Národní rozpočtová rada upozornila, že je třeba změnit způsob financování investičních vojenských nákupů. Současný způsob financování přes rozpočet ministerstva obrany podle rady není optimální a jako vhodné řešení vidí zřízení speciálního fondu pro strategické nákupy. Vyplývá to z pravidelného čtvrtletního stanoviska ke stavu veřejných financí, který dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada. Dopad války mezi Ukrajinou a Ruskem podle rady nelze nyní seriózně vyčíslit.
Příjem fondu by byl zajištěn pravidelným a zákonem stanoveným přídělem peněz ze státního rozpočtu, který by byl odvozen od velikosti hrubého domácího produktu (HDP). Stát by se podle rady mohl inspirovat systémem fungujícím za první republiky.
Zřízení fondu má vláda v programovém prohlášení. Ministryně Jana Černochová (ODS) již dříve uvedla, že chce předložit návrh zákona o investičním fondu pro obranu, který by umožnil garanci peněz na víceleté financování armádních nákupů. Fond by mohl začít fungovat koncem příštího roku nebo v roce 2024.
„Současný způsob financování prostřednictvím kapitoly ministerstvo obrany nepřináší dostatečnou stabilitu a predikovatelnost zdrojů, což je v této oblasti klíčové,“ uvedla mimo jiné rada. Navíc se podle změní řazení strategických priorit vlády, kdy vyšší prioritu bude mít kvůli válce na Ukrajině bezpečnost a obrana. „Nejen vývoj ekonomiky, ale i vývoj veřejných financí je a bude významně ovlivněn vpádem vojsk Ruské federace na území Ukrajiny,“ upozornila rada.
Dopad války přitom podle ní nelze nyní seriózně vyčíslit, bude to záviset na délce a intenzitě konfliktu, počtu uprchlíků i rozsahu uvalených sankcí. „Otázka, do jaké míry bude nutné upravovat právě schvalovaný státní rozpočet, a zejména parametr salda, se tak nyní jeví jako předčasná,“ uvedla rada. Například případná silnější uprchlická vlna může být podle ní nečekanou a neodhadnutelnou zátěží pro veřejné rozpočty v krátkém a možná i střednědobém horizontu.
Změna priorit se podle ní bude také týkat energetické bezpečnosti, kde je třeba snížit závislost na Rusku. Zároveň rada varovala před tím, aby byla zhoršená geopolitická situace využita pro kompenzace z veřejných rozpočtů pro všechny, kteří se budou cítit konfliktem na Ukrajině zasaženi. „Žádný veřejný rozpočet není schopen plně kompenzovat dopady takto rozsáhlého bezpečnostního a geopolitického šoku a není to nejen myslitelné, ale ani žádoucí. Navíc rizika spojená s podnikáním v Ruské federaci či s obchodováním se subjekty s vlastníky z této země byla minimálně od okupace Krymu v roce 2014 zřejmá,“ uvedla rada.
Dosavadní hospodaření veřejných rozpočtů je podle rady ovlivněno výrazně rozpočtovým provizoriem. „To sice zabezpečuje základní fungování státu, ale přináší omezení v oblasti spouštění velkých investičních akcí, vypisování nových dotačních programů a čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. To vše rozsah veřejných výdajů dosud částečně omezovalo,“ upozornila rada.
Návrh rozpočtu na letošní rok s deficitem 280 miliard korun, který dnes definitivně schvaluje Sněmovna, rozpočtová rada považuje za první krok v procesu konsolidace veřejných financí, které se dostaly na střednědobě neudržitelnou úroveň.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
(čtk)
