nijak s Ruskou federací nespolupracujeme, a ani tam nedodáváme, ale nepřímo ano, protože u nás pracuje řada lidí ukrajinského původu. Nabídli jsme jejich rodinám pomoc.
Myslím, že obor IT není nijak radikálně ovlivněn. Jen se více řeší kybernetická bezpečnost. Naše projekty pokračují bez jakýchkoli výkyvů, ale jako v celé ekonomice vidíme zvýšení nejistoty dodavatelských řetězců, které byly již tak narušeny pandemií. Nyní navíc na všechny dopadají vysoké ceny energií, které se spolu s rostoucími výdaji státu promítnou do vysoké inflace.
ED: Čelíte tedy většímu počtu hackerských útoků?
Situace se extrémně nevymyká předchozímu stavu, ale pozorujeme rostoucí množství pokusů o infiltraci naši firemní sítě a IT systémů našich zákazníků, kterým jsme dokázali poměrně úspěšně pomoci i s důsledky útoků. Hackerské aktivity souvisí se stále narůstající hrozbou ransomware a nově i s válkou na Ukrajině. Proto neustále prověřujeme naše havarijní postupy, připravenost personálu a technických prostředků pro prevenci, diagnostiku a mitigaci případných útoků. Používáme pokročilý bezpečnostní monitoring a situaci vyhodnocujeme v reálném čase. Jsme na to připraveni, protože je to věčný boj, který se v kyberprostoru odehrává trvale.
ED: Hovoří se o povinné bezpečnostní certifikaci poskytovatelů ICT služeb v zemích Evropské unie. Souhlasíte s takovou regulací? A jste na ni připraveni?
Dnes asi již nikdo nezpochybňuje význam kybernetické bezpečnosti. EU certifikáty umožní srovnat kvalitu služeb ICT napříč Evropskou unií. Kde vidí někdo problém, vidí jiný příležitost.
ED: Už jste sám zmínil skokový růst cen elektřiny, plynu a tepla. Roste zájem o úsporná opatření ve firmách či veřejném sektoru s využitím vašich technologií?
Ano, o nástroje pro monitorování spotřeby a hledání úspor energií je velký zájem. A to jak u nových zákazníků, tak u stávajících, kteří hledají nové možnosti jak vylepšit svůj energetický management. Pro komerční sféru je to zejména ekonomická otázka, státní správa sleduje i další strategické cíle, například v podobě omezení celkové energetické závislosti České republiky.
ED: Co firmy a státní organizace v této oblasti potřebují či požadují?
Požadují detailní monitoring spotřeb a jejich online vizualizaci společně s evidencí úsporných opatření. Společnosti chtějí okamžitě vidět, zda dané opatření mělo dopad na úsporu včetně automatického vyčíslení takové úspory. Dále je vidět daleko větší důraz na výrobu vlastní energie pomocí fotovoltaiky a podobně, včetně její evidence, vizualizace a sledování bilancí v systému. S rostoucí cenou energií dává hledání úspor v cíleném omezení spotřeby, zabránění nezjištěných úniků a v nasazení úspornějších výrobních, skladovacích a přenosových technologiích čím dál větší smysl.
ED: Je tedy možné na energiích něco ušetřit?
V současné turbulentní době není dost dobře možné na energiích ušetřit, ovšem je možné snížit spotřebu energie efektivním využíváním našeho produktu, který poskytuje účinný nástroje pro energetického manažera.
Platí základní pravidlo, že co neměřím, nemohu ani řídit. V našem případě jde o online sledování odečtů z odběrných i poměrových míst u všech druhů energií v co nejkratších intervalech, pravidelné vyhodnocování spotřeby z pohledu časových trendů a v porovnání s obdobnými jinými referenčními objekty a návrh konkrétních úsporných opatření dle dané situace.
O realizovaných opatřeních jsou okamžitě informováni zaměstnanci. Systém odesílá upozornění na neočekávané stavy a odchylky od normálu. Navíc je možné jej efektivně doplňovat o HW prvky dálkového měření energií a dalších veličin a tím zlepšit rozhodování.
ED: Na vašem webu zmiňujete Českou poštu, Jihomoravský kraj a město Ústí nad Labem jako nové uživatele vaší služby EMA+. Co tato služba zahrnuje? Jaké přínosy má pro uživatele?
