Platy politiků, soudců a státních zástupců by měly být letos od února stejně vysoké jako loni. Vláda dnes schválila novelu ministerstva práce a sociálních věcí, která počítá se zmrazením platové základny, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda chce předlohu projednat ve stavu legislativní nouze. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že novela by měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost. „Tak, jak to je navržené, to nemůže před Ústavním soudem obstát. O tom jsem přesvědčen,“ řekl Právu prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

Vedení Soudcovské unie chce podle něj věc řešit na čtvrtečním jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Zástupci soudů upozorňují, že by se platy museli zmrazit úplně všem a nejde selektovat jen některé skupiny a do nich zahrnout soudce.

Platy soudců politici v minulosti obdobným návrhem chtěli zmrazit opakovaně. Podle špiček justice je taková snaha protiústavní. „Už vůbec není možné soudce postihnout zmražením platů selektivně, když jiným skupinám obyvatel se chystá vláda přidat. Je to protiústavní. K tomu je dobré upozornit třeba na nález Ústavního soudu ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 13/08, ve kterém konstatoval, že „Krok zákonodárce, jímž (by) došlo … byť i jen k částečnému odnětí již dosažené úrovně materiálního zabezpečení (soudců), stěží by mohl Ústavní soud z hlediska principů demokratického státu aprobovat. Zvláště to platí, pokud by se ukázalo, že takováto zásadně nepřípustná restrikce zasahuje toliko nebo především příjmové poměry soudců a nikoli současné příjmy jiných ´služebníků´ státu“,“ uvedl k poslednímu návrhu loni předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.

Proti návrhu exministryně práce Jany Maláčové na snižování platů soudců se v roce 2020 postavili všichni zástupci justice. Jedním hlasem ho odmítli jako protiústavní.

Plat politiků od letošního ledna vychází z částky 89.155 korun. Podle schváleného návrhu zůstane základna stejná jako loni a předloni, měla by činit 84.060 korun. U soudců to místo 106.986 korun bude 100.872 korun a u státních zástupců po zmrazení místo 96.287,40 korun pro letošek 90.748,80 korun.

Mohlo by vás zajímat

Přehledně: Jaké byly nálezy Ústavního soudu k platům soudců?

Fiala řekl, že mimo jiné kvůli inflaci a stavu ekonomiky kabinet zvýšil od tohoto roku platy jen lidem, kteří v první linii bojují s covidem-19. „U ostatních došlo k zachování úrovně loňského roku. Považovali jsme za správné, abychom stejně přistoupili k ústavním činitelům,“ uvedl. Podle Jurečky nebude předpis účinný zpětně, takže v případě schválení ovlivní výši platů od února.

Soudci se už v minulosti kvůli zmrazení svých platů obraceli na soudy, které jim vyhověly. Jurečka uvedl, že kabinet postupuje s ohledem na starší soudní rozhodnutí. „Jsme v situaci, která je velmi vážná z hlediska narůstajícího schodku státního rozpočtu a celkové ekonomické situace ČR. Není to opatření jen vůči úzké skupině soudců nebo ústavních činitelů. My jsme dalším statisícům lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, platy nezvýšili,“ dodal. Kabinet návrh považuje za akt solidarity, neohrozí podle něj nezávislost či majetkové poměry soudců a státních zástupců.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce. Už loni platil základ z roku 2020. Důvodem byly úspory za epidemie. Od letoška je navyšování znovu automatické.

Od ledna se platové základny ústavních činitelů, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Pokud bude novela účinná od února, za 11 měsíců se nevyplatí asi 0,6 miliardy korun. Politici nedostanou 56,7 milionu, soudci asi 403,7 milionu a státní zástupci 138,3 milionu korun.

Fialova vláda minulý týden odmítla návrh opozičního poslance Andreje Babiše (ANO) na pětileté zmrazení platů politiků. Rozhodla, že připraví novelu vlastní. Loni v říjnu Senát zamítl pětileté zmrazení platů ústavních činitelů hlasy 57 ze 68 přítomných členů horní komory, kde velkou většinu tvoří zástupci nynějších vládních stran. Nová povolební Sněmovna nemohla už senátní veto přehlasovat.

(čtk, epa)