Předseda hnutí Přísaha a bývalý velitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta žádá, aby byl soud, rozhodující o žalobě na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu kvůli jeho knize Třicet let pod přísahou přesunut z Prahy 5 do Brna. Šlchtu kvůli výrokům v knize žaluje někdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek. Šlachtův ÚOOZ Grygárka léta stíhal kvůli zneužití pravomoci. Jeho údajné provinění spočívalo v tom, že měl uchránit svého známého, lobbistu Romana Janouška, od vyšetřování. Stíhání nakonec zastavily soudy jako nezákonné. Grygárek už vysoudil odškodnění od státu, nyní jej žádá i od šéfa útvaru. Šlachta žádost o přesun soudu do Brna vysvětluje například tím, že to budou mít blíž žalobci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které chce navrhnout jako svědky. Navíc má Šlachta zájem očistit své jméno před soudem v místě svého bydliště, tedy v místě, kde se nachází jeho nejsilnější voličský elektorát.
Obvodní soud pro Prahu 5 měl v půlce prosince řešit velmi zajímavou žalobu na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu. Někdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek žaluje bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róberta Šlachtu. Šlachtův ÚOOZ Grygárka léta stíhal kvůli zneužití pravomoci. Jeho údajné provinění spočívalo v tom, že měl uchránit svého známého, lobbistu Romana Janouška, od vyšetřování. Stíhání nakonec zastavily soudy jako nezákonné. Grygárek už vysoudil odškodnění od státu, nyní jej žádá i od šéfa útvaru. Toho žaluje za výroky v jeho knize Třicet let pod přísahou. Šlachta se ale ze soudu omluvil s odůvodněním, že jeho právník nestihl případ nastudovat. K soudu se nedostavil.
Bývalý šéf ÚOOZ a později náměstek celníků Róbert Šlachta, který se podepsal jako Robert, oznámil ve čtvrtek 9. prosince Obvodnímu soudu pro Prahu 5 převzetí právního zastoupení v popisovaném soudním řízení advokátem Petrem Opletalem. Učinil tak těsně před nařízeným líčením, přestože má informace o jeho konání už od 8. září. S ohledem na dobu, odkdy Šlachta o soudu ví, by se už dalo spekulovat o cíleném prodlužování sporu.
„V nadepsané věci byl žalovaný předvolán na den 13. 12. 2021 od 13:00 hod k jednání u
Obvodního soudu pro Prahu 5. Žalovaný nyní zdvořile žádá nadepsaný soud o odročení tohoto nařízeného jednání. S ohledem na převzetí právního zastoupení bezprostředně před nařízeným jednáním neměl právní zástupce dostatek prostoru seznámit se s celým soudním spisem a zejména s důkazy, založenými ze strany žalobce. Žalovaný se obratem po převzetí právního zastoupení objednal k nahlížení do soudního spisu, to je však dle informací kanceláře soudu možné až dne 16. 12. 2021, tedy až po termínu nařízeného ústního jednání,“ napsal soudu Róbert Šlachta.
A podotkl: „Žalovaný nezamýšlí neúčelně prodlužovat řízení, avšak objektivně v tuto chvíli nemá možnost včas nahlédnout do soudního spisu, tedy právní zástupce žalovaného nemá dostatek prostoru na adekvátní přípravu k ústnímu jednání. S ohledem na skutečnost, že jde o první jednání ve věci a nové jednání může být nařízeno již v řádu jednotek týdnů, žalovaný se domnívá, že se odročení jednání zásadním způsobem nemůže dotknout ani jednoho z účastníků řízení.“
Očista před elektorátem
Pár dní po zmařeném líčení Róbert Šlachta poslal soudu písemné odůvodnění návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu Brno – venkov, a to z takzvaného důvodu vhodnosti.
Argumentuje mimo jiné tím, že v obvodu Okresního soudu Brno – venkov má bydliště a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů.
„I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti,“ napsal soudu Róbert Šlachta.
„Bude-li v tomto řízení prokázáno autorství naříkaných výroků, bude posuzováno, zda jednotlivá
tvrzení popisují pravdivé okolnosti a zda tato mohou zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. Klíčoví svědci, které žalovaný navrhuje, jsou právě osoby působící u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – ostatně už přímo žalobce v části žaloby vychází z tvrzení
o údajně nekvalitní práci žalovaným řízeného ÚOOZ ve spolupráci s údajně nekvalitní prací
státních zástupců VSZ v Olomouci – právě tato tvrzení tak budou předmětem posuzování a
následujícím podkladem pro rozhodnutí ve věci samé,“ argumentuje kvůli přeložení Šlachta.
„Provedení důkazu výslechem svědků u Okresního soudu Brno – venkov je s ohledem na jejich
bydliště rozhodně účelnější a dostupnější. Navíc se v obvodu Okresního soudu Brno – venkov
nachází i bydliště žalovaného a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné
podjatosti soudů. Jak již totiž bylo řečeno, činnost žalovaného ve funkci ředitele ÚOOZ se
týkala prověřování mj. pražských složek justice a sám žalobce dlouhodobě působil na vrchním
státním zastupitelství v Praze. I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést
řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti.
Okrajově lze konstatovat i to, že jelikož je žalovaný sám politicky činnou osobou a jelikož
podanou žalobu považuje za tzv. osobní vendetu proti své osobě, má eminentní zájem „očistit“
své jméno právě v místě, kde se nachází jeho nejsilnější voličský elektorát,“ pokračuje Šlachta.
