Šéfové vojenské policie mají velký problém. Před nedávnem koupili přístroj na ochranu proti odposlechu. Ovšem proti regulím. Na velitelství vojenské policie kvůli tomu před časem zasahovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, jak vyplývá ze zjištění Ekonomického deníku.
Vedoucí představitelé si na sklonku roku zadělali na pořádný malér. Ze zvláštních finančních prostředků vojenské policie, které slouží například pro informátory, totiž koupili ne zrovna levnou techniku na odhalování odposlechů, jak zjistil Ekonomický deník.
Učinili tak oproti liteře zákona a Závaznému pokynu náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017.
Informace o nelegálním nákupu se donesla k Vojenskému zpravodajství a na velitelství vojenské policie zasahovala před časem Generální inspekce bezpečnostních sborů. Zda byl někdo za nákup techniky proti odposlechu obviněn zatím není známo.
Vojenští policisté si ze zvláštních finančních prostředků koupil ruský detektor odposlechů nové generace LTE a 5G – Selcom ST-500 Piranha. Ten dokáže detekovat přenosy GSM LTE 5G, Bluetooth, Wi-Fi, ale i amatérské radiovysílače – štěnice, lze s ním kontrolovat odposlechy u kabelových vedení 250 a 60 V a dokáže detektovat i infračerveného záření.
Nákup techniky podle zdrojů Ekonomického deníku podepsal velitel vojenských policistů Miroslav Murček, myšlenka nákupu techniky měla podle zdrojů uzrát u vedoucího oddělení inspekce a vnitřní kontroly, jímž je Tomáš Voráč.
„Stálo to před 250 tisíc korun. Ze zvláštních finančních prostředků. Po nákupu si prověřili svoje byty v Praze na Julisce. Zda nejsou odposloucháváni vojenskými zpravodajci prověřovali veliteli vojenské policie Miroslavu Murčekovi, náčelníkovu štábu Hlavního velitelství vojenské policie Stanislavu Grulichovi a zástupci náčelníka Vojenské policie pro trestní řízení Jaromíru Štěpánkovi,“ sdělil Ekonomickému deníku dobře informovaný zdroj z prostředí armády.
Přístroj Selcom ST-500 Piranha se dá koupit například v tomto specializovaném e-shopu. Přestože produkt o něco zlevnil, dnes se dá pořídit 243 741 s DPH. Selcom Security je vývozce ruských produktů určených pro detekci odposlechů a monitorovacích zařízení – audio i video. Firma nabízí široký sortiment profesionálních produktů, jako jsou třeba odposlouchávací zařízení (štěnice) , skenery frekvencí, detektory.
Vojenští policisté mají problém, protože použitím velké sumy ze zvláštního fondu pro informátory porušili Závazný pokyn náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017. Běžně lze totiž čerpat 5 tisíc, respektive maximálně 15 tisíc korun. Částky vyšší nad 15 tisíc korun pak musí podepisovat velitel vojenské policie.
„Ze zvláštních finančních prostředků lze hradit výdaje související s výkonem služby, které není nutno prokazovat účetními doklady. Jedná se o výdaje vznikající při získávání poznatků o trestné činnosti ze zájmového prostředí, používání nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky, předstíraného převodu nebo činnostech s jeho prováděním souvisejících, při sledování osob a věcí,“ stojí v závazném pokynu náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017. Přístroj pro detekci odposlechů v něm vyjmenován není.
Ministerstvo obrany otázky Ekonomického deníku přehrálo na vojenskou policii a ta zareagovala následovně:
„Činnost v gesci GIBS nám nepřísluší hodnotit, obraťte se prosím přímo na GIBS,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku tisková a informační důstojnice Vojenské policie Kateřina Mlýnková.
Generální inspekce bezpečnostních sborů na zaslané otázky nezareagovala vůbec.
Není to první velký problém vojenské policie za posledních několik let. Vojenská policie totiž čtyři roky tutlala informace o smrtícím výbuchu v areálu vyškovských kasáren ze září 2017. Při explozi granátu jeden voják zahynul a druhý byl těžce zraněn. Ekonomický deník po letech ověřil původní neoficiální informace, že se v objektu po explozi nacházelo výrazně více munice a trhavin, než vojenská policie ve skutečnosti přiznala. V suterénu armádního objektu se totiž našly mimo jiné komponenty z pancéřovek a spousta další munice. Výbuch způsobil příslušník vojenské policie a odpovědnost za něj tehdy nesl i stávající náčelník olomoucké části sboru Miroslav Murček. Ten se v mezičase stal náčelníkem vojenské policie a v říjnu byl vládou navržen na povýšení do hodnosti dvouhvězdičkového generála – generálmajora.
Před devátou hodinou dopolední 19. září 2017 se v budově Jugo vyškovských kasáren, která částečně slouží jako ubytovna, ale i jako administrativní budova, ozvala velká exploze. Ve veřejnosti nepřístupných sklepních prostorách, které využívali pyrotechnici vojenské policie explodoval útočný granát RG–4. Výbuch zabil pyrotechnika vojenské policie nadporučíka Miroslava Hronka, který s ním manipuloval a dalšího – nadrotmistra Miroslava Rozsypálka – těžce zranil.
Vyšetřování bylo kvůli úmrtí odloženo a dva vojáci čelili kvůli nalezeným nábojům a granátům kázeňskému řízení. Ekonomický deník ale od několika zdrojů zjistila, že nejen ve sklepě budovy Jugo bylo munice a trhavin výrazně více, než jak tvrdí vojenská policie ve svých dokumentech.
