Byl to lobbing, standardní práce politika-europoslance, anebo služby advokáta za předem dohodnutých podmínek? Místopředseda hnutí STAN a poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák se v souvislosti se svojí aktivitou ve prospěch obcí, postižených výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, stal terčem kritiky. V rozhovoru pro Českou justici vysvětluje, že ho starostové sami požádali, aby se angažoval nikoliv jen jako politik, ale jako právník a advokát a výši odměny stanovili sami. A také že právní služby podle uzavřené smlouvy poskytuje za stanovenou odměnu i v dalších oblastech – administrace veřejných zakázek a právní pomoc zdarma lidem, které zákon opomíjí.
Kdo a kdy vás poprvé oslovil ohledně řešení odškodnění v souvislosti s výbuchem muničního skladu v areálu obcí Vrbětice a Vlachovice?
Dlouhodobě mne o právní zastoupení žádal starosta Vlachovic Zdeněk Hověžák, já jsem vždy s ohledem na výraznou složitost celé kauzy odmítal. On se pak již v letech 2014 – 2015 obrátil na kolegyni Lucii Tycovou, advokátku, která jim s odškodněním již v té době se svými spolupracovníky pomáhala. Po celé to období od roku 2014 jsem již starostům radil a pomáhal jako kolega, i bez zmocnění. Následně mne oslovil znovu na počátku dubna 2021 starosta Hověžák už i se všemi dalšími starosty dotčených obcí, zda bych nezvážil osobní zapojení. A to výslovně jako advokát s ohledem na mé zkušenosti se zastupováním obcí, protože se blížil termín pro uplatnění nároků obcí dle zákona o integrovaném záchranném systému. Ten termín byl totiž propadný a obce už musely své nároky uplatnit u Krajského úřadu Zlínského kraje. Shodou okolností také prosákly informace o možné pravém důvodu výbuchu skladů (Rusové), což mne také přimělo souhlasit s poskytováním právních služeb, i když jsem věděl, že půjde o mimořádně složitý případ.
Oslovil vás jako poslance Evropského parlamentu, který má pomoci s navázáním kontaktů a prosazováním konkrétních, již formulovaných požadavků obcí při jednáních na ministerstvech, anebo jako advokáta, který má řešit konkrétní právní otázky a případná právní podání?
Oslovili mne jako advokáta, výslovně hledali další právní pomoc k advokátům, které již měli sjednané. Dohodli jsme se, že věc právně posoudím a budu spolu s kolegyní, paní advokátkou Tycovou, s kterou již spolupracovali, věc řešit jako právník, tedy poskytovat standardní právní služby a připravím i právní podání.
Kdy došlo k uzavření smluvního vztahu s jednotlivými obcemi, kdo tento kontrakt inicioval a kdo navrhl formu odměny a proč?
Smluvní vztah jsem uzavřel formou ústní dohody s mým písemným návrhem dne 19. dubna 2021, kde jsem jasně vymezil, že si sjednáváme právní služby úplatné. Takto zněla i plná moc vystavená mi starosty obcí následující den. A to tak, že budu ohodnocen formou tzv. podílu na úspěchu věci. Tedy že pokud se obce ničeho nedomohou, nic mi hradit nebudou, ale pokud budu úspěšný, bude mi přiznán podíl na věci. Dopředu jsme neměli stanovené žádné procento, podle advokátních předpisů je v takovém případě s ohledem na složitost věci stanoven strop 25 procent. My jsme ovšem vůbec nevěděli, jak složitý postup nás čeká, kolik ve věci bude nutné odpracovat, takže jsme konkrétní procento nechali až na čas, kdy budeme tyto skutečnosti vědět. Já jsem na stanovení procenta vůbec netlačil, ale věděl jsem, že spolu s kolegy budeme ohodnoceni, když budeme úspěšní.
Ve zmíněném návrhu z dubna minulého roku starostům píšete: „Pokládám za obezřetné předejít případným námitkám, že já osobně danou kauzu chci využít k osobnímu zviditelnění, proto je vhodné jasně deklarovat, že jde o standardní službu, kterou poskytuji jako advokát“. Z čeho jste měl konkrétně obavu, pokud byste se na straně obcí angažoval jako poslanec Evropského parlamentu?
Chtěl jsem předejít podezření, že někdo bude chtít tuto právní pomoc obcím a jejím občanům překroutit, že se na ní chci pouze politicky zviditelnit.
Podílel jste se nějakým způsobem na přípravě zákona č. 324/2021 Sb., tzv. Lex Vrbětice? A pokud ano, jakou formou?
