Vláda chce v oblasti bezpečnosti a veřejné správy zachovat práva legálních držitelů zbraní, zavést korespondenční volby a novou povinnost vydavatelů uvádět sponzory a zveřejňovat finanční výkazy. Chce také odmítnout migrační kvóty, ale otevřít trh pracovní migraci. Podle programového prohlášení pro resort vnitra plánuje kabinet zavést poradce pro národní bezpečnost a obranu proti dezinformacím, novelizovat zákon o státní službě, tajných službách, služebním poměru i pravidla veřejných zakázek a digitalizovat celou státní správu.
Programové prohlášení je proti koaliční smlouvě podrobnější. Nově například u některých bodů uvádí konkrétní termíny. Konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst chce vláda představit do konce roku 2022. Do stejného data chce při Úřadu vlády zřídit pozici poradce pro národní bezpečnost. Ten má být koordinátorem ohledně hybridních hrozeb a dezinformací.
Vnitro je po financích dalším ministerstvem, jehož kompetence zasahují nebo vykazují průnik s jinými resorty.
Například ministerstvo financí ve svém programu uvádí body, které se zcela jistě promítnou kromě Celní správy a Finančně analytického úřadu také do práce policie: „Tvrdě zakročíme proti nelegálnímu hazardu. Budeme bránit daňovým únikům. Odstřihneme firmy z daňových rájů od veřejných peněz.“
Vláda podpoří tábory pro migranty mimo EU
Dalším tématem pro více resortů je téma přistěhovalectví. Migrace se dotýká programového prohlášení pro průmysl a podnikání, zahraniční politiku i samotného ministerstva vnitra. Dokonce ho řeší i ministerstvo práce a sociálních věcí. Posledně jmenované ministerstvo ve svém programu v rámci oddílu rodinná politika a zaměstnanost uvádí: „Jasně definujeme podmínky pro zjednodušení přílivu pracovní síly.“
Kapitola průmysl a podnikání potom uvádí: „Otevřeme trh práce zájemcům o práci ze třetích zemí, zajistíme digitalizaci a výrazné zrychlení procesu vyřizování žádostí o pracovní povolení.“
Kterým přistěhovalcům naopak vláda nebude nakloněna, stojí v kapitole ministerstva zahraničí Koordinace evropských politik: „Budeme prosazovat přístup k migraci bez povinných kvót a prevenci nelegální migrace v místě vzniku a ve státech, kudy vedou migrační trasy.“
Samotného ministerstva vnitra se pak týkají tyto principy: „Ve spolupráci s EU a jejími členskými zeměmi navýšíme podporu pro migrační tábory mimo EU a rovněž zemím na hlavních trasách zasažených zvýšenými migračními tlaky posílením programů zahraniční pomoci MV (Pomoc na místě, Medevac) a přípravou a realizací projektů AMIF (Azylový, migrační a integrační fond).“
„Realizací cílených migračních programů budeme pružně reagovat na aktuální situaci na trhu práce či potřeby a zájmy ČR, kdy objem a struktura legální migrace bude stanovena s ohledem na integrační možnosti státu,“ uvádí se dále
Další změnou projde zákon o pobytu cizinců: „Prosazením nové a přehlednější právní úpravy pobytu cizinců na území ČR a digitalizací pobytové agendy od roku 2025 snížíme administrativní zátěž a zefektivníme a zjednodušíme pobytové řízení.“
Poradce pro národní bezpečnost, příprava na krizi
Vláda hodlá podle svého programu rovněž novelizovat většinu bezpečnostních a strategických dokumentů a částečně i legislativy. „Do konce roku 2022 zřídíme při Úřadu vlády ČR pozici ,Poradce pro národní bezpečnost´ jako nadresortního koordinátora hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik,“ uvádí jednu z novinek programové prohlášení s tím, že obrana proti dezinformacím musí být rychlá a škálovatelná a legislativa připravená tak, aby nebyla narušena svoboda slova.
„Zavedeme pravidla pro transparentnější fungování médií: uvedení vydavatele, majitelů, významných sponzorů a zveřejňování finančních výkazů,“ pokračuje prohlášení dalším odstavcem.
