Spor o smlouvu na elektronické monitorovací náramky pokračuje. Probační a mediační služba (PMS) odmítla tvrzení izraelské společnosti SuperCom, která tvrdí, že od smlouvy s PMS o dodávkách náramků sama odstoupila už loni v létě. Mluvčí PMS Martin Bačkovský dnes řekl, že společnost SuperCom se nejspíš snaží odvést pozornost od podstaty sporu, který zapříčinila nedodržováním závazků ze smlouvy, které dlouhodobě neplnila.
Předseda představenstva SuperCom Arie Trabelsi v pondělí uvedl, že smlouvu opakovaně a trvale porušovala právě státní PMS. Probační služba minulý týden sdělila, že s dodavatelem ukončila spolupráci, protože neplnil své závazky řádně a včas. SuperCom informace ohledně ukončení smlouvy odmítla jako nepravdivé.
„Z důvodu opakovaného a trvalého porušování smlouvy ze strany PMS společnost SuperCom jednostranně odstoupila od smlouvy s PMS už v létě 2020. Abychom však umožnili ČR pokračovat v provozování systému elektronického monitoringu, souhlasili jsme s poskytováním služeb po přechodnou dobu i po odstoupení, po kterou to bude PMS potřebovat,“ uvedl v pondělí šéf představenstva firmy.
Proti takové interpretaci se dnes PMS důrazně ohradila. „Žádnou z informací z mediálního prohlášení společnosti SuperCom nepovažujeme za relevantní a domníváme se, že společnost SuperCom měla svoji energii nasměrovat na plnění smluvních závazků a neplýtvat jí na filozofické hodnocení stavu justice a vytváření dojmologie,“ sdělil dnes Bačkovský.
Nároky u soudu
Podotkl, že PMS už avizovala, že svoje nároky vůči společnosti SuperCom je připravena uplatnit u příslušného soudu. „Proto si Probační a mediační služba nebude s firmou SuperCom vyměňovat své postoje k situaci prostřednictvím médií,“ dodal mluvčí.
Elektronické náramky byly v provozu od září 2018. Vedle domácích vězňů, kterých bylo ke konci letošního října 111, hlídaly rovněž některé vězně podmíněně propuštěné na svobodu – koncem října jich kontrolovaly šest. U části obviněných také nahrazovaly pobyt ve vazební cele. PMS zveřejnila, že v listopadu přestala elektronický monitorovací systém (EMS) využívat a vrátila se k namátkovým kontrolám prováděným probačními úředníky.
PMS upozornila už loni v lednu na to, že SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 elektronických náramků. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v té době označila chování dodavatele za nezodpovědné s tím, že veřejnost může ztratit důvěru v elektronickou kontrolu trestu domácího vězení. Dodavatel podle ní velmi ztížil situaci celého projektu. SuperCom tehdy reagovala tak, že zavedení systému elektronického monitoringu se kvůli postoji PMS prodražilo o více než 26 milionů korun. Zdůraznila, že náramky jsou kvalitní a fungují. Prohlášení státu o závadách na zařízeních byla podle firmy nepravdivá a hlavně předčasná.
Vybrat dodavatele náramků se státu podařilo za ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Při podpisu smlouvy úřad uváděl, že pořízení náramků a provoz monitorovacího centra bude stát 93 milionů korun na šest let. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.
(čtk)
