Ke konci loňského roku bylo na území ČR registrováno 660 849 cizinců, což znamená nárůst o více než 30 % v posledních 5 letech. Ukrajinců je v České republice už více než Slováků a Vietnamců. Nejde o uprchlíky, nýbrž o pracující cizince ze zemí mimo Evropskou unii. Uprchlíků, kteří požádali o azyl, bylo za celý loňský rok jen 1 411. Raketově však stoupají nelegální pobyty.
Vyplývá to z aktuální zprávy ministerstva vnitra o migraci za rok 2021.
Ještě v roce 2015 žilo v ČR 464 670 cizinců. Loni jich bylo už o dvě stě tisíc více, celkem zde žilo 660 849 cizinců. To je od roku 2015 nárůst o 30%.
Nejvíce cizinců žijících v České republice pochází v současnosti z Ukrajiny. Ukrajinců je na území ČR 196 875, což činí celou jednu třetinu všech cizinců pobývajících v ČR. Za Ukrajinci následují Slováci (114 630 osob) a Vietnamci (64 851 osob).
Mnohé podniky začaly podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) oslovovat své pracovníky ukrajinského původu, aby je ujistily o podpoře a připravenosti pomáhat v závislosti na vývoji situace. Průběžně budou sledovat a vyhodnocovat jejich případné obavy a potřeby. Uvedl to prezident svazu Jaroslav Hanák. Doplnil, že SP jedná s příslušnými úřady a podniká potřebné kroky v otázce udělování víz pracovníkům z Ukrajiny a jejich rodinám.
V současné chvíli je podle Hanáka nutné zajistit jednoduchý vízový proces pro rodinné příslušníky ukrajinských pracovníků v ČR tak, aby se jejich rodiny dostaly do ČR co nejdříve. „K tomu je třeba i koordinovaná pomoc se zajištěním jejich rychlé a bezpečné přepravy a následný celkový adaptační proces podpory po jejich příchodu,“ uvedl. Dále je nezbytné jednat s ukrajinskou stranou o jejích občanech, kteří pracují v tuzemsku, pro případ dalšího vyhrocení situace. Nutné je také automaticky prodloužit platnost stávajících pracovních i krátkodobých víz všem Ukrajincům, kteří jsou momentálně v ČR.
V České republice rovněž žije 45 365 Rusů, kteří tvoří čtvrtou příčku v počtech cizinců na území ČR.
„Počet cizinců na území ČR setrvale stoupá. K 31. prosinci 2021 bylo na území ČR registrováno celkem 660 849 osob cizí státní příslušnosti, z toho 338 957 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 321 892 na základě oprávnění k trvalému pobytu,“ komentuje zprávu ministerstvo vnitra.
Převažují pracující cizinci ze zemí mimo EU
Jak vyplývá ze zprávy, mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí mimo Evropskou unii (429 881 osob, tj. 65 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (230 968 osob, tj. 35 %).
Z cizinců pocházejících z členských zemí Evropské unie u nás žije nejvíce Slováků, kterých je 114 630. Za nimi s velkým odstupem následují Rumuni (18 806 osob), Poláci (17 936 osob), Bulhaři (17295), Němci (14 792 osob) a Maďaři (9740 osob).
Do statistiky prvních deseti se z cizinců mimo EU vešli kromě Ukrajinců, Vietnamců a Rusů jen Mongolové, kterých u nás žije 11 016.
Účel pobytu Ukrajinců, Vietnamců nebo Rusů je v drtivé většině pracovní. Za ním následuje sloučení rodiny: „U cizinců ze třetích zemí, kteří mají na území České republiky přechodný pobyt, převažuje účel pobytu zaměstnání (55 %), dále účel pobytu sloučení rodiny (25 %), studium (14 %) a podnikání (3 %).
O azyl požádalo v ČR jen 376 Ukrajinců
Přestože počet žadatelů o azyl v ČR stoupl za rok o 21%, ve skutečnosti jde jen o malý počet uprchlíků, kteří hledají v ČR mezinárodní ochranu. „V roce 2021 požádalo o mezinárodní ochranu v České republice celkem 1 411 osob, což je ve srovnání s rokem 2020 o 21 % více,“ uvádí k číslu ministerstvo vnitra.
Také v počtu těchto žádostí o azyl vedou občané Ukrajiny, kteří loni podali v ČR 376 žádostí. Jak pro Českou justici uvedlo ministerstvo vnitra před dvěma týdny, počet žadatelů o azyl z Ukrajiny se ani za současné situace nikterak nezvyšuje. Ještě na začátku letošního února panoval v počtech těch, kteří chtěli získat statut uprchlíka z Ukrajiny setrvalý stav, jak uvedla Česká justice spolu s modelovým příkladem takové žádosti muže utíkajícího z Ukrajiny.
Za uprchlíky z Ukrajiny následují, co se týče počtu, žadatelé o azyl z Gruzie (226 osob), z Afghánistánu (176 osob), z Vietnamu (70 osob), z Moldavska (69 osob). Dále loni požádalo v České republice po padesáti osobách z Turecka a z Uzbekistánu a rovněž 46 Bělorusů a 36 Kazachstánců.
Stoupá počet nelegálních pobytů Ukrajinců
Doslova raketově stoupla loni nelegální migrace, a to na 11 170 osob, kteří byli na území ČR zjištěni jako nelegálně pobývající. „V porovnání s rokem 2020 došlo ke zvýšení počtu, a to o 57 %. Z tohoto počtu bylo 335 osob zadrženo na vnější schengenské hranici, tj. na mezinárodních letištích a 10 835 při nelegálním pobytu. Na nelegální migraci se podíleli státní příslušníci 103 států, z toho nejvíce občané Ukrajiny (5 844), Moldavska (1 548), Afghánistánu (529) a Sýrie (428),“ uvádí k tomu vnitro.
V porovnání s rokem 2015 byla nelegální migrace tvořena především občany Ukrajiny, dodává ministerstvo vnitra.
Česká ekonomika zřejmě i v případném nejširším pojetí sankcí proti Rusku nebude podle Hospodářské komory (HK) paralyzována. Pro mnohé firmy z různých odvětví by mohly ale sankce mohly mít až existenční důsledky. Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou pravděpodobně zkomplikuje zahraniční obchod. Projeví se i v působení Ukrajinců v českých firmách a na dalším náboru potřebných zaměstnanců z ciziny.
Irena Válová
