Nesouhlas s pohlavním stykem nemusí paralyzovaná oběť znásilnění projevovat verbálně. Může zaujmout polohu těla znemožňující soulož. Pachatel naplní znak zločinu znásilnění, pokud pozici násilím změní. Vyplývá to z právní věty Nejvyššího soudu. V posuzovaném případu se žena svinula do klubka s koleny u brady a muž za ní vlezl od volantu.
O novou definici zločinu znásilnění, která by obsahovala jako podmínku pohlavního styku udělení výslovného souhlasu, usiluje část společnosti. Ministerstvo spravedlnosti s tím nesouhlasí, obětem to nepomůže.
Ministerstvo spravedlnosti ale chystá zavedení zákazu otázek na předchozí sexuální vztahy a chování oběti znásilnění při výslechu. Do budoucna je možné, že v přípravném řízení nebude moci obhájce nebo obviněný klást oběti dotazy přímo jako teď, ale výhradně zprostředkovaně. S tím nesouhlasí advokát Tomáš Sokol. „Pokud by měly být zakázány v trestním řízení otázky, zaměřené na předchozí sexuální vztahy a chování osoby, vystupující v trestním řízení jako poškozený v případě obvinění ze znásilnění, pak by logicky stejný ohled musel být brán v případě stejných nebo podobných otázek zasahujících lidskou intimitu v i v jiných trestních řízeních. Samozřejmě ve vztahu ke všem svědkům, nejen těch, kteří v řízení vystupují jako poškození,“ uvedl v článku pro Českou justici.
Co je zločin znásilnění a že oběť nemusí nutně vyjadřovat nesouhlas hlasem mezitím upřesňují judikaturou soudy. Například právní větu ke zločinu znásilnění schválilo trestní kolegium Nejvyššího soudu letos už 23. února. Šlo o případ odmítnutého dovolání taxikáře, odsouzeného za znásilnění zákaznice, kterou vezl. Muž přelezl za zákaznicí od volantu na zadní sedadlo a vynutil si soulož.
Žena hledala peněženku, která ležela na zemi
Irena Válová