Senát Městského soudu v Praze (MS) v čele se soudkyní Vierou Horčicovou odmítl v pondělí žalobu pěti vojáků na Ministerstvo obrany ČR (MO) proti povinnému očkování. Vojáci se domáhali u soudu ochrany před nezákonným zásahem, který spatřovali v nařízeních náčelníka Generálního štábu a velitele vzdušných sil. Podle soudu ovšem chyběl konkrétní důkaz o rozkazu, který by těmto vojákům očkování nařizoval.
Vojáci spatřovali nezákonný zásah ve sdělení hlavní hygieničky MO z 15. prosince 2021, dále v nařízení náčelníka generálního štábu z 21. prosince 2021 a v nařízení velitele vzdušných sil z 28. prosince minulého roku. V žalobě tvrdili, že na základě nich jim nadřízení mají ukládat povinně se očkovat, první dávka měla být povinně provedena do konce ledna. Dokonce uvedli, že je jim vyhrožováno kázeňským postihem či trestním stíháním, pokud tento rozkaz neuposlechnou. Dále popsali, že jsou omezováni již nyní: nesmí jíst společně s ostatními v jídelně či že jsou jim neodůvodněně snižovány odměny.
MO ve vyjádření k žalobě uvedlo, že sdělení hlavní hygieničky resortu k očkování nenutí, jedná se pouze o informativní sdělení k vyhlášce, která povinné očkování pro určité skupiny teprve zavádí. Obě nařízení, tedy náčelníka Generálního štábu a velitele vzdušných sil, jsou jen pokynem jednotlivým armádním složkám. Žalobcům tedy nic konkrétně nenařizují, nehrozí jim tedy konkrétní újma, kterou ani neprokazují.
Sdělení, opatření i nařízení žalobou napadená byla podle MO navíc vydávána ve veřejném zájmu, kterým je akceschopnost armády, která by byla ohrožena v případě rozšíření pandemie v jejích řadách.
Zároveň ministerstvo upozornilo, že je v legislativním procesu změna vyhlášky, která má povinné očkování proti COVID-19 zrušit.
Na výzvu soudu k doplnění žaloby pak vojáci uvedli, že vláda sice 19. ledna rozhodla o zrušení povinného očkování, avšak oni jsou k němu nadále svými nadřízenými nuceni. Mělo jim být ústně sděleno, že mají nařízení velitele vzdušných sil považovat za rozkaz s tím, že první dávku očkování musí dostat do konce ledna.
Upozornili na rozhodnutí MS v Praze, který 17. ledna vydal předběžné opaření, jímž provedení povinného očkování u jiných vojáků letky zakázal. Na základě tohoto opatření soudu pak velitel zrušil již vydané konkrétní rozkazy vůči vojákům, kteří se měli podrobit očkování 26. ledna.
Podle pondělního rozhodnutí soudu však v tomto případě vojáci nedoložili, že by vůči nim směřoval konkrétní rozkaz jejich nadřízeného, aby se podrobili očkování. Sami uvedli, že se jednalo o neformální pokyny s tím, že závazná jsou pro ně nařízení náčelníka Generálního štábu a velitele vzdušných sil.
Sama neformálnost není podle soudu pro posouzení zákonnosti rozhodující, klíčové je tento úkol specifikovat, tedy datem, místem a původcem. Stejně tak to platí i pro tvrzení ohledně znevýhodnění, která je mají k očkování přinutit. I ta mohou při jejich doložení představovat nezákonný zásah.
Obě žalobou napadená nařízení pak podle soudu přímo proti vojákům nesměřují, ukládají pouze povinnosti jejich nadřízeným. Nezákonný zásah, pokyn či donucení by představoval až konkrétní rozkaz velitele vůči žalobcům, pak by ovšem takové jednání nebylo možné přičítat žalovanému, v tomto případě MO, neboť ten podle názoru soudu není tím služebním orgánem, který donucující rozkaz vydal. Za donucující akt nelze podle soudu považovat ani sdělení hlavní armádní hygieničky, které je pouhým informačním či metodickým pokynem.
V tomto je situace odlišná od zmíněného případu, v němž MS 17. ledna vydal předběžné opatření, neboť zde byly rozkazy konkrétním velitelem nejen vydány, ale také zaneseny ve služební knize. Zde však chybí nejen ten, kdo měl, byť neformální, rozkaz vydat, kdy k tomu mělo dojít, ale především důkaz o pokynu k očkování.
„Městský soud shrnuje, že nařízení obou velitelů nesměřují přímo vůči žalobcům, ale vůči jejich velitelům. Již výše pak bylo uvedeno, že bez alespoň konkrétních tvrzení o tom, že na základě těchto nařízení bylo žalobcům ze stran jejich velitelů očkování fakticky nařízeno (byť by tak bylo učiněno neformálně) nelze pak dovozovat, že by byli žalobci nuceni se očkovat proti COVID-19, a že by těmito pokyny byli fakticky zasaženi ve svých právech,“ odmítl žalobu MS.
Petr Dimun