Novou právní úpravu čekají i služby: „Připravíme pro každou ze zpravodajských služeb (BIS, ÚZSI a VZ) moderní právní úpravu, která bude odpovídat současné úloze zpravodajských služeb a požadavkům, které na ně klade bezpečnostní situace a hrozby třetí dekády jednadvacátého století. Naplníme zákon v oblasti ustavení Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb,“ stojí v programu.
Změny mají také doznat tzv. krizové zákony: „Do konce roku 2023 připravíme revizi legislativy pro krizové řízení a kritickou infrastrukturu a případně upravíme také kompetenční zákon,“ uvádí se v prohlášení.
Nákupy pro bezpečnostní sbory, novela služebních poměrů
„Do konce roku 2023, v rámci reformy krizové legislativy, podpoříme kvalitní a funkční spolupráci mezi složkami IZS a obecní policií, se zaměřením na její specifické postavení jako orgánu samosprávy,“ pokračuje prohlášení s tím, že do záchranného systému by měla být začleněna horská služba i státní rezervy.
Pokud se bude pro bezpečnostní a záchranné složky nakupovat, tak s podporou domácích výrobců: „Zajistíme kvalitní legislativu pro nákupy a akvizice bezpečnostních sborů a integrovaného záchranného systému (IZS) s důrazem na podporu domácího průmyslu, vědy a výzkumu. Do poloviny roku 2022 zpracujeme a schválíme Strategii hasičského záchranného sboru.“
Zákony o bezpečnostních sborech projdou rovněž další v řadě novelizací. Jejím důvodem je tentokrát nadměrná byrokratizace: „Do konce roku 2022 zpracujeme strategické materiály, které napomohou rozvoji a dlouhodobé koncepci bezpečnostních sborů, a s účinností od roku 2024 novelizujeme zákon o služebním poměru bezpečnostních sborů a zákon o GIBS. Odstraníme zbytečnou byrokratickou zátěž.“
Střelecká příprava ano, bezpečnostní agentury ne
V dalším bodu se vláda zavazuje pokračovat v nastoupeném trendu: Zavedeme systematickou přípravu občanů a spolků na krizové situace (kurzy pro středoškoláky a dobrovolně také pro veřejnost). „Zachováme práva legálních držitelů zbraní,“ prohlašuje dále vláda.
„Zachováme práva legálních držitelů zbraní. Do poloviny roku 2023 schválí vláda nařízení za účelem naplnění zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost ČR, který předpokládá vytvoření systému střelecké přípravy pro plnění úkolů při zajišťování obrany ČR,“ uvádí se rovněž v prohlášení vlády s tím, že se vláda chce zaměřit zejména na „mladou generaci“.
Naopak zachován nezůstane současný zákon o soukromých bezpečnostních agenturách, který dlouze projednávala předešlá vláda a obtížně dosahovala shody. „S pomocí nového moderního zákona do konce roku 2023 legislativně přesně vymezíme fungování soukromých bezpečnostních agentur, obdobně jako ve většině EU,“ stojí v prohlášení.
Do soutěže o státní posty i lidé mimo státní službu
Změn by měla dosahovat o oblast veřejné správy, které přechází v programu téma volby. Podle programového prohlášení hodlá vláda definitivně zavést korespondenční volby. „Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Usnadníme voličům získávání voličských průkazů a zmodernizujeme správu voleb,“ uvádí se v prohlášení.
Také služební zákon a platové tabulky čeká další novela. „Už v prvních kolech výběrových řízení na vedoucí místa bude možné připustit účast zájemců mimo státní službu. Stát půjde příkladem ve využívání flexibilních a zkrácených úvazků,“ uvádí prohlášení v tomto bodě s tím, že budou zrušena zbytečná úřednická místa a agendy a stát zavede „měření výkonu a efektivity státních (veřejných) služeb pomocí benchmarkingu jako u soukromých firem“.
Rovněž veřejné zakázky čekají změny: „Zjednodušíme veřejné zadávání, zvýšíme transparentnost, vydáme metodické pokyny k zadávání pro jednotlivé druhy komodit a služeb (stavební zakázky, ICT zakázky, právní služby, ekonomické poradenství, konzultace, audity…) tak, aby mohli veřejní zadavatelé při svých nákupech lépe vyvážit požadavky jak na cenu, tak na kvalitu a další nefinanční kritéria. Posílíme odbornost při zadávání strategických zakázek,“ stojí v programovém prohlášení.
