Městský soud v Brně má dnes začít projednávat obžalobu policistů Vladimíra Machaly a Jitky Broďákové, kteří vyšetřovali machinace s byty v Brně. Detektiv Machala obvinil z machinací s byty bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Podle Machaly se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Jenže Machalu pak začala vyšetřovat a stíhat stíhat Generální inspekce bezpečnostních sborů. Machala je obviněn mimo jiné z toho, že měl údajně předávat poznatky z vyšetřování svému informátorovi Petru Kosmákovi, který je stíhán ve známé brněnské kauze Stoka. V rámci vyšetřování byl kvůli Machalovi na půl roku povoleny odposlechy všech deseti výslechových místností ve vazební věznici Brně-Bohunicích. A v rámci odposlouchávání byly nezákonně zaznamenány i rozhovory advokátů s klienty.
Případ, který rozsahem a zásahem odposlechů vzbudil velkou pozornost nejen v právnických kruzích, ale i mezi zákonodárci, bude rozplétat senát brněnského městského soudu vedený Jaroslavem Chocholou.
Oč v kauze jde? Brněnský policista, nadporučík Vladimír Machala, vyšetřoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně. Detektiv obvinil z machinací s byty bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Podle Machaly se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Škoda se podle odhadů detektivů mohla vyšplhat přes hranici deseti milionů korun. Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že měl Hubálek používat k přidělování obecních bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.
Zájemcům o obecní byty měl Hubálek podle zjištění vyšetřovatelů předávat zfalšovaná potvrzení a smlouvy k užívání bytů na hlavičkovém papíře brněnského magistrátu s padělaným podpisem. Hubálek pak měl těmto zájemcům přidělovat byty, od kterých disponoval klíči. Za jejich přidělování pak měl dostávat od „vyřízených“ zájemců provize.
Z vyšetřovatele složité kauzy se ovšem Vladimír Machala stal rázem obviněným, když ho předloni v únoru začala s kolegyní Jitkou Broďákovou stíhat Generální inspekce bezpečnostních sborů. GIBS sdělila šéfovi brněnské hospodářské kriminálky obvinění v půlce předloňského února.
Petr Kosmák je bývalým vedoucím úředníkem na radnici Brna-střed a je obžalován v rámci kauzy Stoka. Kosmák byl podle Vladimíra Machaly jeho informátorem a účastnil se mimo jiné jako takzvaná nezúčastněná osoba domovní prohlídky u Hubálka.
Mohl zmařit objasnění, tvrdí prokurátorka
Vladimír Machala si měl být podle dozorující žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petry Lastovecké vědom, že svým jednáním může zmařit řádné objasnění věci, protože Petr Kosmák se pohybuje v prověřovaném prostředí s vazbami na možné podezřelé osoby a s tímto jednáním, tedy sdělováním neveřejných informací nepřestal ani poté, co získal informaci o možném podezření o zapojení Petra Kosmáka do trestné činnosti Pavla Hubálka a informace o možném rozsahu prověřované trestné činnosti a množství osob do této trestné činnosti zapojených, tak přesto i nadále uvedené informace Petru Kosmákovi sděloval a ten je sděloval dál do zájmového prostředí, čímž způsobil, že došlo k úniku informací o prověřování rozsáhlé korupční
trestné činnosti přímo k osobám, které se na této trestné činnosti měly podílet.
„Tedy jako úřední osoba, v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,“ tvrdí Lastovecká.
Přizváním Kosmáka k domovní prohlídce měl Machala podle Lastovecké zpochybnit zákonnost provedení předmětné domovní prohlídky a použitelnost zajištěných důkazů.
„Tedy jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě i jinému neoprávněný prospěch, vykonával
svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,“ tvrdí dále Lastovecká.
Machala s Broďákovou jsou dále obžalování kvůli údajnému zneužití zvláštních finančních prostředků ve výši 9 tisíc korun.
Zadrátované místnosti
Kvůli celkem banální kauze byly v neobvyklé šíři nasazeny odposlechy v brněnské vazební věznici v Bohunicích. A v rámci odposlechové féerie byly zaznamenány i rozhovory obhájců s klienty.
Proti nahrávání advokátů a jejich klientů se už postavila Česká advokátní komora. Kauza se dostala už i na parlamentní půdu, kde se jí zabývala kontrolní komise přezývaná Velké ucho. Zatím nevynesla svůj verdikt.
Mezitím se brněnského obhájce Richarda Nováka, o jehož odposlouchávání už není žádných pochyb, zastala Unie advokátů, které je členem. Čtvrtého a šestého února 2019 nahrály odposlechy ve věznici v Brně-Bohunicích rozhovor brněnského obhájce Nováka a jeho klienta Pavla Hubálka.
„Je evidentní, že se orgány činné v trestním řízení potřebovaly dostat k dalším informacím, které by mohly získat pouze takovými odposlechy, k jejichž realizaci by nikdy zákonnou cestou nezískaly povolení,“ tvrdí unie.
Advokát s klientem byl odposlouchávaný, přestože správcům techniky, i později vyšetřovatelům a státním zástupcům, muselo být jasné, kdo se s kým baví. Přesto nebyla tato komunikace zničena, jak má dle pravidel být, ale naopak založena do trestního spisu.
