Zatímco v případě webů, nabízejících online hazardní hry či nově u webů s nabídkou pochybných léčivých přípravků se lze v případě zablokování bránit ve správním řízení, v případě tzv. dezinformačních webů je situace složitější. Vláda, ani žádný jiný orgán totiž o jejich blokaci nerozhodl. Sdružení CZ.NIC, a nedávno i mobilní operátoři, postupovali pouze o své vůli, na základě doporučení vlády a Národního centra kybernetických operací, složky Vojenského zpravodajství.
V případě osmi webů, které byly minulý týden „administrativně vyřazeny“ ze zóny českých domén s koncovkou .CZ, šlo o rozhodnutí zájmového sdružení právnických osob CZ.NIC, které tvoří přes sto poskytovatelů internetových služeb. Náplní CZ.NIC je správa, zabezpečování provozu a rozvoj české národní domény.
Tomuto „administrativnímu vyřazení“ domén, mezi které patří například web Protiproud.cz, předcházelo usnesení vlády č. 127 z 25. února k „hybridnímu působení proti zájmům České republiky“. V něm vláda mj. vyzvala „všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva ČR směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině“.
Právě na toto usnesení se odvolalo sdružení CZ.NIC, když odůvodňovalo „administrativní vyřazení“ osmi webů, které jsou v médiích označovány jako „dezinformační“.
Ředitel CZ.NIC Ondřej Filip uvedl, že k tomuto rozhodnutí přikročilo zájmové sdružení po konzultacích s nejvyššími představiteli vlády a na základě doporučení bezpečnostních složek. V reakci na toto rozhodnutí CZ.NIC však ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že kroky CZ.NIC neodpovídají materiálu, který vláda projednávala.
Rozhodnutí opírá sdružení pravidly o registraci domén, konkrétně o článek 17: „Sdružení CZ.NIC je oprávněno dle svého uvážení zrušit delegaci Jména domény, jestliže je Jméno domény užíváno takovým způsobem, že dochází k ohrožení národní či mezinárodní počítačové bezpečnosti, a to zejména tím, že prostřednictvím Jména domény, či služeb, které jsou jeho prostřednictvím dostupné, dochází k distribuci škodlivého obsahu (zejm. viry, malware), nebo je předstírán obsah jiné služby (zejm. phishing), nebo hardware dostupný prostřednictvím Jména domény je řídícím centrem sítě propojeného hardware distribuujícího škodlivý obsah (zejm. botnet)“.
Sdružení dospělo k závěru
„Podle uvedeného ustanovení je sdružení CZ.NIC oprávněno dle svého uvážení zrušit delegaci jména domény, jestliže je jméno domény užíváno takovým způsobem, že dochází k ohrožení národní či mezinárodní počítačové bezpečnosti. Sdružení CZ.NIC dospělo k závěru, že předmětné domény byly užívány způsobem, který ohrožoval národní bezpečnost, včetně bezpečnosti počítačové. Jejich prostřednictvím přitom hrozilo či již dokonce mohlo docházet k páchání trestné činnosti. Z těchto důvodů proto představenstvo o znepřístupnění domén rozhodlo,“ sdělil České justici právník sdružení CZ.NIC Petr Hostaš.
CZ.NIC před svým rozhodnutím také vlastníky zmíněných domén nekontaktovalo, ani je nevyzvalo, aby se zmíněného jednání v rozporu se zmíněnými pravidly sdružení vyvarovali. „Držitelům předmětných domén nebylo toto rozhodnutí předem oznámeno z důvodu nebezpečí prodlení,“ vysvětlil Hostaš s tím, že dosud se žádný vlastník vyřazené domény na sdružení neobrátil.
V minulosti již sdružení podle Hostaše aplikovalo zmíněné ustanovení ve 150 případech, ani v jednom případě se nikdo proti rozhodnutí nebránil. „Pokud by se tak nicméně stalo a soudy či správní orgány rozhodly o tom, že sdružení CZ.NIC musí blokaci jména domény zrušit a doménu opět zpřístupnit, sdružení CZ.NIC by takovému rozhodnutí samozřejmě vyhovělo,“ dodal Hostaš.
