Rada Evropy v pátek 25. února odebrala Rusku právo zastoupení ve Výboru ministrů a v Parlamentním shromáždění. Rusko ale nadále zůstává členem Rady Evropy i Evropského soudu pro lidská práva. Ve funkci je také nadále ruský soudce Michail Lobov. Podle agentury AFP je Rusko zemí, jejímiž kauzami se soud ve Štrasburku zabývá nejčastěji. Opatření je dočasné, oznámila Rada Evropy v pátek 25. února 2022.
Rada Evropy odebrala Rusku právo zastoupení ve Výboru ministrů a v Parlamentním shromáždění v pátek 25. února na zvláštním jednání. Poté k aktu vydala toto prohlášení:
„V souladu se Statutem Rady Evropy se dnes Výbor ministrů rozhodl pozastavit Ruské federaci její práva zastupovat ve Výboru ministrů a v Parlamentním shromáždění v důsledku ozbrojeného útoku Ruské federace na Ukrajině.
Přijaté rozhodnutí znamená, že Ruská federace zůstává členem Rady Evropy a smluvní stranou příslušných úmluv Rady Evropy, včetně Evropské úmluvy o lidských právech.
Soudce zvolený k Evropskému soudu pro lidská práva za Ruskou federaci rovněž zůstává členem soudu a stížnosti podané proti Ruské federaci budou nadále přezkoumávány a rozhodovány soudem. Pozastavení není konečným, ale dočasným opatřením, které ponechává otevřené komunikační kanály. Rozhodnutí bylo přijato po výměně názorů s Parlamentním shromážděním ve smíšeném výboru.“
K vyloučení z Rady Evropy se v posledních dnech kvůli událostem na Ukrajině na sociálních sítích přiklonil například soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek. „Rusko si již delší dobu stejně nedělá těžkou hlavu z odsuzujících rozsudků mezinárodních institucí,“ uvedl. Souhlasila s ním i bývalá ústavní soudkyně a exsenátorka Eliška Wagnerová. „Důležitá je rychlost a tu postrádám,“ uvedla na Facebooku k případnému vyloučení Ruska z Rady Evropy. I Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval země, aby Rusko zcela vyloučily z Rady Evropy.
Prohlášení Rady Evropy je zde.
Už po Krymu přišlo Rusko na pět let o právo hlasovat
Rozhodnutí bylo přijato s okamžitou platností. Jeho důvodem je porušení článku 3 Statutu Rady Evropy. Statut Rady Evropy mimo jiné uvádí, že do působnosti Rady Evropy nespadají otázky obrany. Předmětný článek 3 potom zní takto: „Každý člen Rady Evropy uznává zásadu právního státu a zaručuje všem osobám pod jeho jurisdikcí dodržování lidských práv a základních svobod. Je povinen upřímně a efektivně spolupracovat při naplňování cíle Rady Evropy definovaného v kapitole I.“
Už v reakci na „události na Krymu“ v roce 2014, jak nazývá Evropský soud pro lidská práva anexi Krymu Ruskem, odebrala Rada Evropy Rusku hlasovací práva v orgánech této mezinárodní instituce. Tato situace trvala pět let. Rusko bylo celou dobu v jurisdikci Evropského soudu pro lidská práva.
Hlasovací práva byla Rusku vrácena v roce 2019 na návrh britského poslance. Hlasování o navrácení práv Rusku ukázalo existující bloky zemí v rámci Evropy jako kontinentu. Česká justice o tomto hlasování informovala jakožto i o faktu, že ruské členství je významné pro Evropský soud pro lidská práva, protože Rusko s Tureckem patří k největší skupině, která Soud financuje.
Ruský soudce ESLP Michail Lobov se ujal úřadu od 10. ledna 2022 poté, co byl Parlamentním shromážděním Rady Evropy zvolen soudcem za Ruskou federaci. Jeho výběr provázelo složité vyjednávání, které trvalo od nominace v Rusko v roce 2020 déle než rok.
Rada Evropy je mezinárodní organizací, jež podporuje spolupráci evropských zemích v oblasti ochrany lidských práv, rozvoje demokracie, harmonizace právních řádů, ochrany životního prostředí i kultury. Organizace existuje od roku 1949, Česká republika je jejím členem od roku 1993.
Irena Válová
