Bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL, TOP 09) je podle svého advokáta Tomáše Sokola symbolem omylů, kterých se může dopustit justiční mašinérie, a škod, které dokáže napáchat. Na schůzce s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) se oba muži shodli na tom, že Parkanová má za stíhání v kauze letounů CASA nárok na odškodné. Jeho výši zatím nevyčíslili, sdělil Sokol.
Blažek už dříve avizoval, že pozve Parkanovou a jejího právníka na schůzku, protože by se jí rád za stát omluvil a přiznal jí odškodnění. Ministerstvo pak tento týden informovalo na sociálních sítích, že setkání se už uskutečnilo. Uvedlo, že Parkanová se ze schůzky omluvila z rodinných důvodů.
Po jednání ministr Blažek České justici sdělil, že se nechystá podat kárnou žalobu na státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Jana Kořána, který případ od počátku dozoroval a zastupoval žalobu před soudem. Jak nalézací, tak odvolací soud přitom v rozhodnutích vyslovily pochybnost nad postupem orgánů činných v trestním řízení. Úspěšná kárná žaloba je přitom podmínkou, aby stát mohl vymáhat po příslušném státním zástupci náhradu za vyplacené odškodnění.
„Za sebe bych řekl, že jsme se shodli na tom, že klientka má nárok na odškodné, a já jsem slíbil, že ho po setkání s klientkou budu konkretizovat,“ shrnul obsah jednání Sokol.
Kauza Parkanové a jejího někdejšího podřízeného Jiřího Staňka se táhla téměř deset let a týkala se transportních letounů, jejichž nákup schválila v roce 2009 vláda Mirka Topolánka (ODS). Obžaloba na základě znaleckého posudku tvrdila, že stroje byly vinou Parkanové a Staňka předražené o 818 milionů korun. Podle pravomocného rozsudku ale státu žádná škoda nevznikla a oba obvinění udělali maximum pro to, aby se obchod uskutečnil v souladu se zákonem.
Ministerstvo má na vyřizování žádostí o odškodné za nezákonné stíhání půlroční zákonnou lhůtu, ne vždy ji ale kvůli množství obdobných případů dokáže dodržet. Řada poškozených se obrací na soudy. Ministři se zpravidla v těchto záležitostech osobně neangažují.
Zatím nežádala
Sokol v této souvislosti zdůraznil, že jeho klientka nikoho „nepředběhla“.„Zatím nic nedostala ani o nic nežádala. Jen jsem se v jejím zastoupení zúčastnil krátkého jednání, jehož imanentní složkou byl fakt, že klientka utrpěla újmu. To zas není až tak moc,“ míní. „Z mého, zdůrazňuji mého pohledu je případ klientky do té míry mimořádný, že může odůvodňovat takto nestandardní postup,“ doplnil.
Upozornil na to, že újma způsobená nezákonným stíháním může mít různou míru a různý dopad. „I když i o trestním stíhání jiných mých klientů bylo mediálně informováno a byly to více či méně ‚známé tváře‘, razance dopadu trestního stíhání na doktorku Parkanovou byla a je mimořádná,“ podotkl. Stejně mimořádná byla podle něj nesmyslnost jejího obvinění i následná štvanice.
„Ne, že by tyto aspekty v jiných případech chyběly, ale pak je zde faktor míry devastace života, který je též subjektivní. Někdo to vše snáší lépe a někdo hůře. To také hraje roli, byť to možná vůči těm ostatním postiženým není zcela spravedlivé,“ uzavřel Sokol.
Advokát už dříve uvedl, že stíhání zničilo Parkanové podstatnou část života. K soudu nikdy osobně nedorazila, pokaždé se omluvila. K věci tak nikdy veřejně nevypovídala. Právník vysvětloval, že nechtěla vyjádřit neúctu k soudu, podle něj trestní řízení nesla velmi těžce psychicky.
(čtk, pd)
