Brazilský nejvyšší soud po dvou dnech odvolal rozhodnutí o zákazu provozování sociální sítě Telegram v zemi, které tak ani nevstoupilo v platnost. Soudce Alexandre de Moraes nařídil pozastavení činnosti sítě v pátek, protože její provozovatel nereagoval na výzvy soudu, uvedla agentura AFP. Šéf Telegramu Pavel Durov uvedl, že „problém v komunikaci“ vznikl tím, že společnost nekontrolovala e-mailovou schránku, kam soud posílal své výzvy.
„Odvolal jsem rozhodnutí zcela pozastavit aktivity sítě Telegram v Brazílii,“ uvedl v neděli večer místního času soudce de Moraes. Podle něj sociální síť splnila všechny požadavky soudu.
Mezi nimi bylo odstranění několika příspěvků brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který podle soudu vyzradil tajné informace či šířil nepravdy. Sociální síť také odstranila profil jednoho z předních příznivců brazilského prezidenta, který čelil podezření, že šíří dezinformace. Telegram také zpřísní kontrolu nad šířenými obsahu po síti a jeho zaměstnanci budou soustavně monitorovat 100 nejpopulárnějších kanálů, uvedl deník The New York Times.
„Aplikace vždy prokazovala vůli spolupracovat s úřady. To, co se stalo, bylo nedorozumění v komunikaci,“ uvedl právník sociální sítě Alan Thomaz. Podle předchozího vyjádření šéfa sociální sítě Durova provozovatelé nekontrolovali e-mailovou schránku, kam policie a soud posílaly své výzvy. Podle agentury AFP si Telegram na tom, že nespolupracuje s úřady, v minulosti „vybudoval značku“.
Proti pozastavení činnosti Telegramu se ohradil brazilský prezident Bolsonaro, jehož příznivci síť hojně využívají. „Telegram každodenně informuje lidi o mnoha událostech národního významu, které mnohá (média) bohužel opomínají,“ uvedl Bolsonaro. Dodal, že zákaz by postihl desítky milionů Brazilců.
Telegram si do svých telefonů stáhla polovina Brazilců a síť patří k těm nejrychleji rostoucím v zemi. Bolsonaro má na ní přes milion příznivců. Jeho hlavní soupeř v příštích prezidentských volbách, bývalý prezident a levicový politik Luiz Inácio Lula da Silva, jich má méně než 50.000. Lula ale vede v průzkumech veřejného mínění se zhruba 45 procenty preferencí, Bolsonarovi by dalo hlas zhruba 30 procent respondentů.
(čtk)
