Kriminalita v Česku loni oproti předchozímu roku opět poklesla. Policie zaznamenala 153.233 trestných činů, meziročně o sedm procent méně. Objasněnost trestných činů loni vzrostla o jedno procento na 57,3 procenta. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Vražd loni policisté evidovali 105, neobjasněných zůstalo pět z nich.
Mezi hlavní důvody poklesu kriminality patří podle Moravčíka loňská opatření proti šíření epidemie nemoci covid-19, optimalizace statistik, zvýšení hranice škody pro posouzení skutku jako trestného činu na 10.000 korun a také lepší práce policistů. I když kriminalita klesla, zaznamenala policie růst škod způsobených trestnou činností. Stouply na 21,3 miliardy korun z předloňských 16,7 miliardy.
Pokles kriminality zaznamenala loni policie ve všech krajích. Nejvíce trestných činů evidovala v Praze a v Moravskoslezském kraji, nejméně v Karlovarském kraji. V tom také policisté zaznamenali největší procentuální rozdíl, meziročně tam klesl počet trestných činů o 15,1 procenta na 3754 skutků.
Majetková kriminalita byla stejně jako v minulých letech nejčastějším druhem trestných činů, loni policisté evidovali 77.562 majetkových skutků, o 4554 méně než v roce 2020. Významný nárůst, téměř o 50 procent, ale policie zaznamenala u krádeží vloupáním, poklesu o více než 40 procent naopak evidovala u krádeží prostých.
Méně trestných činů bylo loni i v kategorii násilné či hospodářské kriminality, naopak mravnostních trestných činů přibylo o 444 na 3049 skutků. Příčinou nárůstu je podle Moravčíka lepší vyhledávací činnost policie či medializaci případů známých osobností, která je spojena s větší ochotou obětí podobné případy oznamovat. Za nárůstem ale také stojí masivní využívání elektronických komunikačních prostředků zneužívaných pro páchání mravnostní kriminality.
Kriminalita v Česku od roku 2013 klesá, výjimkou byl rok 2019, kdy stoupla o 3,5 procenta. Předtím se naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii odcházejícího prezidenta Václava Klause. Tehdy počet trestných činů vzrostl o sedm procent na více než 325.000, přičemž více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.
(čtk)
