Kvůli možnému konfliktu na Ukrajině nijak nevzrostl počet žadatelů o mezinárodní ochranu v České republice. Ukrajinci nežádají aktuálně o azyl v České republice více, než je obvyklé. Pro Českou justici to na dotaz potvrdilo ministerstvo vnitra. Za Ukrajince v ČR nemohou převzít povolávací rozkaz příbuzní a povolání do války není politickým pronásledováním. Ani dluhy nejsou důvodem pro udělení azylu.
Česká vláda napětí způsobené přesunem 100.000 ruských vojáků k ukrajinským hranicím označuje za vážné, ale věří v diplomatické řešení. Přesto počet žadatelů o mezinárodní ochranu nebo azyl z Ukrajiny nijak neroste „Ministerstvo vnitra nárůst počtu žádostí o mezinárodní ochranu podaných občany Ukrajiny nezaznamenalo,“ uvedla na dotaz České justice Hana Malá z ministerstva vnitra.
Moskva v blízkosti Ukrajiny shromáždila vojska, odmítá však, že by připravovala invazi. Zároveň hrozí blíže nespecifikovanými kroky, pokud Západ nevyslyší sérii požadavků ohledně fungování NATO, z nichž ty hlavní jsou pro spojence nepřijatelné. Podle Kyjeva jde Moskvě spís o destabilizaci Ukrajiny než o použití vojenské síly.
Z databáze Nejvyššího správního soudu vyplývá, že válka na východní Ukrajině, hrozba povolání na frontu nebo povolávací rozkaz, který příbuzní na Ukrajině, jsou celá léta předkládanými důvody žádostí o azyl. Tyto důvody jsou ale zamítané, neboť nástup do války není zákonným důvodem pro udělení azylu.
Žalobce: Na Ukrajině hrozí branná povinnost
Poslední takové rozhodnutí, ve kterém se žadatel z Ukrajiny u Krajského soudu v Ostravě žaluje české ministerstvo vnitra kvůli zamítnutí žádosti o azyl, je však z prosince loňského roku. Také správní soud dal ministerstvu vnitra za pravdu a žalobu kvůli obavám z nástupu do války shledal nedůvodnou.
I v tomto případě zaznívají nejčastější důvody ukrajinských žádostí: útěk před dluhy, před mafií a před válkou. Ani jeden z důvodů není důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Toto před soudem uvedl Ukrajinec M.K.: „Jelikož dle žalobce Ukrajina patří mezi nejzkorumpovanější státy, nepokoušel se vyhledat pomoc u policie ani jiných státních orgánů. Dále žalobce tvrdil, že mu na Ukrajině hrozí branná povinnost. V případě odmítnutí nastoupení do armády, by žalobce mohl být odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody. Všeobecně je známo, že podmínky v ukrajinských vězeních jsou neakceptovatelné,“ stojí v rozsudku Krajského soudu v Ostravě.
Mohlo by vás zajímat
To ovšem není celá pravda, jak během řízení zjistil odbor pro azyl a migraci ministerstva vnitra, nyní v pozici žalovaného: „Žalovaný sdělil, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce je legalizace jeho pobytu na území České republiky za účelem výdělku, kvůli dosud nesplacenému dluhu na Ukrajině, a s tím spojené problémy s mafií, které dluží zbývající finanční obnos,“ uvádí se v rozsudku.
Žalovaný: Muž povolávací rozkaz nepřevzal, nic mu nehrozí
Poté se vnitro vyjádřilo k povolání do války: „K žalobcově obavě nástupu do bojů na východě Ukrajiny žalovaný sdělil, že samotná povinnost každého občana Ukrajiny účastnit se základní vojenské služby nebo v rámci mobilizace jakéhokoliv dalšího výcviku či dokonce bojových operací, nemůže být chápána jako pronásledování jednotlivců ze strany ukrajinských státních orgánů, a to ani následného nasazení vojáků do konfliktních oblastí.“
„Povolovací rozkazy je navíc možné doručovat na Ukrajině pouze do vlastních rukou, nikoliv do rukou rodinných příslušníků. Jelikož žalobce takové dokumenty vlastnoručně nepřevzal, nejsou považovány za doručené a žalobci z nich neplynou povinnosti nástupu vojenské služby ani hrozba trestu za její nenastoupení. Žalobce dodal, že na východoukrajinské frontě nejsou žádní mobilizovaní vojáci, ale pouze dobře vycvičení a motivovaní dobrovolníci a profesionální příslušníci armády. Žalobci tak nehrozí ani nebezpečí trestního stíhání,“ shrnuje argumentaci vnitra Krajský soud v Ostravě.
Soud: Nasazení do války není důvodem k udělení azylu
Soud se poté s argumenty vnitra ztotožňuje: „Obava žalobce z nasazení do válečného konfliktu na východě Ukrajiny taktéž není důvodem k udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona. Jak vyplývá z informací o vojenské službě na Ukrajině, vojenská základní služba je povinná, případně existuje možnost náhradní vojenské služby, která je obvykle vykonávána v nemocnicích. Jak sám žalobce uvedl, nenastoupil ani do jedné z forem vojenské služby, a to z vážných zdravotních důvodů. Je tak nepravděpodobné, že by žalobce byl předvolán do bojů na východě Ukrajiny s tak závažným zdravotním stavem,“ stojí v rozsudku.
„Žalobce ani nebyl schopen předložit povolávací rozkaz, jelikož je převzala manželka, která je taktéž nebyla schopna žalobci poskytnout. Nebylo tedy prokázáno, že by jej vůbec převzala. Jak dále vyplývá z informací, které si správní orgán obstaral, povolávací rozkazy lze na Ukrajině doručovat pouze do vlastních rukou. Samotné vyhýbání se převzetí povolávacího rozkazu není na Ukrajině kvalifikováno jako trestný čin,“ uvedl správní soud.
V ČR žije skoro 200 tisíc Ukrajinců
Podle zprávy o migraci za 3. čtvrtletí roku 2021 žilo v České republice legálně 189 912 občanů Ukrajiny. Je to celkem 29% cizinců žijících v ČR. Důvodem pobytu 50% všech cizinců je práce.
Celkem podalo do 3. kvartálu loňského roku žádost o azyl 1094 osob, občané Ukrajiny vedli počtem 298 žádostí.
Rovněž v počtu nelegálních pobytů lze připsat prvenství Ukrajincům, nelegálně jich pobývalo v ČR 4 653, jak vyplývá ze statistiky odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.
Irena Válová
