Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) se stala žádoucím zaměstnavatelem mezi příslušníky dalších bezpečnostních sborů i civilními uchazeči. Zájem o práci u inspekce převyšuje volná tabulková místa, náročným výběrovým řízením přitom neprojdou až dvě třetiny uchazečů. Inspekci se také nyní lépe daří zaměřovat se na závažnou trestnou činnost. Uvedl to ředitel inspekce Radim Dragoun.
GIBS vznikla před deseti lety, působit začala 1. ledna 2012. Prověřuje trestné činy, jejichž pachateli jsou policisté, celníci, příslušníci Vězeňské služby, příslušníci inspekce či zaměstnanci těchto útvarů. Dragoun je jejím ředitelem od září 2018, dříve působil jako šéf Okresního státního zastupitelství v Lounech.
„Zejména nástup a první měsíce ve funkci byly velmi náročné, a to po stránce personální i organizační. Provedenou reorganizací struktury GIBS se zjednodušil a zeštíhlil velitelský aparát, zavedla se jednoznačná a jednotná velitelská pravomoc i odpovědnost,“ řekl Dragoun.
Nejzásadnějším problémem podle něj byla obměna a výběr pracovníků, z 279 příslušníků se jich vyměnila od jeho nástupu na inspekci zhruba stovka. „Na GIBS jsem si přivedl kvalitní management se zkušenostmi, který své kvality již prokázal ve svých předchozích funkcích,“ uvedl. Kvalitní a respektovaní vedoucí pracovníci podle něj motivují k příchodu další příslušníky.
„Je pro mne potěšující, že generální inspekce se stala velmi žádoucím a respektovaným zaměstnavatelem mezi příslušníky ostatních bezpečnostních sborů i civilními uchazeči, neboť zájem uchazečů o službu na inspekci několikanásobně přesahuje počet volných služebních tabulek,“ podotkl Dragoun.
Personální posílení
Dodal, že personálně posílilo oddělení závažné trestné činnosti. Díky tomu se podle ředitele se nyní inspekci daří více zaměřovat na složitější trestnou činnost, ať už jde o veřejné zakázky, drogovou trestnou činnost, ale i třeba o vyšetřování ovlivňování trestních kauz za úplatu. „Nadále se také úspěšně zaměřujeme na místa a situace, kde jsou osoby omezeny na svobodě a díky tomu jsou v nerovném postavení k úředním osobám,“ uvedl Dragoun.
Inspekce například v úterý informovala o případu, v němž bylo obžalováno sedm dozorců ze ženské věznice Světlá nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Podle obžaloby se podíleli na několikahodinovém fyzickém i psychickém mučení odsouzené ženy. Případem se bude zabývat Okresní soud v Havlíčkově Brodě.
Dragoun mezi dalšími případy zmínil například kauzu policisty, který podle inspekce zpracovával podklady k zadání tendrů tak, aby je dostali předem dohodnutí dodavatelé. Inspekce vyšetřovala i případ policisty, který od července do září žádal prostřednictvím dalšího člověka úplatky od lidí stíhaných kvůli obchodování s nelegálními přípravky. Za poskytnutí informací ze spisu požadoval až 20 milionů korun. Jiný, nyní už bývalý policista, byl spolu s dalšími lidmi obžalován v souvislosti s prodejem drog. Ty získával ze Španělska.
Stejně jako jiné bezpečnostní sbory ovlivnila podle Dragouna epidemie covid-19 i činnost inspekce. Sbor přistoupil například k práci z domova či rozdělení pracovníků na dvě skupiny tak, aby se minimalizoval jejich vzájemný kontakt. Omezeny byly vzdělávací a společenské aktivity. „I když pandemie v některých fázích způsobila určité komplikace či odkládání některých úkonů a činností, v globále průtahy například v trestním řízení nezpůsobila,“ uvedl Dragoun.
Příslušníci v karanténě a izolaci
Do fungování útvaru nezasáhl počet příslušníků v karanténě či izolaci. Naprostá většina sboru je proti novému koronaviru očkovaná, k počátku prosince bylo v inspekci zhruba pět procent příslušníků a necelá čtyři procenta zaměstnanců neočkovaných.
Generální inspekce bezpečnostních sborů vznikla na základě zvláštního zákona, který sjednotil roztříštěné vyšetřování trestných činů příslušníků bezpečnostních sborů. Zatímco policisty vyšetřovala do té doby zvláštní inspekce spadající pod ministerstvo vnitra s ředitelem jmenovaným vládou, u celníků provádělo vnitřní kontrolní činnost několik oddělení, existovala například také Inspekce vězeňské služby.
(čtk)
