Ministerstvo zemědělství poslalo v letech 2017 – 2021 Agrární komoře, která lobbuje za zájmy svých členů – podnikatelů v zemědělství – přes 83 milionů korun. Část prostředků šla na různé zábavní podniky Agrární komory včetně honorářů známým zpěvákům a hudebním kapelám, jejichž přínos je pro daňové poplatníky zjevně pochybný, jak již informoval Ekonomický deník – ZDE. Velkou část prostředků z ministerstva zemědělství však Agrární komora používá také na placení všelijakých kampaní, které si dále objednává u soukromých firem. Některé z nich jsou u komory opakovaně mimořádně úspěšné. Není přitom jasné, proč stát na zadávání kampaní potřebuje komoru jako prostředníka, ani jaký efekt kampaně mají. Agrární komoru z veřejných peněz štědře dotuje také další rozpočtová organizace státu – Státní intervenční zemědělský fond.
Až neuvěřitelnou úspěšností se v zadávacích řízeních pořádaných Agrární komorou může pochlubit agentura a PRiori, s.r.o. Z 12 zadávacích řízení, do kterých podala nabídku, uspěla hned v deseti.
Její neuvěřitelně úspěšná série skončila až v loňském roce, kdy v zakázce na zajištění kampaně Brambory, zdravá zelenina podlehla společnosti Dorland. Jedna veřejná zakázka byla pak z důvodu covidových opatření zrušena.
Agentura a PRiori, s.r.o., se dokázala poprat s různorodými podmínkami.
Dokázala vítězit v situacích, kdy podávala nabídku sama. Dokázala ovšem porazit klidně i 7 dalších soupeřů. Dokonce i v situaci, kdy nabídla nejvyšší cenu, uměla přesvědčit hodnotící komisi.
Až do loňského listopadu přitom nezveřejňovala své účetní závěrky v obchodním rejstříku. Teprve loni v závěru roku se ji podařilo zveřejnit účetní závěrky za roky 2018 – 2020.
V roce 2021 pak zvítězila v kampani Naskoč na mléčnou vlnu společnost Promotion Factory ČR, když se společnost a PRiori do zadávacího řízení vůbec nepřihlásila. Shodou okolností ovšem společnost Promotion Factory sídlí na stejné adrese v malostranské Všehrdově ulici jako společnost a PRiori. A pokud by se shod mohlo zdát někomu málo, zastupuje ji i stejný jednatel -Erik Šidlák.
Rovnou v pěti z celkových jedenácti vítězných zadávacích řízení soutěžila společnost a PRiori prakticky pouze sama se sebou.
„Naše nabídky vždy splnily podmínky otevřeného výběrového řízení, počet uchazečů nemůžeme ovlivnit“, odpověděl Ekonomickému deníku Erik Šidlák na dotaz, jak si vysvětluje, že jeho společnosti dokázaly uspět samy s jedinou nabídkou.
V této souvislosti je ovšem třeba upozornit na drobný technický detail. Veřejné zakázky byly většinou, vyjma dvou případů, zadávány ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo jednou dokonce jako zakázka malého rozsahu.
To sice umožňuje otevřený přístup všem zájemcům o veřejnou zakázku, umožňuje však zadavateli stanovení podstatně kratších lhůt pro podání nabídek. Konkrétně se jedná o 11 pracovních dnů oproti 30 dnům v případě řízení otevřeného. To může hrát významnou roli zejména při přípravě nabídek obsahujících kreativní koncept. Takto krátký termín může některé dodavatele od zpracování nabídky odradit.
Firma a PRiori vítězí s nejvyšší cenou
V kampani Náš modrý mák 2020 nabídla společnost a PRiori nabídkovou cenu ve výši 1.501.818,18 Kč bez DPH. Nejnižší nabídkovou cenu nabídla společnost Omnimedia (970.500,- Kč). Nabídka a PRiori překročila o 200 tisíc korun průměrnou nabídkovou cenu všech účastníků. V kampani Naskoč na mléčnou vlnu 2020 aPRiori nabídlo 2.290.909,09 Kč bez DPH. Nejlevnější byla opět Omnimedia (1.438.200,- Kč). A PRiori tak bylo o více než 250 tisíc korun dražší než činil průměr všech předložených nabídek.
„Otevřená řízení mají vesměs dvě hlavní hodnotící kritéria – cenu a kvalitu nabídnutého řízení a nejnižší cena samozřejmě nemusí odpovídat nejkvalitnějšímu řešení“, vysvětluje Ekonomickému deníku jednatel a PRiori Šidlák.
Právě výsledky a kvalitu dodaných plnění není přitom snadné ověřit. Ekonomický deník již nějakou dobu koresponduje jak s ministerstvem zemědělství tak Státním zemědělským intervenčním fondem ohledně žádostí o poskytnutí závěrečných vyhodnocení akcí, na které byly poskytnuty veřejné prostředky.
„AKČR (Agrární komora ČR – pozn. red.) není přímo veřejný sektor, je sdružením podnikatelů, kteří byli přijati jako její členové. Neúčastnili jsme se přímo státních zakázek“, pokusil se Erik Šidlák zastřít vztah svých společností k veřejným prostředkům.
V tom se však mýlí, protože Agrární komora se použitím minimálně 50 procent peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele nebo rozpočtu Evropské unie stává zadavatelem veřejné zakázky. Společnost a PRiori se tak stala příjemcem veřejných prostředků.
Tomáš Rovný, Jan Hrbáček – Ekonomický deník
