Zakotvit beztrestnost obránce v silném rozrušení, úleku, zmatku a jiném omluvitelném hnutí mysli je třeba, míní Senát. Nesouhlas k návrhu novely institutu nutné obrany dalo Ministerstva spravedlnosti a vnitra, Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství. Výčet vyviňujících afektů je zneužitelný a pro rozhodování v kontextu nepotřebný, shodují se instituce. Snahu rozšířit podmínky pro nutnou obranu dosluhující vláda Andreje Babiše (ANO) odmítla.
Předloha by měla mimo jiné zaručit beztrestnost obránci, který by reagoval ze strachu, zmatku nebo jiného omluvitelného pohnutí mysli, který by byl způsoben útočníkem. Návrh má v souladu s nepřijatou předlohou z roku 2006 stanovit, že soudy by měly nutnou obranu posuzovat nejen z hlediska způsobu útoku, ale také s ohledem na čas útoku, jeho místo a okolnosti vztahující se k osobě útočníka nebo osobě obránce. Novela má také stanovit, že obránce by nebyl trestně odpovědný, pokud by nesplnil podmínky přiměřenosti nutné obrany, ale jednal „v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli, způsobeném útokem“.
Návrh novely trestního zákona respektive ustanovení týkajících se nutné obrany předložil senátor Zdeněk Hraba (STAN). Senátor navrhuje doplnit do § 29 celý odstavec 3 v tomto znění: „(3) Ten, kdo odvrací útok, aniž splnil podmínky přiměřenosti nutné obrany, není trestně odpovědný, jednal-li v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli, způsobeném útokem.“
