Sněmovna ve čtvrtek s největší pravděpodobností schválí letošní státní rozpočet, jak jej předložila koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Rozpočet počítá se schodkem 280 miliard korun, což je o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Loňský schválený schodek činil kvůli koronavirové krizi 500 miliard Kč, hospodaření nakonec skončilo deficitem 420 miliard korun. Už i vládní činitelé podobně jako opoziční politici ale uvádějí, že se rozpočet bude muset v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu zřejmě brzy měnit. I v nynějším návrhu rozpočtu chce koalice přesunout z rezervy peníze na pomoc Ukrajině a uprchlíkům z této země a na posílení obranné kapitoly. Opoziční snahy o úpravy rozpočtu v dolní komoře zřejmě narazí.
V předchozích letech schvalovala Sněmovna státní rozpočty na konci roku. Protože se Fialova vláda rozhodla předložit vlastní rozpočet, posunulo se jeho schvalování až do března. Česko tak od ledna hospodaří v rozpočtovém provizoriu. Po sněmovním schválení zamíří návrh rozpočtu k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi, Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá. Provizorium skončí den potom, co zákon o státním rozpočtu vyjde ve sbírce.
Návrh rozpočtu pro letošní rok počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Premiér Fiala jej označil v úvodním kole sněmovní debaty za protiinflační a úsporný. Opozice rozpočet naopak tradičně kritizuje. Vytýká mu třeba, že dává málo peněz některým profesím ve státním sektoru. Bývalý premiér Babiš vyzval Fialu k přepracování rozpočtu tak, aby se peníze vybrané navíc vrátily lidem, když čelí rostoucím cenám zejména energií. Nyní, kvůli konfliktu na Ukrajině, prudce zdražují také pohonné hmoty. Očekává se, že schodek se při předpokládané změně nebo změnách rozpočtu prohloubí.
Návrh rozpočtu vychází z toho, že růst ekonomiky zrychlí letos na 3,1 procenta z loňských 2,9 procenta. Podle vlády porostou letos spotřebitelské ceny o 8,5 procenta. S pokračujícím růstem ekonomiky vláda současně očekává pokles nezaměstnanosti.
Při schvalování budou poslanci hlasovat i o desítkách pozměňovacích návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní koalice zřejmě prosadí zvýšení obranného rozpočtu o miliardu korun na nákup zbraní. Sněmovna patrně podpoří i navrhovaný přesun celkem 1,8 miliardy Kč na humanitární pomoc Ukrajině a na pomoc uprchlíkům. Rozpočtový výbor navrhl mimo jiné škrty v rozpočtech šesti kapitol včetně Hradu, Parlamentu nebo Ústavního soudu. Prezidentská kancelář by tak měla přijít asi o 22 milionů, Sněmovna o 39 milionů a Senát o 17 milionů korun. Lidovecký poslanec Šimon Heller chce odebrat Hradu dalších šest milionů korun, což označil za součást protiruských sankcí.
Pozornost budí také snaha Jakuba Jandy (ODS) škrtnout v rozpočtu milionovou dotaci Českému svazu bojovníků za svobodu, mohla by uspět. Naopak poslanec SPD Jiří Kobza chce svazu pět milionů přidat a vrátit tak dotaci na částku obvyklou v předchozích letech.
Poslanci navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu celkem za skoro 96 miliard korun. Převod nejvyšší částky, a to 30 miliard korun, prosazuje poslanec SPD Jan Hrnčíř z odvodů do rozpočtu Evropské unie do rezervy na snížení dopadů inflace a zdražení energií na obyvatele. Místopředsedkyně Sněmovny a bývalá karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) chce přesouvat stovky milionů na platy policistů nebo na vybavení profesionálních i dobrovolných hasičů. Bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) prosazuje 800 milionů navíc na pokrytí nezbytných výdajů ministerstva spravedlnosti.
Opoziční návrhy na přesuny peněz se týkají mnoha rozpočtových kapitol, například i kultury, sociálních věcí a zemědělství. O některých z nich zřejmě nebude moci Sněmovna hlasovat, protože míří do rozpočtové rezervy a mohly by ji snížit pod zákonnou hranici.
(čtk)
