Česku chybělo v závěru loňského roku kvůli sněmovním volbám začlenit do tuzemského práva 24 směrnic Evropské unie, což představuje 36 zákonů. Do konce loňského listopadu mělo být přijato 16 z nich. Česko se tím zařadilo v žebříčku států EU mezi nejhorší. Vyplývá to ze zprávy o přejímání unijních legislativních závazků, kterou projednal senátní výbor pro záležitosti EU. Předloni podle předchozí zprávy scházelo do českého právního řádu vtělit desítku unijních směrnic.
Začleňování unijních směrnic a nařízení do českého práva přerušily v druhé polovině loňského roku volby do Sněmovny. Část chybějících zákonů Sněmovna v povolebním složení začala znovu projednávat. Čtyři z nich, které schválila, Senát projedná příští týden. Kromě daňové novely nebo změn pravidel v oblasti finančního trhu mezi ně patří zákon o panevropském osobním penzijním produktu, který by měl sloužit jako dobrovolná daňově podporovaná alternativa ke spoření na důchod.
Z legislativy ministerstva spravedlnosti bude nejnutnější přijmout evropskou směrnici o hromadných řízeních. Tu už schválila vláda Andreje Babiše, s volbami však padla pod stůl. Česká republika normu musí přijmout nejpozději do konce roku 2022.
Do poloviny loňského roku scházelo Česku podle zprávy začlenit do českého právního řádu 14 evropských směrnic, což ho mezi 26 státy EU řadilo na 20. příčku. Absence další desítky směrnic prohloubila transpoziční deficit. „Lze předpokládat, že v kontextu výsledků ostatních členských států dojde k propadu České republiky v žebříčku úspěšnosti,“ uvedla vláda ve zprávě. Podle ní se do konce loňského zvýšil počet řízení Evropské komise proti ČR za nepřebírání unijních směrnic a nařízení na 41. Některé návrhy zákonů promítají podle zprávy do českého práva také nařízení a rozhodnutí EU, jichž chybělo 31.
(čtk, epa)
