Firma Agpi Vajax, patřící do skupiny, která vlastnila vepřín v Letech, čerpala dotace ve výši přes 22 mil. Kč od státu neoprávněně. Rozhodl tak ve čtvrtek Městský soud v Praze (MS), který zamítl žalobu firmy proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství (MZe) z roku 2018, nařizující firmě dotace vrátit.
Firma Agpi Vajax získala dvě dotace v celkové výši přes 22 mil. Kč z Programu rozvoje venkova, spravovaného Státním zemědělským a intervenčním fondem (SZIF). A to konkrétně v rámci opatření na podporu mladých a začínajících zemědělců do 40 let. Jak však zjistil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a následně i SZIF, firma měla splnit podmínky dotace toliko formálně a účelově.
Mateřská firma AGPI, a.s. měla podle zjištění úřadů v roce 2011 totiž jen formálně převést většinový podíl ve své dceřiné společnosti AGPI Vajax, s.r.o. na dva žadatele, kterým ještě nebylo 40 let. Tato firma předtím nevyvíjela žádnou činnost, pouze jednou, v roce 2010, prodala malý objem sena, čímž měla formálně splnit dotační podmínku příjmu z podnikání v zemědělství.
Na základě tohoto zjištění požádal v roce 2017 SZIF o navrácení dotace, rozhodnutí pak potvrdilo v roce 2018 i MZe. Firma však nesouhlasila a obrátila se s žalobou na soud.
Ten však nyní rozhodl, že firma nesplnila dotační podmínky, respektive počínala si účelově, a proto by měla obě dotace vrátit.
„Zjištěné skutečnosti svědčí o tom, že žalobce se v roce 2010 podnikání v zemědělství nevěnoval a zcela uměle vytvořil podmínky pro poskytnutí dotace, když na samém konci tohoto roku vykázal jakousi sklizeň sena (z faktury společnosti Bonas spol. s. r.o. není ani zřejmé, že by se mělo jednat o sklizeň sena na žalobcem pronajatých pozemcích) a následný prodej tohoto sena společnosti, která byla jeho jediným společníkem. Pokud by žalobce byl aktivním zemědělcem, pak by se jistě věnoval zemědělské činnosti podstatnou část roku, nikoli pouze několik dnů a měl by vytvořené zázemí pro tuto činnost (stroje, zařízení, dopravní prostředky, budovy, zaměstnanci apod.). Soud nepovažuje závěr správních orgánů za spekulativní, neboť všechny prokázané skutečnosti svědčí o tom, že v daném případě byla pro získání dotace použita obchodní společnost, jež nevykazovala téměř žádnou činnost, a byly uměle vytvořeny podmínky, aby tato společnost splnila preferenční kritérium 1.1 pro získání dotace, tedy aby měla příjem ze zemědělské prvovýroby, neboť bez splnění tohoto kritéria by žalobce nezískal dostatečný počet bodů, aby mu mohla být dotace poskytnuta,“ uvádí se v rozhodnutí soudu.
Podle soudu však nemohla být splněna ani podmínka, že dotace má být přidělena firmě mladých zemědělců do 40 let. Oba žadatelé byli totiž do registru podnikatelů v zemědělství zapsáni až v červnu 2011 a ona „zemědělská“ činnost v podobě prodeje sena se vztahovala k roku 2010, kdy ani jeden ještě v zemědělství nepodnikali. „Není však možné, aby žalobce současně splňoval preferenční kritérium 1.1 (Podíl příjmů ze zemědělské prvovýroby na celkových příjmech žadatele činí 45 % a více), které se dle přílohy 6 Pravidel hodnotí dle výnosů ze zemědělské prvovýroby za poslední účetně uzavřené období před podáním žádosti o dotaci, tedy v daném případě období roku 2010, kdy žalobce ještě nesplňoval definici mladého začínajícího zemědělce. Navíc, jak již bylo uvedeno, žalobce se v roce 2010 zemědělské činnosti fakticky nevěnoval,“ konstatoval soud.
Petr Dimun
