Zadavatelé společností s majetkovou účastí státu v Evropě mají lepší pozici při soutěžení zakázek. A to například v případě, kdy by zadavatel rád získal konkrétní výrobek. „Pro mě je ekonomičtější jedno řešení, nechci alternativní řešení, když je výrobek například již používán v části skupiny a já ho chci používat v celé skupině,“ vysvětlil Lukasz Kryński, ředitel odboru centrálního nákupu a logistiky Českých drah na konferenci Ekonomického deníku a České justice “Liberalizace v dopravě, veřejné zakázky a hospodářská soutěž“. Poukázal na to, že v případě Českých drah může jít například o výhodu již zaučeného personálu či náhradních dílů.
Český právní řád v podstatě neumožňuje v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek požadovat konkrétní výrobek. Zadávací podmínky totiž nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. „Úprava je lepší, než bývala v minulosti. Ale je stále nedostatečná a omezuje nás jako zadavatele proti soukromému dopravci. Ten tyto problémy neřeší a jde čistě po ceně a pak nabízí úplně jiný výkon i z časového hlediska,“ dodal Lukasz Kryński.
Předseda senátu Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš poukázal v reakci na to, že například u IT zakázek a problematiky vendor lock-in u smluv je třeba již na začátku přemýšlet o tom, že zadavatel bude chtít výrobek i pro další divize. „Pokud to naformulujete šikovně, někdo vám dodává a má i servis, dovedu si to v extrémně specifické situaci představit. Nelze ale pouze uvést, že vaším mechanikům jiný výrobek nevyhovuje,“ vysvětlil.
Podle předsedy senátu Krajského soudu v Brně Davida Rause určité možnosti požadavku na konkrétní výrobek nabízí varianta zakázky malého rozsahu. „Jinak si to neumím představit,“ dodal.
Vedoucí právního a zakázkového odboru Dopravního podniku města Brna Kateřina Matušková uvedla příklad z praxe, kdy podnik u zakázky na informační systém uvedl odkaz na konkrétního výrobce s tím, že může být nabídnuto obdobné, ale kvalitní řešení, které bude kompatibilní se zařízením brněnského dopravního podniku. Matušková také uvedla, že problematické jsou zakázky na náhradní díl autobusů a trolejbusů, kdy podnik obdrží nabídky, které splní podmínky, ale náhradní díly nejsou originální a dodavatel nechce garantovat záruku. „Dělá nám to velké problémy. Nabídky jsou nekvalitní,“ vysvětlila Matušková.
Společník a advokát kanceláře Fiala, Tejkal a partneři Daniel Jadrníček pak upozornil na to, že zadavatel často ani neví, že se odkaz na konkrétní výrobek do zakázky dostal. V případě, že pak dostane od klienta požadavek na „rozbití“ veřejné zakázky, je podle něj takový odkaz „tutovka“, kdy uspěje například u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle Úřadu jde o tzv. kobercové nálety, tedy případy, kdy se někteří dodavatelé snaží bezdůvodně narušovat zadávací řízení. „Je jednoduché shodit velký projekt na tom, že je tam konkrétní odkaz na jednu varnou konvici. Ty situace nastávají a vznikají z toho komická zdůvodnění,“ vysvětlil.
Místopředsedkyně ÚOHS Markéta Dlouhá reagovala tím, že Úřad přemýšlí o legislativním řešení, aby k obdobným situacím, kdy dojde ke zrušení velké zakázky kvůli jednomu odkazu, nedocházelo.
Konference “Liberalizace v dopravě, veřejné zakázky a hospodářská soutěž” se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera společnosti České dráhy, a.s. a partnerů Satum CZECH s.r.o., CCA Group a.s. a Brněnských komunikací a.s.
Eva Paseková
