Polsko musí slibovanou snahu o ústupky v otázce sporné justiční reformy dokázat praktickými činy, aby splnilo požadavky institucí Evropské unie. Po jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti o polských problémech s právním státem to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Podle českého ministra Mikuláše Beka i po dnešku pokračuje patová situace a mnohé státy mají obavy zejména z dalšího vývoje kolem respektování svrchovanosti unijního práva polskými orgány.
Ministři dnes vyslechli další část polských argumentů v rámci řízení podle sedmého článku smlouvy o EU, které s Varšavou unijní instituce kvůli obavám z porušování evropských hodnot vedou již několik let. Polský prezident Andrzej Duda začátkem února poslal do parlamentu k projednání návrh novely zákona o nejvyšším soudu, který má definitivně zrušit disciplinární komoru rozhodující o trestech pro soudce. Tento orgán EU kritizuje a unijní soud kvůli jeho pokračujícímu fungování uložil Varšavě pokutu ve výši milionu eur denně.
Podle Jourové však bude důležité, zda a v jaké podobě nakonec Sejm zákon schválí a jestli komora skutečně přestane fungovat. „Tady zatím žádné fanfáry nemůžu vyhlásit, osobně bych si přála, aby začala reforma takzvané reformy, protože ta polská justiční reforma neprospěla vůbec nikomu,“ řekla novinářům Jourová s odkazem na sérii Bruselem kritizovaných zákonů přijatých v minulých letech. Polská konzervativní vláda jejich schválení zdůvodňuje snahou zbavit soudy dědictví komunistické justice, opozice je naopak kritizuje jako pokus získat vládní kontrolu nad soudnictvím.
Zásadní bude podle Jourové také to, jak bude Polsko vykládat říjnový verdikt svého ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva a svrchovanost soudu EU.
Dnešní jednání podle vyjádření některých ministrů žádný posun v dlouhodobém sporu nepřineslo a řada zemí má obavy zvláště ze zmíněného postupu ústavního soudu. „Pokud Polsko nepřijde s nějakou výraznější iniciativou, tak asi nedojde k nějakému oteplení,“ konstatoval po jednání ministr Bek. Česko, které se ujme předsednictví EU v polovině roku, bude v očekávaném pokračování sporu hrát roli moderátora, přičemž by podle něj mohlo využít své postavení člena visegrádské skupiny. Do ní vedle ČR, Slovenska a Polska patří i Maďarsko, s nímž instituce EU rovněž vedou zmíněné řízení.
Evropská unie kvůli obavám o nezávislost justice či dostatečné potírání korupce Varšavě i Budapešti dlouhodobě blokuje miliardy eur z mimořádného fondu obnovy, jejichž uvolnění chce Duda zmíněným návrhem dosáhnout. Jourová dnes prohlásila, že pokud disciplinární orgán nejvyššího soudu skutečně přestane fungovat, Brusel by mohl Polsku první část peněz poslat.
(čtk)