V této souvislosti je mezi některými odborníky zmiňováno, že mohlo dojít k porušení tzv. síťové neutrality. V pondělí však Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) rozeslalo poskytovatelům internetových služeb vyjádření, že k tomu tímto zásahem nedošlo. „Potvrzujeme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra vydalo své vyjádření v návaznosti na dotaz zástupce sdružení NIX.CZ. I když je opatření výjimečné a mimořádné a rozumí se, že je časově omezené, považujeme ho v dané situaci za plně oprávněné a nutné a podřaditelné pod výjimky, které umožňují pravidla síťové neutrality,“ sdělil na dotaz České justici zástupce MPO.
Blokace jako u hazardu
Tento týden pak došlo k blokaci přístupu uživatelů k dalším tzv. dezinformačním webům, tentokrát ovšem nikoliv s koncovkou .CZ. Weby tedy lze zobrazit, ovšem mimo služby poskytovatelů, kteří k blokaci přikročili. Rozhodnutí poskytovatelé opět opřeli o výzvu vlády v usnesení č. 127 z 25. února, přičemž se seznamem webů určených k blokaci se na ně obrátilo Národní centrum kybernetických operací. Na seznamu centra mělo být dalších 14 webů, přičemž ti, kteří jsou sdruženi v Asociaci poskytovatelů mobilních sítí, oznámili, že přistoupili k blokaci pouze 6 webů z tohoto seznamu.
V tomto případě poskytovatelé postupovali v podstatě obdobně, jako v případě blokace webů, na nichž se provozují hazardní hry. Tuto povinnost jim uložil zákon před šesti lety, kdy Ministerstvo financí sestavuje seznam webů a poskytovatelé mají povinnost k nim zamezit přístup.
Zde ovšem existuje možnost bránit se proti zařazení na seznam ve správním řízení, popřípadě správní žalobou, neboť blokaci předchází rozhodnutí Ministerstva financí o zařazení konkrétních webů na příslušný seznam. Mimo jiné právě k možnosti bránit se proti blokaci ve správním řízení přihlédl Ústavní soud, když zamítl stížnost senátorů, kteří se na něj obrátili, neboť považovali blokování hazardních webů a s tím spojené povinnosti za protiústavní.
Jak v případě webů, které „administrativně vyřadilo“ sdružení CZ.NIC, tak v případě blokace přístupu k webům, k němuž přistoupili poskytovatelé připojení, se tedy jedná výhradně o rozhodnutí soukromých subjektů. Vláda pouze vydala usnesení s výzvou a bezpečnostní složky toliko požádaly soukromé subjekty o součinnost a poskytli doporučení. Odpovědnost je tedy na těchto společnostech a organizacích, jak případně odůvodní své rozhodnutí a ustojí možné žaloby u soudů. V rámci komunity se proto již ozývají kritické hlasy, že by se měla věc vyjasnit a upravit zákonem, a to i s ohledem na citlivou problematiku svobody slova.
„Tvrdý zákrok na proruské dezinformační weby považuji za naprosto správné rozhodnutí, které podporuji. Z čeho jsem nešťastný je však způsob, jakým tu dnes postupujeme. V jednu chvíli sdružení CZ.NIC oznamuje blokování osmi proruských webů, které někdo nějak vybral. Následně se tu objevuje jiný seznam dalších 22 webů ve výzvě od NCKO, které někdo nějak vybral. Žádné správní řízení, žádné správní rozhodnutí, síťová neutralita jde stranou, chybí pevný právní základ, vše je dobrovolné a každý síťový operátor se tu najednou stává soudcem i exekutorem. Toto je výjimečná situace vyžadující výjimečná řešení, která se ale nesmí stát precedentem do budoucna. Nerad bych se dožil toho, že tu zítra budeme mít třetí seznam webů, kde už kromě proruských dezinformačních bude i nějaký jiný, bez možnosti jakékoliv obrany,“ uvedl například pro Lupa.cz místopředseda Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) Michal Feix.
Petr Dimun
