Brněnský kriminalista Vladimír Machala se nabídl jako svědek, který může doložit aféru s odposlechy ve vazební věznici v Brně-Bohunicích. Machala tak zareagoval na trestní oznámení někdejšího žalobce Nejvyššího státního zastupitelství Libora Nedorosta, které v souvislosti s Machalovou kauzou Nedorost podal. Machala stojí s kolegyní před soudem poté, co vyšetřovali machinace s brněnskými městskými byty.
Městský soud v Brně má dnes opět začít projednávat obžalobu policistů Vladimíra Machaly a Jitky Broďákové, kteří vyšetřovali machinace s byty v Brně.
Detektiv Machala obvinil z machinací s byty bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Podle Machaly se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech.
Jenže Machalu pak začala vyšetřovat a stíhat stíhat Generální inspekce bezpečnostních sborů. Machala je obviněn mimo jiné z toho, že měl údajně předávat poznatky z vyšetřování svému informátorovi Petru Kosmákovi, který je stíhán ve známé brněnské kauze Stoka. V rámci vyšetřování byly kvůli Machalovi na půl roku povoleny odposlechy všech deseti výslechových místností ve vazební věznici Brně-Bohunicích. A v rámci odposlouchávání byly nezákonně zaznamenány i rozhovory advokátů s klienty.
Právník a někdejší brněnský advokát Libor Nedorost kvůli odposlechům podal „jako občan“ trestní oznámení na Nejvyšší státní zastupitelství. Vyjma řádného vyšetření nezákonných aktivit Nedorost žádal o přikázání věci mimo územní obvod Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Na zprávu Ekonomického deníku o podání trestního oznámení pak zareagoval stíhaný detektiv Vladimír Machala a poslal na Nejvyšší státní zastupitelství e-mail, ve kterém se žalobcům nabídl jako svědek.
„Jsem Mgr. Vladimír Machala… …Z médií jsem se dozvěděl, že v lednu 2022 bylo podáno trestní oznámení pro podezření ze spáchání zločinu dle ust. § 152 odst. 1 písm. a, 2 písm. a, c trestního zákoníku, k němuž mělo dojít při povolování a následně provádění sledování ve Vazební věznici Brno. V této souvislosti jako občan a zároveň policista disponuji řadou informací a případných důkazů o spáchání této trestné činnosti. Očekával jsem, že budu osloven policejním orgánem pověřeným šetřením v této věci. Do současné doby se tak však nestalo a proto se tímto přihlašuji jako svědek uvedeného jednání a chci být řádně vyslechnut a taktéž upozornit na možné důkazy, případně je předložit… …Za kladné vyřízení a informovaní o dalším postupu předem děkuji,“ napsal na Nejvyšší státní zastupitelství detektiv.
„Sděluji Vám, že Nejvyššímu státnímu zastupitelství bylo v lednu 2022 postoupeno podání ze dne 10. 1. 2022, označené jako ´oznámení podezření ze spáchání zločinu podle § 152 odst. 7 písm. a, 2 písm. a, c tr. zák´. V tomto podání byly uvedeny některé skutečnosti týkající se sledování výslechových místností Vazební věznice v Brně, přičemž k předmětnému podání byly současně přiloženy kopie článků publikovaných některými internetovými médii. Dále Vám sděluji, že Nejvyšší státní zastupitelství se předmětnou záležitostí zabývá a vykonává v této trestní věci dohled nad činností Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podle § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. V rámci provedeného dohledu bude posuzováno rovněž to, zda je ve věci dáno podezření ze spáchání trestného činu či nikoli,“ napsal žalobce Rudolf Misák.
Libor Nedorost podal kvůli Machalově kauze a odposlechům ve věznici trestní oznámení kvůli podezření z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.
„Předmětný podnět jsem nepodával jako advokát, ale jako občan. Nikoho z aktérů dané věci neznám a nemám k nim ani žádný osobní poměr. Jejich osud je mi v podstatě lhostejný. Pokud jsem dotazován na motivy mého kroku pak to bylo z důvodu, že mne po přečtení předmětného článku udivilo nejen to, že se něco takového vůbec může odehrávat, ale i to, že se to stalo zjevnou praxí. Stejně tak mne ale udivuje, že se v řadách státních orgánů, které běžného občana dokáží s bravurou šikanovat mnohdy jen za jeho názory vyslovené na internetu se nenašel nikdo, kdo by na danou skutečnost reagoval z úřední povinnosti, přestože to mají orgány činné v trestním řízení ze zákona v popisu práce,“ sdělil Ekonomickému deníku k aféře s odposlechy Libor Nedorost.