Ano, ale až poté, kdy jsme zkusili všechny jiné právní možnosti. Provedl jsem analýzu postupu, kterou jsem písemně předal starostům. Zkoumali jsme detailně možnosti zákona o integrovaném záchranném systému, krizového zákona a dalších právních předpisů. Všechny postupy vedly jen velmi složitě k odškodnění obcí, a už vůbec ne jednoduše pro odškodnění občanů. Na přípravě zákona jsem se podílel i spolu s kolegy, a to tak, že jsme připravili za obce podklady pro odškodnění obcí, rozčlenili rozhodná období, propočítávali jsme nároky obcí a občanů, to vše, než jsme dosáhli dohody mezi obcemi – i mezi nimi byly rozmíšky, kolik to má být – a teprve pak jsme s tímto návrhem oslovili stát, ať je věc řešena formou zákona.
Zákon předložila skupina 21 poslanců v čele s někdejším ministrem vnitra Janem Hamáčkem a předsedou PSP Radkem Vondráčkem. Zákon byl ovšem připravován na Ministerstvu vnitra. Jednal jste s nimi o tomto zákonu a pokud ano, jakou to mělo formu?
Ano, jednali jsme mnohokrát, jednání mělo formu ústní, podklady jsme ale zasílali písemně jako písemná podání advokátní kanceláře.
Zákon prošel Poslaneckou sněmovnu i Senátem tak, že žádný poslanec senátor nebyl proti, pouze se zdrželo 10 poslanců a 3 senátoři. Lobboval jste u zákonodárců za jeho přijetí?
Jednal jsem jako advokát v zájmu obcí, nebyl jsem lobbista. Jako advokát obcí jsem je pochopitelně oslovil a vždy u toho byli i starostové. Vždy jsem zdůrazňoval, že jsem advokát, ostatně i se mnou tak jednali všichni politici, nikoli jako s politikem, ale jako zvoleným advokátem obcí.
Ve svých reakcích na nedávno zveřejněné texty v médiích píšete, že by pro vás
bylo výhodnější, pokud byste účtoval podle advokátního tarifu, nikoliv podílem na věci. Můžete to vysvětlit?
Za prvé účtovat podílem na věci znamená, že žádné riziko nenese klient. My musíme udělat maximum proto, abychom dosáhli úspěchu a až když klient reálně svůj nárok prosadí, získává advokát na úspěchu klienta podíl. Pokud se účtuje advokátním tarifem, jde o standardní proces bez ohledu na úspěšný postup advokáta. Advokátní tarif znamená, že se každý úkon, který tarif definuje, oceňuje a za každý úkon klient platí. Hodnota úkonu se přitom počítá celá, již tehdy obce uplatnily u státu stovky milionů náhrady. Pokud bych uplatnil takový postup, bylo by to pro obce jednoznačně nevýhodné a obce to také věděly, a proto souhlasily s postupem podílu na úspěchu.
Uvedl jste také, že po celou dobu kontraktu nedocházelo k fakturaci,
přestože byla odvedena práce spolupracovníků a spolupracující advokátní kanceláře. Lze odhadnout, v jaké výši konkrétně by byl jejich podíl z konečné odměny?
Ano, za celou dobu více než roční práce jsme si nic nefakturovali, protože taková byla původní dohoda se starosty obcí z dubna 2021, tedy že naši odměnu vyřešíme až po případném úspěchu ve věci.
Smlouvu s obcemi jste uzavřel jen na zastupování ohledně odškodnění, anebo i na jiné právní služby?
Smlouva byla uzavřena na právní poradenství ohledně náhrady škody a odškodnění v důsledku výbuchu areálu muničních skladů, dále pak na administraci veřejných zakázek v souvislosti s užitím prostředků vyplacených obcím, a především na právní poradenství občanům, kteří na odškodnění nedosáhnou z důvodů vymezení zákonných podmínek kritérií nároku. To vše postupně vyplývalo z rozsáhlosti celého případu.
Obce si totiž v podstatě předplatily právní poradenství a zastupování těch svých obyvatel, kteří nedosáhnou na odškodnění a budou muset svůj nárok řešit soudně. Už se na nás obrátily desítky lidí a počet bude ještě narůstat. V žádném případě tak nejde o provizi za prosazení zákona, ale o náročnou advokátní práci, která trvala řadu měsíců, a ještě dále pokračuje.
Od počátku se mnou na pomoci obcí spolupracovala kancelář paní magistry Lucie Tycové. S ní a jejími kolegy jsme připravovali od jara loňského roku ve prospěch obcí všechny procesní dokumenty a materiály. Zaměstnanci této kanceláře se rovněž účastnili spolu se mnou veřejného seznámení s aplikací zákona ve všech obcích v listopadu 2021, kde jsme odpovídali spolu se zástupci ministerstva vnitra na dotazy stovek občanů.
Petr Dimun
