Slovenský ústavní soud zrušil pravomoc místních úřadů plošně nařizovat v zájmu předcházení vzniku a šíření přenosných onemocnění izolaci mimo domácnost. Vyplývá to z dnešního rozhodnutí ústavních soudců, kteří částečně vyhověli podnětu veřejné ochránkyně práv Márie Patakyové a kteří rozhodli o protiústavnosti některých ustanovení příslušného zákona. Patakyová se na ústavní soud obrátila kvůli tomu, že po propuknutí koronavirové krize museli Slováci po příjezdu ze zahraničí nastoupit do takzvané státní karantény. Ta byla mezitím zrušena.
„Při prozkoumávání izolace ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je tato realizovaná v domácím prostředí, pak zásah do chráněné autonomní svobody jednotlivce není zbavením osobní svobody. Pokud ovšem jde o izolaci mimo domácí prostředí, pak o zbavení osobní svobody jde,“ uvedl ústavní soud k verdiktu. Jeho vynesením rozhodl, že některá ustanovení o ochraně, podpoře a rozvoji veřejného zdraví nejsou v souladu se slovenskou ústavou. Podobné tendence vytvořit záchytná zařízení se tehdy objevovaly i v ČR.
Bratislava po vypuknutí epidemie nemoci covid-19 zavedla pro obyvatele při návratu ze zahraničí povinnost až na výjimky nastoupit do izolace v určených ubytovacích zařízeních. To vyvolalo kritiku nejen ze strany navrátilců, ale i ze strany Patakyové. Ve státní karanténě lidé měli setrvat do absolvování příslušného testu na koronavirus a při negativním výsledku následně pokračovat v domácí izolaci.
Státní karanténu Slovensko později zrušilo. V současnosti země vyžaduje izolaci po příjezdu ze zahraničí až na výjimky od všech cestujících, kteří nejsou očkováni proti covidu-19. Příslušná vyhláška hlavního hygienika nyní umožňuje absolvovat izolaci nejen v domácím prostředí, ale i v takzvaném karanténním ubytovacím zařízení. Právě poskytování karanténního ubytování patří k výjimkám při obecném uzavření hotelů či penzionů v souvislosti s nepříznivou epidemickou situací.
Patakyová původně žádala ústavní soud, aby zrušil i možnost nařízení izolace v domácím prostředí. Zdůvodnila to tím, že karanténu lze podle zákona nařídit jakékoliv osobě bez ohledu na to, zda u ní je, nebo není podezření na onemocnění. Ombudsmance v této části jejího podnětu ústavní soud nevyhověl. Soudci ale také zrušili ustanovení zmíněného zákona, že ministerstvo zdravotnictví a úřad hlavního hygienika mohou vydávat i taková opatření na ochranu veřejného zdraví, která nejsou přesně stanovena v zákoně.
Ministryně spravedlnosti Mária Kolíková rozhodnutí ústavního soudu blíže nekomentovala, a to s odůvodněním, že si ho musí nejprve nastudovat. Nevyloučila možnost návrhu změn právní úpravy, pokud by to bylo potřeba. Verdikt ústavního soudu bude pravomocný jeho zveřejněním ve sbírce zákonů.
MInulý týden ústavní soud rozhodl, že úřad hlavního hygienika obecně může i nadále vydávat protiepidemická nařízení. Soudci tak nevyhověli návrhu generálního prokurátora Maroše Žilinky, který se ohrazoval vůči praxi, že vyhlášky úřadu nejsou zveřejňovány ve sbírce zákonů, ale ve vládním věstníku.
(čtk)
