Milostivý podzim, tedy možnost splatit exekuce bez úroků, navrhuje ministerstvo spravedlnosti. Šlo by již o druhou akci tohoto typu. Pokud návrh projde, dlužníci budou moci bezúročného období využít po tři měsíce od 1. září 2022. Paušální náhrada nákladů exekuce se nově stanoví ve výši 1 500 Kč bez DPH – u prvního milostivého léta to bylo jen 750 Kč. S tím exekutoři nesouhlasí. „Přijde nám to jako vymýšlení nějakých částek. Měli bychom se držet našeho exekučního tarifu,“ prohlásil prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. Připojit se již nebudou moci soukromé instituce.
Dlužníci se loni během prvního tři měsíce trvajícího období mohli zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem, připojily se i některé banky či úvěrové společnosti.
V praxi se objevily pochybnosti o interpretaci platné právní úpravy. Jde zejména o otázku, zda lze postup v rámci tzv. milostivého léta použít na situaci, kdy byla pohledávka veřejnoprávního věřitele postoupena oprávněnému, který není veřejnoprávním oprávněným, a ve prospěch tohoto oprávněného je vymáhána v exekuci. „V této souvislosti je třeba konstatovat, že z novelizované právní úpravy jasně plyne, že jednou z podmínek pro zastavení exekuce v rámci tzv. milostivého léta je skutečnost, že oprávněným je v zákoně stanovený veřejnoprávní oprávněný. Je-li pohledávka vymáhána ve prospěch někoho jiného, nemůže k postupu v rámci tzv. milostivého léta dojít,“ vysvětlují zástupci resortu v návrhu.
Další změnou podle nové úpravy bude, že je-li podmínkou pro zastavení exekuce uhrazení jistiny, pak nemůže být daná právní úprava aplikována v exekuci k vymožení nepeněžitého plnění.
Z praxe také vyplynuly pochybnosti o tom, zda za dlužníka může dluh uhradit třetí osoba. K tomu ministerstvo poukazuje na § 1936 odst. 1 o.z., podle kterého věřitel musí přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba, a na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1714/2013, v němž se dovozuje, že „částku, kterou poukáže třetí osoba podle dohody s povinným soudnímu exekutorovi na uspokojení vymáhané pohledávky (včetně příslušenství, nákladů exekuce a nákladů oprávněného) v době, kdy trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek povinného, lze považovat za „vymožené plnění“, jež přivodilo zánik exekuce jejím „provedením“, nejdříve od okamžiku, kdy tyto účinky zaniknou.“ Z platné právní úpravy i z judikatury Nejvyššího soudu tedy plyne, že plní-li v rámci tzv. milostivého léta se souhlasem dlužníka třetí osoba, i takové uhrazení částky potřebné k zastavení exekuce je třeba považovat za splnění jedné z podmínek. Soudní exekutor může požadovat, aby mu byl prokázán souhlas dlužníka.
Ministerstvo v předkládací zprávě k novému návrhu milostivého léta uvádí, že v důsledku současné energetické krize i zvyšující se inflace někteří povinní, kteří by jinak rádi akce využili, tak nemohli učinit. Své finance totiž podle resortu použili na úhradu zvýšených cen za energie a další položky, u nichž došlo ke zvyšování cen. Ministerstvo to dokládá údaji Českého statistického úřadu. Návrh novely se nachází v připomínkovém řízení. Navrhovaný start akce je 1. září 2022.
Co ministerstvo navrhuje u akce Milostivé léto 2?
– povinní budou moci uhradit vymáhanou jistinu a paušální náhradu nákladů exekuce do 3 měsíců od účinnosti předkládaného materiálu,
– povinný bude nově muset soudnímu exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle právní úpravy tzv. milostivého léta,
– povinný bude moci požádat soudního exekutora o sdělení výše částky, která má být uhrazena pro splnění podmínek tzv. milostivého léta, nebo o sdělení, zda tato částka již byla vymožena přede dnem nabytí účinnosti tohoto návrhu; soudní exekutor bude povinen na tuto žádost odpovědět do 15 dnů od jejího doručení; návrh řeší i situaci, kdy je žádost o sdělení výše částky podána v listopadu 2022,
– paušální náhrada nákladů exekuce soudního exekutora v rámci tzv. milostivého léta se nově stanoví ve výši 1 500 Kč; tato částka by měla lépe odrážet výši nákladů soudního exekutora,
– aby byly odstraněny nejasnosti, výslovně se stanoví, v jakém rozsahu soudnímu exekutorovi náležejí náklady exekuce, o kterých bylo rozhodnuto před 1. zářím 2022 (přede dnem nabytí účinnosti předkládaného zákona) a které byly před tímto datem vymoženy. Obdobná právní úprava se týká i nákladů oprávněného.
Exekutoři už dříve uvedli, že při takzvaném milostivém létu se exekuce zbavilo 15.000 lidí, zastavilo se 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Podle Komory se do akce zapojili hlavně dlužníci s nižším počtem exekucí.
Z více než 1,5 miliardy korun na odpuštěném příslušenství mohli exekutoři podle odhadů komory vymoci až 900 milionů korun. Naopak veřejnoprávním věřitelům se vrátilo 390 milionů korun, uvedla.
Eva Paseková
