Ostravský podnikatel Martin Dědic, nepravomocně odsouzený v údajné úplatkářské aféře na severu Moravy, si myslel, že vyhrál soud kvůli úvěrové smlouvě. V internetové verzi soudní databáze ale visela špatná informace. Ostravský krajský soud přiznal chybu. Dědic soud prohrál i ve druhé instanci a obrací se k Nejvyššímu soudu.
„Rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání,“ dočetl se právník ostravského podnikatele Martina Dědice, nepravomocně odsouzeného v údajné úplatkářské aféře na severu Moravy, v internetové databázi soudních rozhodnutí Infosoud. Jeho klient měl z rozhodnutí soudu radost. Ta ale dlouho netrvala.
Martin Dědic v minulosti uzavřel v Lichtenštejnsku se společností se sídlem v Seychelské republice úvěrovou smlouvu. Následně byly úvěrové prostředky, z důvodů na straně poskytovatele úvěru, lichtenštejnskými úřady zablokovány. V soudním řízení poskytovatel úvěru přes výše zablokování po Dědicovi domáhá před českými soudy vrácení úvěru.
V databázi Infosoud se na přelomu roku objevila informace Krajského soudu v Ostravě, že je rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a v kolonce Rozhodnutí bylo zrušeno bylo napsáno: Ne. V dalším oznámení je oproti předchozímu vydání rozhodnutí napsáno ve způsobu vyřízení: Rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno.
„Jak plyne z doručeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, odvolací soud překvapivě potvrdil již dne 30. 11. 2021 usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 07. 2021 o tom, že se námitka nedostatku mezinárodní soudní příslušnosti českých soudů k projednání věci a vydání rozhodnutí ve věci zamítá. Překvapivě potvrdil, protože z informací o řízení na www.justice.cz po celou dobu vyplývalo, že odvolací soud naopak usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Tedy, v prvé řadě, k novému rozhodnutí o předběžné otázce mezinárodní soudní příslušnosti,“ sdělil Ekonomickému deníku právní zástupce Martina Dědice Jiří Komárek.
Situaci, kdy by byl v soudní databázi Infosoud avizován nějaký způsob rozhodnutí odvolacího soudu, a pak by z obsahu doručeného písemného vyhotovení rozhodnutí vyplynulo, že odvolací soud ve skutečnosti rozhodl jinak, považuje Jiří Komárek za značně nestandardní.
„Sám jsem se s ní za celou dobu své mnohaleté praxe nesetkal. Nicméně, je třeba respektovat, že informace o řízení na www.justice.cz jsou pouze informativního rázu. Tedy pro účastníka řízení je závazné to, co je uvedeno v písemném vyhotovení usnesení (protože se jednalo o rozhodnutí o odvolání proti procesnímu rozhodnutí prvostupňového soudu, nebylo rozhodnutí odvolacího soudu projednáváno, avšak ani vyhlašováno veřejně),“ doplnil právník Jiří Komárek.
Mohlo by vás zajímat
Chyba referenta
Krajský soud v Ostravě připustil, že na soudu došlo k chybě.
„Pokud jde o Vámi zaslaný dotaz ohledně řízení 15 Co 260/2021, mohu Vám sdělit, že skutečně došlo k chybě v zaznamenání výsledku řízení. Ve věci bylo rozhodnuto dne 30. 11. 2021, tedy poslední kalendářní den v měsíci, kdy musí být všechny výsledky z předchozího měsíce zaznamenány v evidenčním systému pro účely zpracování statistik. V daném případě se tak stalo, že při nahlašování výsledků jednotlivých řízení skončených v měsíci listopadu referent věci nahlásil administrativnímu tajemníkovi chybně výsledek řízení. Na chybu se přišlo až po vyhotovení písemného znění odůvodnění, kdy byla také chyba v rejstříku odstraněna, což vedlo k novému zápisu do systému InfoSoud,“ sdělila Ekonomickému deníku asistentka soudce a tisková mluvčí Martina Schwettrová.
„Pokud jde o informaci o řízení samotném, můžeme Vám při respektování ochrany soukromí účastníků pouze sdělit, přestože z Vašeho dotazu je zřejmé, že o osobách účastníků informován jste, že v případě projednávaném pod sp.zn. 15 Co 260/2021, jde pouze o procesní rozhodnutí o pravomoci českých soudů spor mezi stranami rozhodnout, když jedním z účastníků je cizozemská společnost a právní vztah se podle vůle účastníků řídí cizozemským právem z domicilu cizozemského účastníka,“ dodala mluvčí.