A zdůraznil, že řízení je zatím na samotném počátku, kdy nebylo prováděno dokazování a ani nebylo zahájeno jednání ve věci. Delegováním věci jinému soudu, který je podle něj rovněž místně příslušným soudem, nebude zmařen dosavadní stav a ani oddálen dosavadní výsledek řízení.
Protahuje řízení
„Tedy nic nebrání tomu, aby věc projednal a rozhodl soud, u něhož bude probíhat řízení rychleji a hospodárněji,“ napsal Obvodnímu soudu Pro Prahu 5 Róbert Šlachta.
Právní zástupce Libora Grygárka Petr Toman argumentuje tím, že žádný z vyjmenovaných důvodů nepředstavuje závažný důvod pro prolomení ústavně garantovaného práva žalobce na zákonného soudce, a tudíž se z jeho pohledu jedná pouze o účelový návrh směřující k protahování řízení.
Porovnání nákladů řízení spojených s výslechem svědků pocházejících z Olomouce před Obvodním soudem pro Prahu 5 a před Okresním soudem Brno – venkov by podle Tomana rozhodně neodhalilo žádný zásadní prostor pro úsporu nákladů řízení.
„Tento argument žalovaného nemůže obstát také z toho důvodu, že mnoho potenciálních svědků, včetně těch, jejichž výslech navrhnul sám žalovaný, jako například Josef Klíma, Pavel Zeman, Lenka Bradáčová a další, pochází z Prahy nebo v Praze působí. Vedení řízení v této věci Okresním soudem Brno – venkov by tak zcela jistě vyšší hospodárnost a rychlost řízení nepřineslo. Je také potřeba uvést na pravou míru, že dozor nad zachováním zákonnosti v dotčeném přípravném řízení vykonávali státní zástupci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – pobočky v Ostravě. To žalovaný pravděpodobně úmyslně neuvedl, aby vyvolal dojem vyšší závažnosti jím uplatňovaných argumentů týkajících se geografických skutečností,“ upozorňuje Petr Toman.
V souvislosti se zásahem do osobnostních práv Libora Grygárka bude soudem prokazován i vznik a intenzita újmy způsobené žalobci výroky Róberta Šlachty. K prokázání těchto skutečností bude nezbytné vyslechnout řadu svědků, kteří žijí v Praze a okolí. I z tohoto pohledu tak nemohou argumenty žalovaného obstát a do příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 5 by nemělo být nikterak zasahováno.
Důvodem pro přikázání věci z důvodu vhodnosti nemůže být ani pochybnost žalovaného
o podjatosti soudu, doplňuje Petr Toman.
Šlachta podle něj jednak netvrdí žádné relevantní skutečnosti, ze kterých by měla podjatost Obvodního soudu pro Prahu 5 vyplývat, ale zejména jsou pro námitky o podjatosti stanovena vlastní specifická pravidla, která nelze obcházet návrhem na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
„Už vůbec nelze připustit argumentaci zvolenou žalovaným, který bez jakéhokoli bližšího odůvodnění namítá podjatost všech pražských soudců,“ dodal Petr Toman.
Který soud bude žalobu Grygárka na Šlachtu řešit, rozhodne Nejvyšší soud.
Ten už se podobnou žádostí zabýval. V usnesení ze dne 26. března 2018 pak jednoznačně konstatoval, že:
„Pokud pak žalobkyně odůvodňuje vhodnost přikázání věci navrženému soudu „zamezením možných účelových negativních postupů v rámci ostravské justice“, je třeba uvést, že důvodem k delegaci věci z důvodu vhodnosti nemůže být ani případná nedůvěra žalobkyně v Okresní soud v Ostravě jako místně příslušný soud. Tuto skutečnost samu o sobě zákon nezohledňuje v otázce místní příslušnosti, pro niž stanoví objektivní a jednoznačná pravidla v ustanoveních § 84 – 89a o. s. ř. (občanského soudního řádu – pozn. red.), která nelze obcházet subjektivními názory účastníků. Je-li nedůvěra účastníka k soudu podložena skutečnostmi takové povahy a intenzity, že vyvolávají důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců, pak je třeba postupovat podle ustanovení o vyloučení soudců (§ 14 a násl. o. s. ř.), neboť žalobkyně jako účastnice řízení má právo se vyjádřit k osobám soudců, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout, a může uplatnit námitku podjatosti (srov. § 15a o. s. ř.), a jsou-li vyloučeni všichni soudci příslušného soudu, je namístě delegace nutná (§ 12 odst. 1 o. s. ř.). Delegace vhodná podle § 12 odst. 2 o. s. ř. tedy z uvedených důvodů nepřichází v úvahu.“
Z protokolu o jednání před Obvodním soudem pro Prahu 5 z 13. prosince 2021 vyplývá, že Róbert Šlachta žádnou námitku podjatosti neuplatnil.
„Lze tak předpokládat, že žalovaný žádné skutečné pochybnosti o podjatosti zákonné soudkyně nemá,“ dodává právní zástupce Libora Grygárka Petr Toman.
Věc je ještě o trošku prozaičtější, Šlachta námitku neuplatnil, protože k soudu nedorazil a soudní jednání zmařil.
Jan Hrbáček
