Poslanec a člen sněmovního Výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO 2011) byl ve svém dnešním projevu ke státnímu rozpočtu na rok 2022 a jeho vztahu ke zdravotnictví během rozprav zastaven. Důvodem byl podle místopředsedy PSP Jana Bartoška (KDU-ČSL) nesoulad s jednacím řádem. Třetí čtení státního rozpočtu podle Bartoška nemá suplovat druhé čtení státního rozpočtu. Poslanec byl zastaven ve chvíli, kdy se vyjadřoval ke snížení finančních toků do zdravotního pojištění. „Osobně považuji snížení peněz na zdravotnictví za nepřijatelné, nebezpečné a nebudu podporovat tento rozpočet,“ ukončil poslanec Farhan svůj projev po přerušení místopředsedou PSP.
Na upjatost, nespravedlnost a v některých momentech nepravdivost navrženého rozpočtu poukázal v následujícím projevu také poslanec Patrik Nacher (ANO 2011), místopředseda hospodářského výboru a člen výboru rozpočtového. Nacher místopředsedu PSP zároveň upozornil na fakt, že debata, i politická, byla ve třetím čtení vždy vedena. „Vždycky jsme ji tady vedli a nikdy předsedající nenapomínal, že ten člověk se nějakým způsobem vyjadřuje obecně ke státnímu rozpočtu. Nikdy se to nestalo. Teď poprvé,“ apeluje Nacher.
Znepokojivé zprávy pro české zdravotnictví
Farhan svůj projev zahájil upozorněním na dvě zásadně znepokojivé zprávy pro české zdravotnictví, které má státní rozpočet na rok 2022, přepracovaný a předkládaný vládou Poslanecké sněmovně. Upozornil na to, že je to historicky vůbec první situace, kdy vláda bere peníze systému veřejného zdravotního pojištění od doby jeho vzniku.
Čtěte také: Spravedlnost má příjmy necelé 4 miliardy, rozpočet za posledních 10 let narostl o třetinu
„Druhou špatnou zprávou je, že vláda oslabuje schopnosti a kapacitu státu čelit pandemii škrtáním finančních prostředků v krajských hygienických stanicích,“ dodal Farhan se slovy, že již dnes je přitom systém veřejného zdravotního pojištění deficitní.
Ve své řeči upozorňoval na skutečnost, že vláda svým postupem zvyšuje deficit zdravotních pojišťoven tím, že snižuje deficit státního rozpočtu a o stejnou částku zvyšuje deficit systému veřejného zdravotního pojištění. „Vláda jinými slovy vymítá deficit deficitem a tváří se přitom u toho, že v systému veřejného zdravotního pojištění deficit nevadí, že zdravotní pojišťovny přece mají na svých účtech z minula peněz dost a deficit můžou financovat ze svých rezerv,“ uvádí Farhan. Fakt, že fondy na zdravotních pojišťovnách se budou na konci roku rovnat nule, považuje za poněkud svérázný postup k odpovědnému hospodaření s veřejnými prostředky.
Rezervy se pro vylepšení salda státní kasy nesmí pálit
Rezervy a rezervní fondy veřejného zdravotního pojištění podle něj nejsou určeny k tomu, aby je Ministerstvo financí nenávratně spálilo v situaci, kdy potřebuje vylepšit saldo státní kasy v běžném roce. „Rezervní fondy zdravotních pojišťoven jsou zde proto, aby kryly výdaje na zdravotní péči, když dojde k mimořádné nenadálé nepříznivé situaci. V minulosti tomu tak například bylo v době ekonomické recese v roce 2008,“ připomíná. Za mimořádnou situaci označuje taktéž pandemii a dnešní uprchlickou vlnu z Ukrajiny, u které vláda, ale ani zdravotní pojišťovny doposud neví, jaké nepředvídané náklady českému veřejnému zdravotnictví může přinést.
„Z toho je patrné, že chceme-li poskytovat dostupnou a kvalitní zdravotní péči v rozsahu, na který jsme byli v České republice doposud zvyklí, zmrazit či dokonce snížit objem finančních prostředků ve zdravotnictví, z logiky věci vždy povede k omezení dostupnosti péče,“ pokračuje ve svém projevu Farhan.
Upozorňuje na fakt, že jestliže dohodovací řízení na rok 2023 začíná s tím, že pojišťovny do něj půjdou s návrhem nulového navýšení úhrad nemocnicím, praktickým lékařům a ambulantním specialistům při osmiprocentní inflaci, někde musí peníze následně chybět.
„Vláda v koaliční dohodě a programovém prohlášení slibovala valorizaci nebo pravidelné zvýšení plateb za státní pojištěnce. Po třech měsících vládnutí přichází se snížením plateb v roce vládnutí o oněch 14 miliard. Podle nedávného vyjádření pana ministra Válka bude ve druhém roce vlády, tedy v roce 2023, platba za státní pojištěnce maximálně na současné úrovni,“ uvádí Farhan.
Ministr Válek podle něj uvedl, že jedná s Ministerstvem financí o koridoru 1 850 korun až 1 980 korun za jednoho státního pojištěnce. „Takže velmi pravděpodobně vláda do zdravotnictví opět dá méně peněz, než je to v tom v letošním roce a ještě méně to bude v příštím roce,“ dodal Farhan ve svém projevu, načež byl zastaven místopředsedou PSP.
Silvie Purmová, Zdravotnický deník