Rozhodně nešlo o jednotky zbraní a munice, ale desítky a možná i stovky. Ve sklepě pyrotechnici vojenské policie rozebírali mimo jiné i ruční protitankové granátomety RPG-75 – takzvané kobylky. Munice a trhaviny měly být zlikvidovány v takzvané trhací jámě ve vojenském újezdu Libavá, papírově sice zlikvidovány byly, ale kvůli nešťastnému incidentu byly objeveny v suterénu ve Vyškově.
Pyrotechnici vyráběli z munice suvenýry
Podle informací, které Ekonomický deník získal, pyrotechnici vojenské policie trhaviny a zbraně, které měly být zničeny explozí v trhací jámě, rozebírali a vyráběli z nich suvenýry.
„Pyrotechnici tam byli půl dne. Našlapané to bylo skoro až po strop. Našly se tam i díly hned několika kobylek,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden ze zdrojů, který si přál zůstat v anonymitě.
Šéfem velitelství vojenské policie Olomouc, pod nějž pyrotechnici – výrobci suvenýrů spadali, byl tehdy plukovník Miroslav Murček. Nynější náčelník vojenské policie, který měl 28. října dostat na Pražském hradě druhou generálskou hvězdu. Kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana byl ale ceremoniál odložen.
Inspekce vojenské policie incident v budově Jugo vyšetřovala jako obecné ohrožení z nedbalosti, věc ale na konci března 2018 odložila.
Rozsypálek a jeho kolega poručík Josef Režňák pak čelili kázeňskému projednání. Při vyšetřování navíc vyplynulo, že vojáci ohrozili civilní osoby.
„Ze znaleckých vyjádření a všech dalších úkonů vyplynulo, že podezřelý nadporučík Hronek uvedeného dne v obytné budově, v době prokazatelné přítomnosti pracovníků finančního úřadu v podlažích nad skladem – hospodářskou místností, tedy na místě, kde jakákoli delaborace výbušnin není dovolena, pomocí kleští vyjímal rozbušku V 16a z těla rozbuškové úderky granátu RG-4 série 513/94 tno, přičemž došlo k iniciaci citlivé nápichové slože rozbušky a následnému výbuchu rozbuškové úderky se smrtelným následkem pro podezřelého,“ stojí v usnesení o odložení, které Ekonomický deník získal.
Prý jen pár nábojů a granátů
Při výbuchu byl zraněn už zmíněný nadrotmistr Miroslav Rozsypálek. „Který v momentu těsně před ním vstoupil do místnosti a jednání podezřelého již nebyl schopen zastavit. Granát RG–4 uvedené série získal podezřelý dne 14. 9. 2017, kdy mu bylo vydáno za účelem výcviku pyrotechnické skupiny celkem 25 kusů. Prověřováním byly zjištěny skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, avšak vzhledem k tomu, že tato osoba zemřela, nezbylo než ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení věc odložit,“ stojí v dokumentu vojenské policie.
Co všechno, jaké zbraně a trhaviny, se tedy v suterénu budovy Jugo nacházelo? Z dokumentů, které vojenská policie Ekonomickému deníku poskytla, nešlo o nic zásadního. U Hronka inspekce identifikovala 25 kusů granátů RG-4, u Rozsypálka pak 7 kusů už delaborovaných ručních granátů RG F–1 „irv 16/77; T 9/52 a RG-4 série s507/93tno, TNT s212/83 a u Režňáka 750 kusů nábojů 7,62 vz. 43.
„V případě střeliva nalezeného v kanceláři č. 517, které výhradním uživatelem je por. Režňák, zjistil policejní orgán, že tento druh střeliva je určený pro útočnou pušku Sa-58 a další vojenské, lovecké a sportovní zbraně konstruované pro daný náboj a podle odborného vyjádření OKTE VP Praha jej lze identifikovat jako střelivo do zbraní kategorií A až C, které není zakázané, neboť se jedná o civilní střelivo dovoleného výrobního provedení… …Jmenovaný je vojenským policistou – pyrotechnikem s oprávněním jinak s takovým střelivem pracovat, v rámci své dosavadní profesní činnosti zcela bezúhonný, je nadřízenými hodnocen jako spolehlivý a pracovitý zaměstnanec, má policejní orgán za to, že byť byla formálně naplněna skutková podstata trestného činu nedovolené ozbrojování, v tomto případě postačí uplatnění odpovědnosti v rámci kázeňského práva,“ stojí v usnesení odevzdání věci ke kázeňskému projednání.
Delaborace, odborné rozebrání munice, je přitom možná jen vybraných pracovištích, tedy například v armádním muničním skladu v Týništi nad Orlicí.
Nové informace
Ekonomický deník pátral po skutečném stavu věcí dlouho a povedlo se jej identifikovat po letech díky žádosti o poskytnutí informací. Tu ovšem nesměřoval na vojenskou policii, které informace léta blokovala.
Seznam munice, která byla na místě po výbuchu potvrzuje už dřívější neoficiální zjištění Ekonomického deníku. Je velmi obsáhlý.
Seznam jednoznačně prokazuje, že pyrotechnici manipulovali s nebezpečnou municí, která měla být oficiálně zničena. Jak je možné, že ve vojenské policii docházelo k takovým excesům a k tomu, že za ni odpovědní funkcionáři nenesli odpovědnost (velitel velitelství vojenské policie Olomouc Miroslav Murček byl dokonce v únoru 2019 jmenován velitelem celé vojenské policie – pozn. red.), dosud nikdo kompetentní z ministerstva obrany nevysvětlil.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