Rozhovory obhájců s klienty nesmí policie ani státní zastupitelství jakkoli použít a mají být po identifikaci mluvčích ihned zničeny. V tomto případě se tak však nestalo. Ba naopak, přepis rozhovoru byl „zprocesněn“ a vložen do trestního spisu. A podle všeho nejde o jediný případ.
Advokát Richard Novák potvrdil informace Ekonomického deníku, že to byl on, kdo hovořil ve výslechové místnosti vazební věznice v Bohunicích v době, kdy byly popisované rozhovory s jeho klientem Hubálkem nahrány.
Jak se řeší odposlechy v brněnské vazební věznici, dostali jsme informaci, kterou jsme si i ověřili, že 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019 jste byl ve výslechovce s Pavlem Hubálkem vy. Můžete to potvrdit?
Myslím si, že můžu, ano.
A chtěl byste se k tomu nějak víc vyjádřit? Budete v tomto ohledu podnikat nějaké kroky? Řešíte to třeba s Českou advokátní komorou, nebo s Unií obhájců?
Určitě, už jsem oslovil ČAK, když jsem zjistil, že se tím má zabývat. Oslovil jsem věznici, oslovil jsem GIBS a Vrchní státní zastupitelství s dotazem, zda se mě problematika těchto odposlechů také týká a čekám na odpověď.
Myslíte si, že to je formálně i z hlediska práva, v pořádku? Že jste byl odposlechnut, nahrán?
Myslím si, že kdybyste se ptal kohokoliv, tak vám všichni řeknou, že je naprosto nezákonné, aby byl prováděn odposlech mezi klientem a advokátem.
Očekáváte, že se něco bude dít? A co konkrétního by se mělo podle vás dít? Například, že by za tuto nezákonnost měl někdo nést odpovědnost?
Přes třicet let bojuji za spravedlnost pro pachatele trestných činů. Aby si to někdo špatně nevysvětloval, mám tím na mysli, aby se k nim přistupovalo podle zákona, a aby se neporušovaly normy trestního práva a trestního řízení. A aby se, jak se dnes moderně říká, neohýbaly paragrafy.
Jsem sice v některých konkrétních věcech vázán mlčenlivostí, to jistě chápete, ale můžu skutečně říct, že pokud by se to skutečně mělo týkat mě, protože toho pána zastupuji a zastupoval jsem ho v té době, tak budu samozřejmě chtít, aby to bylo nějak vyšetřeno. Jsem připraven se i hájit proti tomu, zatím ani nevím, co tam vůbec je. A nechci se ani domnívat, co by tam všechno mohlo být nahrané mezi mnou a dalšími klienty. Já jsem tam v té době chodil i za řadou jiných lidí. A nejenom já. Budu chtít, aby to bylo řádně vyšetřeno.
Doba pořízení odposlechu Nováka s Hubálkem se přesně kryje s povolením ke sledování a odposlouchávání deseti výslechových místností v brněnské věznici, o které požádalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
Povolení k odposlechu všech výslechových místností, kam se mohl Machala dostavit, bylo vydáno od 17. listopadu 2018 do 7. května následujícího roku. Vydal jej brněnský soudce Libor Hanuš.
Alarmující podrobnosti k případu je možné si přečíst ZDE.
Inkvizitorsky přehnaná horlivost
Vladimír Machala i Jitka Broďáková konstrukci obžaloby odmítají. Podle dřívějšího vyjádření Machalova advokáta Pavla Hály je zřejmé, že v dané věci se vyskytují „nikoliv ojediněle vzájemné souvislosti a provázanosti policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů, dozorujícího státního zástupce, policejního orgánu Národní centrály proti organizovanému zločinu a obviněných Hubálka a Kosmáka“.
„Kde jejich prověřování, podání úředních záznamů, či výslechů jsou v rozporu s trestními předpisy. Jsou u orgánů činných v trestním řízení motivovány inkvizitorsky přehnanou ´služební horlivostí´, rivalitou, záští, nechápáním operativní činnosti odboru hospodářské kriminality, nechápáním vytěžování informátorů, neznalostí chránění povinnosti jejich utajování, které vyústily ve štvanici a mediální senzaci na úkor obviněných Vladimíra Machaly a Jitky Broďákové.
Pavel Hála tvrdí, že vyšetřovatelé, ani žalobkyně, nedostáli své zákonné povinnosti při prověřování a vyšetřování dané věci.
„Orgány činné v trestním řízení se nechaly unést subjektivním přístupem ve věci, v rovině podjatosti a to ve všech stupních, což zakládá desítky otázek – proč? Nastal tedy stav, kdy ochrana základních kautel zákona o trestním řízení soudním byla porušena,“ tvrdí brněnský advokát.
Hála už před necelým rokem konstatoval, že je nezbytné, aby dozorující státní zástupce zastavil Machalovo stíhání.
„Aby věc vrátil k dalšímu doplnění vyšetřování policejnímu orgánu, případně nazná-li skutečnosti a okolnosti, že je nezbytné podat obžalobu proti obviněným, pak nechť se vážená paní státní zástupkyně vyloučí z dozorování této věci,“ uzavřel svůj podnět na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci Pavel Hála.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci s Ekonomickým deníkem dlouhodobě nekomunikuje. Žalobkyně Petra Lastovecká se odmítá vyjadřovat v této věci i dalším médiím.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
