Skutečnost, že někteří polští soudci byli jmenováni v době vlády nedemokratického komunistického režimu, sama o sobě nezpochybňuje jejich nezávislost. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie ve sporu, který poskytuje vodítko pro posuzování nezávislosti soudců i v dalších postkomunistických zemích. Podle unijní justice je zásadní, že Polsko se zavázalo respektovat hodnoty EU, v čemž mu soudci z totalitní éry nebyli překážkou.
Na soud v Lucemburku se s žádostí o stanovisko obrátil polský nejvyšší soud, který se domnívá, že jeden z odvolacích soudců soudu nižší instance by nemusel být nezávislý kvůli době svého jmenování před rokem 1990. Soudce byl uveden do funkce podle nedemokratických pravidel a po pádu komunismu znovu neskládal slib.
Podle unijních soudců však pouze tento fakt pro zpochybnění nezávislosti a nestrannosti práce soudce nestačí.
„Polská republika přistoupila k unii a jejím hodnotám, zejména k hodnotám právního státu, aniž v tomto ohledu působila obtíže okolnost, že polští soudci byli jmenováni v době, kdy v tomto státě ještě nebyl u moci demokratický režim,“ zdůraznil dnes soud.
Případ je součástí širšího sporu o kontroverzní reformu soudnictví, kterou polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) zdůvodňuje zejména právě snahou zbavit justici soudců uvedených do funkcí komunistickým režimem. O tom, jak vládnoucí garnitura zdůvodňuje reformu justice, Česká justice už dříve informovala v rozsáhlé analýze.
Bílá kniha reformy polské justice, která kroky vlády obhajuje, vznikla jako odpověď námitkám a hrozbám k polské justiční reformě ze strany Evropské komise. Obsahuje důvody reformy a v jednotlivých kapitolách popisuje oblasti reforem s odkazy k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, k judikatuře německých soudů, k usnesením Benátské komise při Radě Evropy nebo Komise pro lidská práva EU.
Podle polské opozice i Evropské komise ale části reformy posilují vliv vládních politiků na justici a omezují její nezávislost.
(čtk, epa)