Kauza Dědic
Není to první věc kolem Martina Dědice, kterou řeší ostravské soudy. V trestní věci byl Dědic nepravomocně odsouzen se všemi obžalovanými. Senát vedený Igorem Krajdlem loni v říjnu zkonstatoval, že měl Dědic ovlivňovat veřejné zakázky. Týkaly se mimo jiné nákupu tramvají pro Dopravní podnik Ostrava nebo modernizace městské nemocnice. U všech obžalovaných lidí a firem padly tresty. Martin Dědic obžalobu od začátku procesu odmítá a tvrdí, že je nevinný. Totéž tvrdí zbývající obžalovaní. Martin Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku.
Policie a žalobci, a později i soud, se takzvanou kauzou Dědic zabývají od policejní razie z roku 2014. První hlavní líčení začalo v roce 2016.
Martin Dědic podle obžaloby udržoval úzké vztahy s regionálními politiky, což prokázaly odposlechy a monitoring telefonů. Podle soudu měl Dědic ovlivňovat zakázky od roku 2008 do roku 2014. K ovlivňování měl dle obžaloby, kterou soud přijal, využívat svých tehdejších kontaktů s ostravskými politiky z ČSSD. Soudce Igor Krajdl při čtení odůvodnění rozsudku mimo jiné zmínil exhejtmana Miroslava Nováka, Simonu Piperkovou, Vojtěcha Mynáře či Lumíra Palyzu, kteří v rámci Ostravy zastávali vlivné posty.
Žalobce ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Vít Koupil tvrdí, že podnikatel Martin Dědic měl nezákonným způsobem pomoci společnostem Pragoimex, Martek Medical Vostav Morava k vítězství v lokálních tendrech. Za to měl podle detektivů získat úplatky za cca 37 milionů korun. Ty měla inkasovat Dědicova firma Business Advisor, tvrdí vyšetřovatelé.
„Obžalovaný získal vliv na chod Městské nemocnice Ostrava a Dopravního podniku Ostrava. Prostřednictvím těchto vztahů získával informace o chodu společností a připravovaných veřejných zakázkách,“ prohlásil soudce Igor Krajdl.
Martin Dědic od počátku kauzy tvrdí, že je nevinný. To samé konstatovaly u soudu i společnosti, jež tvrdí, že mu platily za reálné poradenství. Policisté i státní zástupce to ale vidí jinak. Podle obžaloby šlo o úplatky, jen zakrývané smlouvami o poradenské a konzultační činnosti.
Před soudem tak od roku 2016 usedá dvanáct obžalovaných a zmocněnci čtyř obžalovaných firem. Meritem je šest údajně uplacených veřejných zakázek ostravského dopravního podniku a ostravské městské nemocnice.
Martin Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku. Čtyřletý nepodmíněný trest dostal Břetislav Pavelek, který měl hrát úlohu bílého koně. Čtyři obžalovaní odešli od soudu s podmínečnými tresty, dva soud zprostil viny.
Případ vyvolává nicméně od počátku řadu pochybností. Ekonomický deník se mu věnoval například zde a zde.
Ve spise totiž například absentují originální listiny, ale také originály dat zajištěné IT techniky nebo její bitové kopie.
Prostorové odposlechy jsou ve spise pouze v kopiích a nejsou tam zdaleka všechny. Chybí především ty, které by mohly mluvit i ve prospěch obžalovaných.
Objevily se i další pochybnosti. Například ve větvi modernizace tramvají ostravského dopravního podniku, týkající se společnosti Pragoimex. Jak vyšlo u soudu najevo, podmínky inkriminovaného tendru nastavovalo zhruba deset lidí, ale tito lidé Dědice neznají. Navíc neznají ani s policií spolupracující osoby, na jejichž svědectví je případ z velké většiny vystavěn.
Také u dodávek zdravotnické techniky do městské nemocnice přetrvávají pochybnosti. Svědci, podílející se na administraci zakázky, opět Dědice neznali. Další svědci navíc potvrdili výhodnost kontraktu se společností Martek Medical. Ve výběrové komisi přitom zasedaly respektované lékařské kapacity.
Ve větvi zakázky na dostavbu městské nemocnice, kterou řešila společnost Vostav, se pak ukázalo, že údajné obžalobou označené úplatky zbyly zaplaceny ještě před vyhlášením výběrového řízení, kdy se nejprve losovalo a pak se soutěžila cena. Úplatek by pak postrádal logiku. Také ve druhé inkriminované zakázce, kterou Vostav vyhrál a měl na ni subdodavatele, byl údajný úplatek 400 tisíc korun zaplacen před vyhodnocením výběrového řízení.
