Krácení a úspory v rozpočtu ministerstva vnitra se týká nejen Policie ČR, ale také Hasičského záchranného sboru. Celková úspora resortu vnitra, který hospodaří s devadesátimiliardovým rozpočtem, má činit 4,1 miliardy. Podle ministra vnitra je klíčem k úspoře odložení některých investic. Hasiči odloží nákupy, dotace i investice.
Rozpočet ministerstva vnitra je i tak o dvě miliardy vyšší, než rozpočet ministerstva obrany. Jenže pod vnitrem je hned několik dalších institucí respektive sborů, jejichž rozpočty jsou pro fungování státu zásadní. Kromě Policie ČR je to i Hasičský záchranný sbor s rozpočtem 14 miliard korun.
Hasičský záchranný sbor má celkem 11 000 zaměstnanců, deset tisíc příslušníků sboru a tisíc civilních zaměstnanců a skládá se ze čtrnácti krajských sborů a celostátních specializovaných útvarů, které jsou nositeli speciální techniky. Například takové, jaká byla použita při likvidaci po výbuších ve Vrběticích. Kromě HSZ existují ze zákona ještě jednotky sboru dobrovolných hasičů při obcích.
Hasiči se s úsporným rozpočtem vyrovnají především odložením nákupů, uvedla na dotaz České justice, za kým nebo za čím půjde uspořená částky, Pavla Jakoubková z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru:
„Krácení návrhu rozpočtu na rok 2022 směřuje v převážné části do oblasti investic, zejména nákupu techniky, dotací pro obce a stavebních investic. V maximální míře se dopady tohoto rozhodnutí snažíme eliminovat odložením těchto nákupů v čase a přesunem na následující období, kdy budeme zejména bojovat o navýšení návrhu rozpočtu na rok 2023 v momentě, kdy se bude připravovat. Zbývající část krácení směřuje do snížení objemu mzdových prostředků jak pro příslušníky, tak pro občanské zaměstnance,“ uvedla pro Českou justici Pavla Jakoubková.
Úspora se nemá dotknout lidí z praxe
Na společné stanovisko ministra vnitra Víta Rakušana za vnitro, Policii ČR i hasičský sbor odkázal pro Českou justici Ondřej Krátoška z odboru komunikace ministerstva vnitra. „Hasičský záchranný sbor bude hospodařit s podobným rozpočtem jako v roce 2021. Zároveň se počítá i s rozvojem a výstavbou nového zázemí pro hasiče. Bude například pokračovat další etapa výstavby hasičské stanice v Praze-Holešovicích,“ uvádí se ve stanovisku.
Podle zprávy vnitra bude přes úspory pokračovat výstavba areálu IZS v Brně a v Jihlavě a Integrovaného výjezdového centra HZS v Kopřivnici nebo třeba výstavba centrální hasičské zbrojnice v Novém Jičíně. „Investice, které není v tomto roce možné realizovat, ministerstvo pouze odsunulo. Resort vnitra tak stále počítá s nákupem nové hasičské techniky,“ stojí ve stanovisku ministerstva vnitra.
Jak ovšem vyplývá ze zprávy, uvedené realizace jsou jen částí investic, která bude zachována. Celkově se úspora promítne do odložených investic: „Resort vnitra ušetří oproti návrhu minulé vlády 4,1 mld. Kč, hlavně na provozních výdajích a odložených investicích. Ušetřených 600 mil. Kč na provozních výdajích samotného ministerstva nebo 1,9 mld. díky z větší části odložených investic ministerstva, hasičů a policie,“ uvádí vnitro.
Úspory v Policii ČR bez dopadu na službu
Podle ministerstva vnitra se úspora nemá dotknout lidí z terénu: „Nedojde ani ke krácení peněz na platy policistů a hasičů. O 150 milionů korun se naopak snižuje objem peněz na platy úředníků Ministerstva vnitra. Přiznaný plat však zůstane zachovaný. Policii také zůstává náborový příspěvek,“ informuje vnitro o struktuře úspor.
Jak pro Českou justici uvedl vrchní komisař Jakub Vinčálek z Policejního prezidia, celkové krácení rozpočtu Policie České republiky činí ve výsledku 1 563 mil Kč. „Výše krácení rozpočtu stejně jako stanovení jednotlivých oblastí, kterých se krácení dotkne, bylo projednáno ve spolupráci s vedením rezortu i Policií České republiky,“ sdělil na otázky České justice. Sbor příslušníků Policie ČR čítá přes 40 000 osob a přes osm tišíc civilních zaměstnanců.
„Úspory v oblasti provozních a investičních výdajů spočívají zejména v přesunutí výdajů na rok následující. Pořízení menšího množství techniky se v konečném důsledku nepředpokládá, protože se jedná o jednoleté opatření a platby budou přesunuty do roku 2023. Úspory ve výdajích na platy občanských zaměstnanců a policistů bylo dosaženo snížením v původně navrhovaném navýšení platů. Z toho vyplývá, že výsledná rozpočtová částka nebude mít dopad na výši příjmů v porovnání s rokem 2021. Z výše uvedeného je zřejmé, že se Policie České republiky v tomto roce vypořádá bez významnějšího dopadu na samotný výkon služby a plnění stanovených zákonných úkolů,“ napsal pro Českou justici Jakub Vinčálek.
Celkem o 3,2 miliardy méně
Ministerstvo vnitra by mělo letos hospodařit s rozpočtem 90,75 miliardy korun. Proti loňskému roku má vnitro dostat o zhruba 4,85 miliardy korun více. Proti původně navrženému rozpočtu, kdy mělo podle předchozí vlády ministerstvu náležet 93,92 miliardy korun, je to o 3,2 miliardy Kč méně.
Mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová v tiskové zprávě uvedla, že úřad ušetří zejména na provozních výdajích a odložených investicích. „Museli jsme uhasit požár rozpoutaný minulou vládou. Její rozpočet byl nezodpovědný, populistický a rozdával peníze, které stát nemá. Šetřit musíme, ale šetříme hlavně na provozu, ne na lidech,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Irena Válová
