Odposlechy v brněnské vazební věznici byly cílené, přísně omezené, nikoliv „masivní“, uvedlo dnes na základě vlastní prověrky Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). U zjištěných dílčích pochybení NSZ uložilo nápravu. Na údajné záznamy porad advokátů s klienty ve výslechových místnostech bohunické věznice upozornil koncem loňského roku Ekonomický deník. Obavy z narušení důvěrné komunikace vyjádřila například Česká advokátní komora. NSZ o výsledku prověrky informovalo na svém webu.
Sledování povolil Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) soudce Městského soudu v Brně v rámci konkrétního trestního řízení. „Ve skutečnosti bylo toto sledování velmi přísně omezeno tak, že technické prostředky umožňující sledování a zaznamenání rozhovorů byly umístěny vždy výhradně v jediné výslechové místnosti, a to jen tehdy, pokud v této předem určené výslechové místnosti měly být současně přítomny dvě konkrétní osoby,“ uvedl mluvčí NSZ Petr Malý. Záznamy pokrývají 91 hodin v devíti dnech.
NSZ však zároveň zjistilo procesní pochybení GIBS i státní zástupkyně z brněnské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. „Při sledování byla mimo jiné zaznamenána komunikace mezi advokátem a klientem, kteří měli v jiném trestním řízení procesní postavení obhájce a obviněného. Jeden záznam jejich vzájemné komunikace byl řádným procesním způsobem zničen, další dva zvukové záznamy však nebyly předepsaným způsobem zničeny a omylem byly zařazeny do spisu,“ popsal Malý.
Na to, že v brněnské věznici nezákonně odposlouchávali pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci rozhovory advokátů s klienty, upozornil Ekonomický deník na přelomu roku.
Čtvrtého a šestého února 2019 nahrály odposlechy ve věznici v Brně-Bohunicích rozhovor brněnského obhájce Richarda Nováka a jeho klienta Pavla Hubálka. Ten je obviněný kvůli machinacím s tamními městskými byty.
Rozhovory obhájců s klienty nesmí policie ani státní zastupitelství jakkoli použít a mají být po identifikaci mluvčích ihned zničeny. V tomto případě se tak však nestalo. Ba naopak, přepis rozhovoru byl „zprocesněn“ a vložen do trestního spisu.
Nesprávný postup žalobkyně
Státní zástupkyně se rozhodla chybu zpětně napravit opatřením dodatečného souhlasu obviněného s ponecháním zvukového záznamu ve spise. „Tento postup však byl podle závěru NSZ nesprávný a oba záznamy měly být v souladu se zákonem zničeny již poté, když se policejní orgán dozvěděl, že byla zaznamenána komunikace advokáta s klientem, a to bez ohledu na dodatečné stanovisko obviněného,“ doplnil Malý.
Součástí záznamů je také „nedůkazní komunikace“, tedy rozhovor jiných lidí než těch, vůči kterým soud povolil sledování. Záznam měl být zničen, což se nestalo a omylem se ocitnul ve spisu. Nešlo o komunikaci mezi advokátem a klientem.
„NSZ na základě svých zjištění učinilo potřebná opatření k nápravě a Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci uložilo konkrétní pokyny směřující ke zničení obou záznamů i ve vztahu k odpovědnosti státní zástupkyně,“ uvedl Malý. Dále NSZ uložilo olomouckým žalobcům, aby přijali nezbytná opatření, která do budoucna zabrání nepřiměřeným zásahům do práv lidí a zajistí řádné zacházení se záznamy.
GIBS cely podle některých médií odposlouchával v souvislosti s kauzou brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly. Kriminalista vyšetřoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně, z přidělování městských bytů obvinil bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. GIBS ale následně Machalu obvinila ze zneužití pravomoci, kriminalista údajně informoval o vyšetřování podvodů při přidělování bytů svého známého, který pracoval na radnici Brno-střed. Případem se nyní zabývá brněnský městský soud.
V souvislosti s odposloucháváním výslechových místností vyjádřila obavy z narušení důvěrné komunikace advokátů s klienty například Česká advokátní komora (ČAK). „Vedení ČAK je přesvědčeno, že pokud se tomu skutečně tak stalo, šlo o zjevné porušení práv garantovaných mezinárodními smlouvami a Listinou základních práv a svobod a bylo to učiněno institucionálním postupem osob, jimž je uloženo hájit zákon a které si musely být vědomy nelegálnosti svého postupu,“ uvedla už dříve mluvčí ČAK Iva Chaloupková.
Podle ČAK je rozmluva obhájce s klientem bez přítomnosti třetí osoby elementárním pilířem nejen obhajoby, ale celého trestního řízení. A není-li podle ČAK zaručeno, že obviněný může se svým obhájcem mluvit skutečně důvěrně, aniž by obsah jejich hovoru sledoval bez jeho souhlasu někdo další, není narušováno jen jeho ústavní právo na obhajobu, ale i ústavní právo na spravedlivý proces.
(čtk, epa)