Martin Dědic soudu podrobně doložil nabytí majetku, včetně toku vkladů na účet.
„Z výrokové věty a stručného ústního odůvodněni rozsudku, zatím nemám protokol z jednání, soudím, že senát Krajského soudu v Ostravě se ztratil v desítkách tisíc stran a terabytů
soudního spisu, který ani navíc není úplný a obsahuje nepřezkoumatelné a neověřitelné
důkazní prostředky. Jinak si neumím vysvětlit, že soud doslova převzal chiméry a představy obžaloby bez jakékoliv přidané hodnoty, kterou bych po pěti a půl letech hlavního líčení a po čtyřech měsících na přípravu rozsudku očekával,“ sdělil Ekonomickému deníku Martin Dědic.
Dědic se podle svých slov těší na písemné odůvodnění rozsudku.
„Které bude trvat předsedovi senátu cca šest měsíců, což ještě nemístně prodlouží moje už
tak dlouhé trestní stíhání,“ predikuje nepravomocně odsouzený podnikatel. To trvá sedm a půl roku.
„Po obdržení písemného vyhotovení rozsudku se ponořím se svými advokáty a poradci do příběhu z pohledu soudu a budeme vše uvádět na pravou míru v dalším pokračování této trestní frašky,“ dodal Martin Dědic, který se proti rozsudku odvolá.
Podle informací Ekonomického deníku by se proti rozsudku měli odvolat i Břetislav Pavelek, který vyslechl čtyřletý nepodmíněný trest, ale i minimálně tři z obžalovaných, kteří odešli od ostravského soudu s podmínkou.
Martin Dědic čelí i další obžalobě. Podle dozorujícího žalobce Víta Koupila se měl se svým bratrem Radimem dopustit legalizace výnosů z trestné činnosti a pokusu maření spravedlnosti. Obžaloba tvrdí, že se pokusili z dosahu policie dostat devět milionů korun, které Dědic údajně vydělal právě korupčním jednáním v první kauze.
Dochází k porušování zákonnosti, tvrdí bratr
Po svém obvinění v bratrově kauze se Radim Dědic obrátil na Nejvyšší státní zastupitelství, které žádá o dohled nad prací dozorujícího žalobce Víta Koupila z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
„Důvody, které mě k podání této žádosti vedou, jsou následující. Mám za to, že v průběhu trestního řízení dochází k porušování zákonnosti, a to jednak přímo činností dozorujícího státního zástupce Mgr. Koupila a jednak s jeho souhlasem,“ tvrdí Radim Dědic v žádosti adresované Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
Porušování zákonnosti v trestním řízením, vedeném proti němu, Radim Dědic spatřuje v těchto bodech: 1. dozorující státní zástupce není nepodjatý; 2. v okolnostech svého zadržení; 3. v okolnostech nařízení prohlídek; 4. v nezpůsobilých listinných důkazních prostředcích opatřených při prohlídkách; 5. v záměrném opomíjení důkazů ve prospěch obviněného; 6. v záměrně chybné žurnalizaci listin v trestním spisu a ve ztracených důkazních prostředcích a na konec „v porušování ústavních principů spravedlivého procesu a rovnosti zbraní stran“.
„Námitka podjatosti Mgr. Koupila se koncentruje v tvrzení, že tento státní zástupce již dne 18. 3. 2019 veřejně projevil své vnitřní přesvědčení v dané věci, a to ještě před zahájením (na vlastní popud jmenovaného státního zástupce) prověřování mé osoby. Když navíc doslova Policii ČR zaúkoloval, jak a v jakém časovém horizontu má postupovat. Způsob vyřízení mé námitky podjatosti mne šokoval, když jsem očekával, že Mgr. Koupil k věci přistoupí tak, jak mu přikazuje trestní řád a Etický kodex státního zástupce. Nic z toho se však nestalo,“ vysvětluje Radim Dědic problém s možnou podjatostí dozorujícího státního zástupce.
