Je důležité, aby dodavatel měl od zadavatele veřejné zakázky dostatek informací. „Nestačí říci pouze: Takto to chci. Dokonce jsme se s v minulosti setkali s tím, že zadavatel prohlásil, že si do zakázky „něco napsal, je tak spokojený a počká, co mu na to ÚOHS řekne. Takový přístup by opravdu být neměl,“ varovala na konferenci České justice a Ekonomického deníku “Liberalizace v dopravě, veřejné zakázky a hospodářská soutěž” místopředsedkyně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Markéta Dlouhá.
Místopředsedkyně ÚOHS ve své prezentaci týkající se možnosti požadavků na konkrétní výrobky uvedla, že je jí jasné, že v soukromém životě se nakupuje lépe, než v rámci veřejné zakázky. „Je třeba vnímat roli zadavatele a to, s jakými prostředky hospodaří,“ připomněla Dlouhá s tím, že v situaci, kdy zadavatel svými požadavky omezuje okruh zájemců o zakázku, tak je třeba být připraven na to, že bude čelit dotazům ÚOHS. Úřad v této souvislosti doporučuje předběžné tržní konzultace.
Všeobecně je známo, že popis toho, co zadavatel poptává, musí být jednoznačný, určitý a dostatečný. Zadavatel musí mít jistotu, že vše, co mu bude nabídnuto a co vyhoví stanoveným podmínkám, je tím, co opravdu chce a potřebuje. Až na výjimky není možné podle zákona přímo nebo nepřímo odkazovat na konkrétní výrobky a jejich výrobce či služby.
Zadavatelé podle Dlouhé dost tápou v tom, že podle ZZVZ žádný požadavek zadavatele na předmět plnění nesmí vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
Markéta Dlouhá dále uvedla příklady z činnosti ÚOHS. „Obecně lze se zadavatelem souhlasit, že je to právě on, kdo ví nejlépe, jaké plnění potřebuje, a jaké se rozhodne poptávat. Na druhou stranu zadavatel musí být schopen své požadavky zdůvodnit, aby bylo zpětně přezkoumatelné, zda jeho požadavky nedůvodně neomezují hospodářskou soutěž a zda zadavatel přehnanými požadavky nedůvodně nevylučuje ze soutěže o zakázku dodavatele, kteří jsou zakázku schopni kvalifikovaně plnit.“ (rozhodnutí předsedy Úřadu R 124/2018 z 19.10.2018)
Dále platí, že je to zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám a tedy reflektovaly jeho požadavky na předmět plnění. Zadavatel je rovněž osobou, která je oprávněna stanovit zadávací podmínky tak, aby předmětná veřejná zakázka byla schopna zajistit nezbytné potřeby zadavatele. Zadávací podmínky by měly být koncipovány tak, aby na jedné straně byla zaručena spravedlivá soutěž dodavatelů schopných realizovat veřejnou zakázku, na straně druhé aby plnění veřejné zakázky dle zadávacích podmínek bylo způsobilé naplnit potřeby a legitimní očekávání zadavatele. Je tedy nesporné, že po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad, nicméně případné omezení by mělo být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele (rozhodnutí předsedy Úřadu R 216/2019 z 24.1.2020).
Mohlo by vás zajímat
Nejtenčí hranice
Pokud zadavatel zadá konkrétní plnění, má zákaz používat přímé i nepřímé odkazy – jde o jedno z opatření k zachování hospodářské soutěže. „Je to nejtenčí hranice, kdy dochází k největším problémům, případně omezení soutěže jako takové,“ dodala Dlouhá a připomněla, že zadavatel podle zákona obecně nesmí zvýhodnit jednoho dodavatele. Podle zákona existují pouze přesně vymezené výjimky. „Je to o detailech a dílčích skutečnostech každého případu,“ uvedla k rozhodovací praxi ÚOHS.
Dlouhá v této souvislosti uvedla příklad rozhodnutí ÚOHS k veřejné zakázce na dodávku 15 ks dvounápravových nízkopodlažních autobusů a servisní smlouvy k autobusům dle kupní smlouvy, kdy si zadavatel „nadiktoval“ konkrétní výrobky jako například konkrétní typy ventilátorů nebo zařízení na chlazení nápojů (S0467/2017). Zadavatel se hájil například potřebou zajistit kompatibilitu se stávajícím vybavením či tím, že vždy nabídl možnost dodat alternativní řešení.
Úřad zakázku zrušil. Podle rozhodnutí požadavky stanoveny v rozporu s § 89 odst. 5 a 6 ZZVZ , přímé odkazy byly použity, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky a nebylo prokázáno, že stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 ZZVZ by nemohlo být dostatečně přesné nebo srozumitelné. „Úplné nahrazení specifikace odkazem na konkrétní typ výrobku fakticky vede ke znemožnění dodání jiného typu výrobku a dodavatelé nemají objektivní informace o parametrech požadovaného výrobku. Navíc jsou v nejistotě, zda jiným výrobkem splní představy zadavatele,“ dodala místopředsedkyně ÚOHS.
Kompatibilitu je podle ÚOHS možné zajistit popisem či označením stávajícího vybavení zadavatele, s nímž má být požadované vybavení kompatibilní nikoliv použitím odkazu u popisu požadovaného výrobku. Povinnost umožnit nabídnutí rovnocenného řešení přichází v úvahu pouze v případě, kdy odkazy na určité dodavatele nebo výrobky byly použity v souladu se zákonem. Ke zvýhodnění dojde i v případě uvedení odkazů slovem „např.“ – odkazem dává zadavatel najevo preference, resp. prostřednictvím odkazu sděleno, že pokud dodavatel nabídne označený výrobek, má jistotu, že splní požadavky.
Konference “Liberalizace v dopravě, veřejné zakázky a hospodářská soutěž” se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera společnosti České dráhy, a.s. a partnerů Satum CZECH s.r.o., CCA Group a.s. a Brněnských komunikací a.s.
Eva Paseková
