Žádost o přeložení z funkce šéfa olomouckého vrchního státního zastupitelství (VSZ) na pozici státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) podal Ivo Ištvan sám. V rozhovoru s ČTK dnes řekl, že tento krok zvažoval několik měsíců. V Brně se bude nejprve několik měsíců seznamovat s některými odbory NSZ, jeho definitivní zařazení pak bude v gesci nejvyššího státního zástupce. O jeho nástupci dosud nebylo rozhodnuto, do doby jeho zvolení jej bude zastupovat náměstek Pavel Komár. Ištvan odchází z postu šéfa olomouckého VSZ po 21 letech, v čele pobočky skončí tento týden ve čtvrtek.
O přeložení do Brna požádal Ištvan letos 11. února, čtyři dny po setkání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Po schůzce, která byla součástí ministrovy seznamovací cesty po uvedení do vládní funkce, se Blažek netajil tím, že měl s Ištvanem v minulosti rozdílné názory. Podle Ištvana to však nehrálo zásadní roli, rozhodnutí vážil již dříve. „Já jsem toto rozhodnutí vážil řadu měsíců, tudíž návštěva ministra spravedlnosti na to neměla prakticky žádný vliv. V jeho rozhovoru jsem si jenom ověřil některé skutečnosti, které mi naznačovaly, že toto rozhodnutí, byť pro mě bylo těžké, je správné,“ uvedl Ištvan.
V pozici šéfa olomouckého VSZ strávil Ivo Ištvan s tříletou přestávkou 21 let, z této pozice odchází v době, kdy se mluví o zavedení funkčních období vedoucích žalobců. „Přesně z tohoto důvodu jsem z té funkce odcházel, aby diskuse o obsahu novely zákona o státním zastupitelství vedl nikoliv dosluhující vedoucí státní zástupce, ale někdo, kdo přijde s novým mandátem a ta debata o zákoně nebude vedena v rovině nějaké osobní argumentace, ale v rovině věcné. Není však nějaký zásadní důvod, aby statusové poměry vedoucích státních zástupců byly upraveny nějak rozdílně od statusových poměrů předsedů soudů,“ doplnil Ištvan.
Své působení ve funkci šéfa olomouckého VSZ dnes Ištvan komentovat nechtěl. Za doby jeho působení má olomoucké VSZ na kontě řadu odhalených kauz, v posledních letech to byla například kauza lihové mafie v čele s Radkem Březinou, která se již dočkala pravomocného rozhodnutí, či olomoucká korupční kauza Vidkun, jejíž odvolání nyní leží u olomouckého vrchního soudu. Olomoučtí žalobci se také zapsali díky policejnímu zásahu na úřadu vlády v roce 2013, po kterém padl Nečasův kabinet. Od té doby byl Ištvan terčem ostré kritiky především ze strany politiků ODS. „Pokud má někdo takový pocit, že je zde nějaká tenze ze strany politiků ve vztahu ke státním zástupcům, je to smutná vizitka,“ podotkl k tomu Ištvan.
Na státním zastupitelství, původně prokuratuře, strávil Ištvan celý profesní život. Poprvé ho šéfem VSZ v Olomouci jmenovala v roce 1997 tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová. V listopadu 2007 jej na návrh nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké odvolal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) v souvislosti s údajnou korupční kauzou senátora Jiřího Čunka. Ištvan se však kvůli svému odvolání obrátil na soud a v prosinci 2010 uspěl se správní žalobou u Městského soudu v Praze. V lednu 2011 se tak do čela olomouckého VSZ vrátil.
(čtk, epa)