Jenže Nedorostovo podání nebylo Nejvyšším státním zastupitelstvím řádně „zprocesováno“, tedy podle neoficiálních informací nebyly zahájeny úkony v trestním řízení, oznámení nebylo odloženo nebo uloženo. Alespoň Nedorost nebyl o takovýchto úkonech vyrozuměn.
Nejvyšší státní zastupitelství nařídilo v Machalově kauze pouze dohled, ten ale Nedorost neinicioval. Nejvyšší státní zastupitelství tak kroky chybující podřízené instance pokrylo.
„Státní zástupce NSZ… …posoudil Vaše podání podle jeho obsahu. Ve Vašem podání nejsou uvedeny žádné skutečnosti důvodně nasvědčující spáchání trestného činu a není v něm popsáno žádné zjevně excesivní jednání
orgánů činných v trestním řízení, jímž by mohly být naplněny zákonné znaky
nějakého trestného činu. Zákonnost Vámi namítaného procesního postupu dozorové státní zástupkyně VSZ v Olomouci proto byla státním zástupcem NSZ posouzena v rámci dohledu podle § 12c a násl. zákona o státním zastupitelství,“ odepsal Nedorostovi žalobce Nejvyššího státního zastupitelství Rudolf Misák.
Zadrátováno
Ekonomický deník před časem informoval, že kvůli celkem banální kauze byly v neobvyklé šíři nasazeny odposlechy v brněnské vazební věznici v Bohunicích. A v rámci odposlechové féerie byly zaznamenány i rozhovory obhájců s klienty.
Proti nahrávání advokátů a jejich klientů se už postavila Česká advokátní komora. Kauza se dostala už i na parlamentní půdu, kde se jí zabývala kontrolní komise přezývaná Velké ucho. Zatím nevynesla svůj verdikt.
Mezitím se brněnského obhájce Richarda Nováka, o jehož odposlouchávání už není žádných pochyb, zastala Unie advokátů, které je členem. Čtvrtého a šestého února 2019 nahrály odposlechy ve věznici v Brně-Bohunicích rozhovor brněnského obhájce Nováka a jeho klienta Pavla Hubálka.
„Je evidentní, že se orgány činné v trestním řízení potřebovaly dostat k dalším informacím, které by mohly získat pouze takovými odposlechy, k jejichž realizaci by nikdy zákonnou cestou nezískaly povolení,“ tvrdí unie.
Advokát s klientem byl odposlouchávaný, přestože správcům techniky, i později vyšetřovatelům a státním zástupcům, muselo být jasné, kdo se s kým baví. Přesto nebyla tato komunikace zničena, jak má dle pravidel být, ale naopak založena do trestního spisu.
Rozhovory obhájců s klienty nesmí policie ani státní zastupitelství jakkoli použít a mají být po identifikaci mluvčích ihned zničeny. V tomto případě se tak však nestalo. Ba naopak, přepis rozhovoru byl „zprocesněn“ a vložen do trestního spisu. A podle všeho nejde o jediný případ.
Advokát Richard Novák potvrdil informace Ekonomického deníku, že to byl on, kdo hovořil ve výslechové místnosti vazební věznice v Bohunicích v době, kdy byly popisované rozhovory s jeho klientem Hubálkem nahrány.
Jak se řeší odposlechy v brněnské vazební věznici, dostali jsme informaci, kterou jsme si i ověřili, že 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019 jste byl ve výslechovce s Pavlem Hubálkem vy. Můžete to potvrdit?
Myslím si, že můžu, ano.
A chtěl byste se k tomu nějak víc vyjádřit? Budete v tomto ohledu podnikat nějaké kroky? Řešíte to třeba s Českou advokátní komorou, nebo s Unií obhájců?
Určitě, už jsem oslovil ČAK, když jsem zjistil, že se tím má zabývat. Oslovil jsem věznici, oslovil jsem GIBS a Vrchní státní zastupitelství s dotazem, zda se mě problematika těchto odposlechů také týká a čekám na odpověď.