Poměrně rychle a s malými vstupními náklady jde dnes s pomocí cloudové služby, která je dostupná na internetu, dosáhnout na velké know-how a posunout tak řízení organizace na mnohem vyšší úroveň. Naší hlavní myšlenkou je poskytnout uživateli specializovaný softwarový nástroj pro podporu procesů, kterým se na denní bázi věnuje v různých oblastech jako jsou třeba facility a energetický management. Důraz je kladen na jednoduchost SW, jeho intuitivnost a snadné ovládání. Přínosem pro uživatele je, například v oblasti energií, podpora ve všech stěžejních procesech při zavádění a aktivnímu provádění energetického managementu. Uživatel má na jeden klik přehled o energetické náročnosti svěřených budov a může provádět efektivní opatření.
Dnes se stávají samozřejmou součástí poskytované služby i specializované nativní mobilní aplikace pro Android a iOS, které umožní všechny plánovací, evidenční, fakturační i kontrolní činnosti vykonávat bezpapírové i přímo z terénu. Někteří naši komerční zákazníci v oblasti automatizace jimi poskytovaných služeb dosáhli velmi vysokou úroveň a mají oproti jiným subjektům velkou konkurenční výhodu na trhu. Efektivitu to přináší i samotným technikům, protože se mohou koncentrovat na činnost, co je živí, a ne na administrativu. Šikovnější si tak mohou vydělat více oproti předchozímu papírovému stavu.
Veřejná správa se tomuto trendu také postupně přizpůsobuje. Nemusí řešit vlastní IT infrastrukturu včetně datových uložišť, která je drahá a rychle zastarává. Nemusí platit vlastní systémové administrátory a IT specialisty, kterých je navíc na trhu nedostatek.
ED: Pozorujete rozdíl v přístupu soukromých firem a veřejného sektoru, co se týká IT bezpečnosti a opatření na snižování spotřeby energií? S kým se vám lépe spolupracuje?
Poslední dobou se tyto dvě témata prolínají a začínají platit univerzálně jak pro soukromý sektor, tak pro veřejnou správu. Nižší spotřeba a větší dostupný mix energií znamená nižší závislost na energetických zdrojích a celkově menší riziko pro rozpočet organizace. V případě IT bezpečnosti je to podobné. Méně systémových zranitelností a odpovědnější přístup znamená menší riziko útoku a zase menší nároky na rozpočet organizace. Důsledná prevence je základem, čekat nepřipravený na to, až se nějaký druh energie zdraží nebo někdo na vás podnikne kyberneticky útok, se šeredně nevyplácí. Stát i firmy berou bezpečnost IT a energie velmi vážně.
ED: Jak vidíte do budoucna roli ICT řešení při snižování spotřeby energií? Jaký je jich potenciál a možné přínosy?
Základem je zajištění digitalizovaného toku dat, které je možné vyhodnocovat v reálném čase a přijímat efektivní rozhodnutí. Již dnes jsou veškeré systémy měření a regulací bez ICT neefektivní. V praxi se stále více uplatňují i prvky umělé inteligence při rozhodovacích a optimalizačních procesech. ICT už neposkytuje jen informační podporu lidem, ale přímo pomáhá řídit a rozhodovat. Pro aktivní energetický management budou mít informační technologie nezastupitelnou roli v oblasti informací, interakce, komunikace a podpory procesů. Potenciál vidím zejména v oblasti chytrých měst a online měření spotřeb, kde jsou stále velké možnosti úspor.
ED: Zapojili jste se do pomoci Ukrajině? A jakou formou?
Předně jsme se soustředili na pomoc našim zaměstnancům s ukrajinskými kořeny a jejich rodinám. Jako firma jsme věnovali dar na fond UNICEF na pomoc dětem ve válkou zasažených oblastech. Mnoho z nás přispělo i osobně, například na ubytování uprchlíků v našem regionu.
ED: Nabízíte zaměstnání programátorům či dalším expertům, kteří kvůli válce odcházejí z Ukrajiny?
Nabízíme, ale zatím bez znatelného efektu. V poptávce po zaměstnání příliš IT expertů k dispozici není. Zatím přicházejí spíše ženy s menšími dětmi. Nejlepší by bylo, aby tito vysoce kvalifikovaní lidé mohli na Ukrajině zůstat nebo se po válce vrátit, aby ji pomohli obnovit. Jsou to z velké míry lidé podobně spjatí se svým domovským regionem. My jsme připraveni zapojit je do našich projektů i vzdáleně, aby nemuseli opouštět svůj domov.
(red, Ekonomický deník)
