Nikoli od zahájení trestního stíhání, ale už od fáze prověřování nese stát odpovědnost za trestní řízení. Rozhodný okamžik pro počítání újmy za nezákonné trestní řízení, je sice sdělení obvinění, ale soudy musí přihlížet k tomu, co se odehrávalo před ním. Zadostiučinění je nutno zasadit do kontextu médií, internetu a sociálních sítí, když média mají jasno o vině ještě před zahájením trestního stíhání, uvedl Ústavní soud v aktuálním nálezu.
V případu šlo o muže V.L., který byl obviněn, že v roce 2004 „předal konkrétní osobě, která není držitelem příslušného povolení k držení a nošení zbraní a střeliva, 14 000 ks střeliva typu Luger Snail za účelem volného prodeje osobám v kriminálním prostředí“.
Trestní řízení proti muži skončilo v roce 2007, když Okresní soud ve Znojmě rozhodl, že nešlo o trestný čin a postoupil věc k přestupkovému řízení. Správní orgán věc odložil, protože mezitím „odpovědnost za přestupek zanikla“.
Zbrojař V.L. se následně na státu žalobou domáhal náhrady za majetkovou škodu ve výši 35 milionů korun a náhrady za nemajetkovou újmu ve výši 100 milionů korun za smrt ženy. „Nemajetková újma měla stěžovateli vzniknout v souvislosti s úmrtím jeho manželky, která spáchala sebevraždu během trestního řízení; trestní stíhání dále mělo stěžovateli způsobit výrazné zhoršení zdravotního stavu a ztrátu dobré pověsti,“ shrnuje Ústavní soud.
Soudy: Žena spáchala sebevraždu ještě před zahájením
Nalézací soud nakonec nařídil ministerstvu spravedlnosti vyplatit panu V.L. pouhých 130 000 korun za majetkovou újmu. „Ohledně intenzity nemajetkové újmy nalézací soud dospěl k závěru, že manželka stěžovatele, která spáchala sebevraždu, nemohla zemřít v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, jelikož bylo vydáno až po její smrti,“ uvádí se v odůvodnění nálezu Ústavního soudu.
Manželka v té době ještě podezřelého totiž spáchala sebevraždu čtyři dny před oficiálním zahájením trestního stíhání. Pan V.L. byl hospitalizován dva měsíce před jeho zahájením, když ovšem musel dva roky trpět úkony policejního prověřování, vyplývá z odůvodnění Soudu. To byl důvod zamítavého rozhodnutí soudů, neboť náhrady soudy počítají nikoli z doby policejního vyšetřování podezřelého, ale až od sdělení obvinění podezřelému.
Stíhání je vyústěním prověřování, které dopadlo na rodinu
Dobu prověřování před sdělením a vyšetřování po sdělení obvinění však podle Ústavního soudu nelze posuzovat izolovaně: „Rozhodný okamžik v této souvislosti spojují (soudy) až se zahájením trestního stíhání, což je sice významný milník trestního řízení, se kterým jsou spojeny příslušné právní následky, avšak samotné usnesení o zahájení trestního stíhání nelze posuzovat izolovaně bez okolností, jež k jeho vydání vedly. Je třeba vzít v úvahu, že jde o vyústění předchozího prověřování a v něm prováděných úkonů orgánů činných v trestním řízení, které se také mohly negativně projevit ve stěžovatelově životě (v životě jeho rodiny),“ uvádí se v odůvodnění nálezu.
Přesto, nalézací soudy postupovaly podle ustálené judikatury. Ta říká, že trestní řízení začíná sdělením, od něhož je potom počítána újma. Podle Ústavního soudu však není takový výklad definitivní a nejde o „nepřekonatelné dogma“.
Irena Válová