Od příštího roku občan bez průkazu
S tím souvisí i digitalizace státní správy, kterou chce vláda dokončit do roku 2025. Podle programu mají být rozšířeny služby Czech Pointů a také například občané nebudou mít povinnost nosit u sebe doklady: „Co nejrychleji, nejpozději v roce 2023, zrušíme povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak (tvorba tzv. eDokladovky), kompatibilní s elektronickými doklady,“ uvádí koalice v programu.
V rámci transparentnosti a boji proti korupci a zjednodušení života občanů má být zavedena řada databází, které bude stát sdílet a některé budou v rámci „otevřených dat“ zpřístupněny komerčním subjektům i neziskovému sektoru. „Otevřeme data komerčnímu i neziskovému sektoru a přizveme je, aby se tak podílely na rychlejším rozvoji digitálních služeb veřejné správy a privátního sektoru.“
Kyberbezpečnost: Vláda posílí služby, vnitro i armádu
Digitalizace se na druhé straně neobejde bez mohutnější bezpečnosti dat. „Zajistíme uložení osobních údajů obyvatel v bezpečných datových centrech na území ČR nebo ve státech EU,“ uvádí se mimo jiné v programu.
Z druhé strany hodlá vláda poskytnout „EU součinnost při řešení algoritmicky řízených platforem a sociálních sítí a v boji proti hybridním hrozbám prosazovat ucelené řešení se zapojením všech aktérů“.
Jeden z předních cílů podle jejich pořadí je „posílit význam a koordinaci informační a kybernetické bezpečnosti v bezpečnostní politice státu (NÚKIB, Ministerstvo vnitra, Armáda ČR, zpravodajské služby) při zachování práva na soukromí a svobodu jednotlivce“.
Výběr bodů z programového prohlášení vlády v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejné správy:
– Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Usnadníme voličům získávání voličských průkazů a zmodernizujeme správu voleb.
– Na základě inventury všech agend státu do konce roku 2022 představíme konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst. Zbytečné úřední úkony zrušíme a potřebné služby zefektivníme.
– Uděláme revizi platových tabulek. Provedeme takové změny v platových tabulkách, aby mohla veřejná správa zaměstnávat špičkové odborníky podle situace na trhu práce (právníky, informatiky, urbanisty apod.).
– Zachováme smíšený model veřejné správy – přenesená působnost zůstane na územních samosprávách (obcích a krajích) s adekvátním příspěvkem na výkon státní správy.
– Všechny platby vůči veřejné správě včetně kolků bude možné hradit platební kartou či bezhotovostně.
– Do konce roku 2022 zřídíme při Úřadu vlády ČR pozici „Poradce pro národní bezpečnost“ jako nadresortního koordinátora hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik. Na Úřadu vlády tak vznikne platforma pro koordinaci a komunikaci mezi subjekty bezpečnostní politiky s cílem zajistit užší spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a efektivní postup proti dezinformacím a hybridním hrozbám.
– Zavedeme pravidla pro transparentnější fungování médií: uvedení vydavatele, majitelů, významných sponzorů a zveřejňování finančních výkazů.
– Do konce roku 2023 připravíme revizi legislativy pro krizové řízení a kritickou infrastrukturu a případně upravíme také kompetenční zákon. Nastavíme efektivní krizové řízení spočívající v revizi typových plánů pro zvládání krizových situací, v analýze současných bezpečnostních hrozeb, přípravě na krizové situace (pandemie, povodně, sucha, blackouty, průmyslové havárie, kybernetické útoky, měkké cíle…) a jasném posílení funkce a činnosti krizových orgánů, zejména Ústředního krizového štábu.
– Do konce roku 2022 zpracujeme strategické materiály, které napomohou rozvoji a dlouhodobé koncepci bezpečnostních sborů, a s účinností od roku 2024 novelizujeme zákon o služebním poměru bezpečnostních sborů a zákon o GIBS. Odstraníme zbytečnou byrokratickou zátěž.
– Zachováme práva legálních držitelů zbraní.
– Aktivně se zapojíme do dalšího vyjednávání reformy evropské migrační politiky s tím, že odmítáme řešení migračních krizí politikou povinných kvót.
Irena Válová