Myslíte si, že to je formálně i z hlediska práva, v pořádku? Že jste byl odposlechnut, nahrán?
Myslím si, že kdybyste se ptal kohokoliv, tak vám všichni řeknou, že je naprosto nezákonné, aby byl prováděn odposlech mezi klientem a advokátem.
Očekáváte, že se něco bude dít? A co konkrétního by se mělo podle vás dít? Například, že by za tuto nezákonnost měl někdo nést odpovědnost?
Přes třicet let bojuji za spravedlnost pro pachatele trestných činů. Aby si to někdo špatně nevysvětloval, mám tím na mysli, aby se k nim přistupovalo podle zákona, a aby se neporušovaly normy trestního práva a trestního řízení. A aby se, jak se dnes moderně říká, neohýbaly paragrafy.
Jsem sice v některých konkrétních věcech vázán mlčenlivostí, to jistě chápete, ale můžu skutečně říct, že pokud by se to skutečně mělo týkat mě, protože toho pána zastupuji a zastupoval jsem ho v té době, tak budu samozřejmě chtít, aby to bylo nějak vyšetřeno. Jsem připraven se i hájit proti tomu, zatím ani nevím, co tam vůbec je. A nechci se ani domnívat, co by tam všechno mohlo být nahrané mezi mnou a dalšími klienty. Já jsem tam v té době chodil i za řadou jiných lidí. A nejenom já. Budu chtít, aby to bylo řádně vyšetřeno.
Doba pořízení odposlechu Nováka s Hubálkem se přesně kryje s povolením ke sledování a odposlouchávání deseti výslechových místností v brněnské věznici, o které požádalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
Povolení k odposlechu všech výslechových místností, kam se mohl Machala dostavit, bylo vydáno od 17. listopadu 2018 do 7. května následujícího roku. Vydal jej brněnský soudce Libor Hanuš.
Alarmující podrobnosti k případu je možné si přečíst ZDE.
Inkvizitorsky přehnaná horlivost
Vladimír Machala i Jitka Broďáková konstrukci obžaloby odmítají. Podle dřívějšího vyjádření Machalova advokáta Pavla Hály je zřejmé, že v dané věci se vyskytují „nikoliv ojediněle vzájemné souvislosti a provázanosti policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů, dozorujícího státního zástupce, policejního orgánu Národní centrály proti organizovanému zločinu a obviněných Hubálka a Kosmáka“.
„Jejich prověřování, podání úředních záznamů, či výslechů jsou v rozporu s trestními předpisy. Jsou u orgánů činných v trestním řízení motivovány inkvizitorsky přehnanou ´služební horlivostí´, rivalitou, záští, nechápáním operativní činnosti odboru hospodářské kriminality, nechápáním vytěžování informátorů, neznalostí chránění povinnosti jejich utajování, které vyústily ve štvanici a mediální senzaci na úkor obviněných Vladimíra Machaly a Jitky Broďákové,“ napsal Pavel Hala.
Pavel Hála tvrdí, že vyšetřovatelé, ani žalobkyně, nedostáli své zákonné povinnosti při prověřování a vyšetřování dané věci.
„Orgány činné v trestním řízení se nechaly unést subjektivním přístupem ve věci, v rovině podjatosti a to ve všech stupních, což zakládá desítky otázek – proč? Nastal tedy stav, kdy ochrana základních kautel zákona o trestním řízení soudním byla porušena,“ tvrdí brněnský advokát.
Hála už před necelým rokem konstatoval, že je nezbytné, aby dozorující státní zástupce zastavil Machalovo stíhání.
„Aby věc vrátil k dalšímu doplnění vyšetřování policejnímu orgánu, případně nazná-li skutečnosti a okolnosti, že je nezbytné podat obžalobu proti obviněným, pak nechť se vážená paní státní zástupkyně vyloučí z dozorování této věci,“ uzavřel svůj podnět na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci Pavel Hála.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci s Ekonomickým deníkem dlouhodobě nekomunikuje. Žalobkyně Petra Lastovecká se odmítá vyjadřovat v této věci i dalším médiím.
Vlastně se nic nestalo
Nejvyšší státní zastupitelství postup státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočky v Brně, Petry Lastovecké v trestní věci, v níž bylo prováděno sledování osob a věcí ve Věznici Brno-Bohunice, podle svých slov přezkoumalo.
