Bývalý ministr zdravotnictví, poslanec a hejtman Středočeského kraje David Rath povede na svobodě řádný život „s vysokou mírou pravděpodobnosti, blížící se téměř jistotě“. K takovému závěru dospěl v lednu senát Krajského soudu v Brně (KS) v čele se soudcem Vlastimírem Čechem, když zamítl stížnost státní zástupkyně a potvrdil rozhodnutí brněnského městského soudu, který Ratha podmíněně propustil z výkonu trestu.
O Rathově podmíněném propuštění z výkonu trestu rozhodl senát Městského soudu v Brně (MS) v listopadu minulého roku. Proti tomu podala stížnost státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně (MSZ), kterou v lednu zamítl KS v Brně.
Státní zástupkyně ve stížnosti upozornila na to, že kladné hodnocení věznice je sice pozitivní moment, avšak jedná se také na druhé straně o mimořádné dobrodiní ze strany Vězeňské služby, která kvůli tomu, aby mohl Rath ve věznici pracovat jako lékař, upravila podmínky pro výkon trestu.
Zásadně ovšem nesouhlasila s tím, že by Rath litoval svých činů, byl si vědom jejich škodlivosti a trest přijal. Z jeho vyjádření před soudem je totiž podle ní „v náznacích zřejmé, že toto chování považoval za normu, nebyl si v průběhu jeho páchání vědom jeho trestnosti a obklopil se špatnými lidmi, které dostatečně nekontroloval“.
Rath podle státní zástupkyně navíc nesplatil celý uložený peněžitý trest a zárukou vedení řádného života není ani jeho návrat k rodině a práce ve firmě manželky, neboť ani to jej před pácháním trestné činnosti neodradilo. Stejně tak to platí i o záruce Svazu pacientů, s nímž spolupracoval již v době před svým odsouzením. „Státní zástupkyně byla toho názoru, že v kontextu dalšího probíhajícího trestního řízení a nezaplaceného peněžitého trestu, s přihlédnutím k osobě odsouzeného, by měla být stále upřednostněna funkce trestu spočívající v ochraně společnosti, kdy měla za to, že na odsouzeného je třeba stále působit v rámci výkonu trestu odnětí svobody tak, aby v budoucnu bylo možné uzavřít, že požadovaný předpoklad splnění třetí podmínky vyžadované pro podmíněné propuštění je splněn,“ uvádí se k argumentům státního zastupitelství v písemném odůvodnění rozhodnutí KS v Brně.
KS však dospěl k opačnému závěru, přiklonil se k názoru MS v Brně a stížnost státní zástupkyně zamítl.
Kladné hodnocení od věznice
Soud zopakoval kladné a bezvadné hodnocení Ratha ze strany Vězeňské služby. „Dosud vykonaná část trestu odnětí svobody plní stanovený účel v celém rozsahu. Byla zcela na místě úvaha soudu prvého stupně, která se vztahuje i na podanou stížnost státní zástupkyně, zda a jak vážné důvody by měly bránit podmíněnému propuštění u osoby, která je ve výkonu trestu poprvé, spáchala jeden skutek, vedla jinak řádný život do nástupu trestu, systematicky prokazuje polepšení během výkonu trestu a zcela se vyvaruje jakýchkoliv kázeňských přestupků. Byl také zcela přiléhavý poukaz soudu prvého stupně na rozhodovací praxi Ústavního soudu, podle kterého je podmíněné propuštění hodnoceno jako významný prostředek k dovršení nápravy a resocializace odsouzeného a pokud bylo dosud vykonanou částí trestu odnětí svobody již dosaženo nápravy pachatele a ochrany společnosti, jako v nyní posuzované věci je další výkon trestu odnětí svobody nepotřebný a neodůvodněný,“ uvádí se k tomu v odůvodnění.
Ohledně námitky nesplacení peněžitého trestu KS upozornil, že Rath podniká kroky k jeho splacení. Zmínil v této souvislosti nedávné rozhodnutí Ústavního soudu (sp. zn. III. ÚS 688/21), který se týkal případu, kdy odsouzený splatil jen mizivou část způsobené škody, a přesto byl podmíněně propuštěn, neboť je předpoklad, že na svobodě bude jeho schopnost splácet vyšší.
Ani projevenou sebereflexi Ratha nepovažuje narozdíl od státní zástupkyně KS za formální. A odmítl i pochybnosti ohledně pozitivního vlivu práce a rodiny na jeho schopnost vést na svobodě řádný život.
„V této souvislosti je třeba připomenout, že odsouzený přislíbil, že bude vykonávat lékařskou praxi i pro Vězeňskou službu, bude nad ním po dobu podmíněného propuštění vykonáván dohled, takže bude nepochybně sledováno i plnění jeho příslibu práce vykonávané pro Vězeňskou službu a není zároveň žádné pochybnosti o tom, že Vězeňská služba bude o jeho práci podávat objektivní zprávy. Také stížnostní soud má za to, že již délka vykonaného trestu a vzorný přístup odsouzeného k plnění povinností splnily účel trestu dostatečně a je možné odsouzenému dát šanci v podobě podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Lze rovněž konstatovat v této souvislosti, že s vysokou mírou pravděpodobností, blížící se téměř jistotě je možné očekávat, že do budoucna povede řádný život, a to i vzhledem k věku, kterého již dosáhl,“ uzavírá KS ve svém rozhodnutí.
Petr Dimun
