Stížnost pro porušení zákona, kterou se ministr spravedlnosti obrací na Nejvyšší soud (NS), lze podat i v případě, že obviněný prohlásí vinu a vzdá se opravných prostředků. K takovému závěru dospěl NS v nedávno zveřejněných rozhodnutích. Zásadně proti tomuto názoru opakovaně vystupovalo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ).
Má ministr spravedlnosti právo podat stížnost pro porušení zákona v případě, že obviněný před soudem prohlásí vinu a vzdá se opravných prostředků? Podle názoru NSZ nikoliv, neboť by se tím popíral smysl tohoto ustanovení trestního řádu, které vešlo v účinnost v říjnu 2020. Státní zástupci NSZ tak argumentovali ve třech případech, v nichž ministryně spravedlnosti Marie Benešová podala stížnost ve prospěch odsouzených za trestné činy krádeží, spáchaných během nouzového stavu v době pandemie.
První případ rozhodoval senát v čele s předsedou Jiřím Pácalem v říjnu minulého roku. Stížností pro porušení zákona napadla ministryně spravedlnosti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě (OS), který odsoudil muže za drobné krádeže k více jak dvouletému nepodmíněnému trestu, neboť se jich dopustil v době nouzového stavu. Ministryně ve stížnosti poukázala na rozhodnutí velkého senátu Trestního kolegia NS z března 2021, podle něhož mohou být drobné krádeže v době nouzového stavu kvalifikovány jako zločiny jen v případě, že je zde věcná souvislost takové krádeže s danou mimořádnou událostí.