„Postup státní zástupkyně byl přezkoumán v návaznosti na zprávy, které v lednu 2022 zveřejnila některá média a podle nichž mělo v této věznici údajně docházet k nezákonnému odposlouchávání rozhovorů advokátů s klienty. Výkonem dohledu dospělo NSZ k následujícím závěrům: Na základě povolení soudce Městského soudu v Brně realizoval policejní orgán Generální inspekce bezpečnostních sborů ve Věznici Brno-Bohunice sledování osob a věcí, a to za účelem prověření podezření ze spáchání konkrétního trestného činu. Přezkum NSZ zjistil, že nedošlo k ´masivnímu´ odposlouchávání osob přítomných ve věznici, jak nesprávně naznačovaly některé zprávy v internetovém prostoru. Ve skutečnosti bylo toto sledování velmi přísně omezeno tak, že technické prostředky umožňující sledování a zaznamenání rozhovorů byly umístěny vždy výhradně v jediné výslechové místnosti, a to jen tehdy, pokud v této předem určené výslechové místnosti měly být současně přítomny dvě konkrétní osoby. Tímto způsobem byly technické prostředky umožňující sledování a zaznamenání rozhovorů umístěny v předmětné výslechové místnosti pouze po dobu 9 dnů (celkem 91 hodin),“ tvrdí Nejvyšší státní zastupitelství.
Žalobci ale přiznali, že v trestním řízení došlo k procesnímu pochybení policejního orgánu GIBS i státní zástupkyně VSZ v Olomouci, pobočky v Brně.
„Při sledování byla mimo jiné zaznamenána komunikace mezi advokátem a klientem, kteří měli v jiném trestním řízení procesní postavení obhájce a obviněného. Jeden záznam jejich vzájemné komunikace byl řádným procesním způsobem zničen, další dva zvukové záznamy však nebyly předepsaným způsobem zničeny a omylem byly zařazeny do spisu. Zmíněné pochybení bylo zjištěno až po skončení vyšetřování, přičemž státní zástupkyně se rozhodla tuto chybu napravit opatřením dodatečného souhlasu obviněného s ponecháním zvukového záznamu ve spise. Tento postup však byl podle závěru NSZ nesprávný a oba záznamy měly být v souladu se zákonem zničeny již poté, když se policejní orgán dozvěděl, že byla zaznamenána komunikace advokáta s klientem, a to bez ohledu na dodatečné stanovisko obviněného,“ tvrdí Nejvyšší státní zastupitelství.
To v rámci přezkumu dále zjistilo, že v jednom případě byla při sledování zaznamenána i „nedůkazní“ komunikace (tj. komunikace jiných osob než těch, vůči kterým bylo soudem povoleno sledování a která neobsahovala skutečnosti významné pro trestní řízení.
„V tomto případě přitom nešlo o komunikaci mezi advokátem a klientem). Záznam o této komunikaci měl být v souladu se zákonem zničen, což se však nestalo a i tento záznam byl omylem zařazen do spisu,“ tvrdí žalobci.
Podle informací Ekonomického deníku jde o komunikaci mezi policistou a obviněným ve zcela jiné kauze. Jak se tento audiozáznam dostal do Machalova spisu zatím nikdo nevysvětlil
Nejvyšší státní zastupitelství na základě svých zjištění učinilo potřebná opatření k nápravě a Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci uložilo konkrétní pokyny směřující ke zničení obou záznamů i ve vztahu k odpovědnosti státní zástupkyně.
„Dále NSZ uložilo vedení VSZ v Olomouci, aby přijalo nezbytná opatření, která do budoucna zajistí, že při soudem povoleném sledování osob a věcí nebude docházet k nepřiměřenému zásahu do práv jiných osob a se záznamy o sledování bude vždy nakládáno v souladu s trestním řádem,“ uzavřelo Nejvyšší státní zastupitelství.
Jenže jak zjistil Ekonomický deník, existuje ještě další audiozáznam z Machalova spisu, který nasvědčuje tomu, že byla nahrána ještě další komunikace obhájce se svým klientem. O něm se nejvyšší žalobci vůbec nezmiňují.
Ekonomický deník se pokusí v dohledné době přinést podrobnější informace.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
