Ústavní soud (ÚS) příští týden vyjasní, zda operace nadále zůstane podmínkou úřední změny pohlaví. Oznámí, jak rozhodl o návrzích na zrušení několika pasáží občanského zákoníku a zákonů o specifických zdravotních službách a evidenci obyvatel. Vyhlášení nálezu soud svolal na čtvrtek, termín zveřejnil na webu.
Řízení navazuje na verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS), který se postavil proti změně „matrikového pohlaví“ bez operace. V rozhodnutí poukázal na principy společnosti v Česku, která pohlaví většinově vnímá jako binární kategorii muž-žena.
Soudy se problematikou zabývaly na základě případu člověka, který se narodil do mužského těla, subjektivně se však nehlásí k mužskému ani ženskému pohlaví. Požadoval změnu rodného čísla z mužského na neutrální či ženské. Ministerstvo vnitra úpravu neprovedlo, protože nepodstoupil změnu pohlaví včetně operace.
V ústavní stížnosti pisatel navrhoval škrtnout pasáž občanského zákoníku, podle které změna pohlaví nastává chirurgickým zákrokem. Ten spočívá ve znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Další spornou pasáž obsahuje zákon o specifických zdravotních službách. Stojí v něm, že změnou pohlaví transsexuálních pacientů se rozumí „provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“. Návrh směřoval také proti zákonu o evidenci obyvatel, konkrétně proti ustanovení, že druhé dvojčíslí rodného čísla se u žen zvyšuje o 50.
Když ÚS obdrží od fyzické osoby stížnost proti soudním rozhodnutím spojenou s návrhem na provedení škrtů v zákonech, může senát řízení přerušit a postoupit návrh plénu. Jedině sbor všech ústavních soudců totiž smí rozhodovat o škrtech v právní úpravě. Řízení o stížnosti namířené proti soudním rozhodnutím pak zůstává přerušené do chvíle, než plénum rozhodne o právní právní, kterou soudy uplatňovaly.
Tentokrát bylo rozhodování pléna zřejmě komplikované. Původní soudkyni zpravodajku Kateřinu Šimáčkovou nahradila Milada Tomková. Je možné, že Šimáčková – ještě před svým odchodem k Evropskému soudu pro lidská práva – nezískala pro svůj návrh dostatečnou podporu. Pro zrušení části zákona se vždy musí vyslovit alespoň devět soudců z 15.
Pisatel stížnosti poukazoval na porušení práva na tělesnou a duševní integritu, práva nebýt podroben špatnému zacházení a práva na soukromý život. Ústavní soudci se museli vypořádat také s argumentací NSS, podle kterého by soudní moc měla být v podobných záležitostech zdrženlivá. Judikatura prosazující „překotné rozvolnění parametrů řádu, který je v řadě států vnímán jako přirozený“, může podle NSS vést k sílícímu politickému odmítání koncepce lidských práv. Ministerstvo vnitra zase argumentovalo tím, že v případě vyhovění návrhu by se celá ženská populace ocitla v situaci, kdy jejich rodné číslo neodpovídá zákonu. Bylo by také nutné provést změny v informačních systémech, kde je rodné číslo užíváno jako jeden z identifikátorů.
Evropský soud pro lidská práva už dříve rozhodl, že podmiňovat změnu pohlaví medicínskou změnou je zásah do práva na soukromý život.
(čtk, epa)