K okolnostem svého zatčení, alias zadržení, pak Radim Dědic ve své žádosti o dohled k Nejvyššímu státnímu zastupitelství uvedl: „Byla vykonstruovaná obava, že bych mohl ovlivňovat svého bratra. Byla zcela lichá obava, že bych mohl ovlivňovat svědky – mou matku, mou švagrovou, mou neteř a mého strýce – jiní svědci nebyli… …V žádosti por. Bc. Ertlové ze dne 10.6.2019 zaslané dozorujícímu státnímu zástupci Mgr. Koupilovi zcela chybí odůvodnění naléhavosti mého zadržení. Tato žádost je sice napsaná na jednu a půl strany, nicméně věcné důvody jsou uvedeny pouze ve dvou odstavcích, které se však týkající odůvodnění vazebního důvodu a nikoli naléhavosti. Není mi proto známo, jakým způsobem si policejní orgán a dozorující státní zástupce Mgr. Koupil toto odůvodnili.“
Radim Dědic pak poukazuje na pochybení policie a státního zástupce z počátku samotné takzvané kauzy Dědic, které se ovšem dotklo i jeho obvinění z června.
„Policie ČR za dozorování státního zástupce Mgr. Koupila zásadně pochybila (záměrně?) při opatřování listin v rámci domovní prohlídky v bytě mého bratra Ing. Martina Dědice. Kdy zásadní listinné důkazní prostředky v podobě originálu Darovací smlouvy ze dne 17.9.2013 a originálu Smlouvy o půjčce ze dne 13.9.2013 v rozporu s běžnými forenzními postupy a Příkazy policejního prezidenta řádně nevložila do tzv. orgatech sáčků, neopatřila podpisem Ing. Martina Dědice, nezúčastněné osoby a policejního orgánu. Tímto chybným postupem byla zcela znehodnocena forenzní auditní stopa nejdůležitějších originálních listinných důkazních prostředků, které mají být navíc podrobeny znaleckému zkoumání jejich originality (originality a časové datace podpisů). V nadsázce lze přirovnat vadný postup Policie ČR k tomu, jako kdyby nedošlo k řádnému zajištění vražedné zbraně na místě činu,“ konstatuje dále Radim Dědic.
Kde vidí Radim Dědic porušování ústavních principů spravedlivého procesu a rovnosti zbraní stran?
„Tvrdím, že Policie ČR a státní zástupce Mgr. Koupil zcela cíleně porušují ústavní principy spravedlivého procesu a rovnosti zbraní stran, kdy si záměrně při domovních prohlídkách a prohlídkách jiných nebytových prostor opatřují elektronická data ohledně obhajoby mého bratra, jehož jsem poradcem (jako daňový poradce a soudní znalec pro ekonomické specializace).“ Už v listopadu 2018 policie v pronajatých kancelářích Radima Dědice odebrala elektronická data obsahující obhajobu jeho bratra Martina – hlavní postavu takzvané kauzy Dědic. „Přes výslovné upozornění na místě přítomného Ing. Martina Dědice, že tomu tak je. V podrobnostech odkazuji na svou ústavní stížnost, kde jsem jasnými důkazy (a to přímo z policejních zdrojů ve formě znaleckého posudku zadaného Policií ČR a Usnesením Policie ČR o vrácení věcí) prokázal, že obhajoba mého bratra je nezákonně k dispozici Policii ČR a státnímu zástupci Mgr. Koupilovi. A a to přes jeho nepravdivé vyjádření pro ústavní soud ohledně respektování soukromnosti obhajoby mého bratra,“ tvrdí Radim Dědic.
V této, jak tvrdí, nelegální činnosti podle něj pokračovala Národní centrála proti organizovanému zločinu a státní zástupce Vít Koupil i v jeho trestní kauze. „Kdy při domovní prohlídce v mém bytě a v mých kancelářích dne 12. 6. 2019 byly opětovně, nelze nazvat jinak, ´pytlována elektronická data´ a opětovně není respektována soukromnost obhajoby mého bratra. Což jednoznačně prokazuje opatření NCOZ ze dne 25. 6. 2019, kterým byl přibrán znalec RNDr. Vlastimil Klíma. A kterým se opětovně do dispozice Policie ČR a státního zástupce Mgr. Koupila dostávají veškeré elektronická data formou bitových kopií a navíc i nesouvisející soukromá komunikace ze sociálních sítí, atd. Tímto nezákonným postupem pod dohledem státního zástupce Mgr. Koupila je paralyzována obhajoba mého bratra v jeho trestních věcech ve fázi před příslušným soudem a státní zástupce získává neoprávněnou výhodu znalosti strategie a taktiky obhajoby mého bratra, což považuji za zcela nepřípustné v právním státě,“ uzavřel svou žádost nad kroky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radim Dědic.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
