Počty migrantů z Afriky a Asie se znovu vrací na úroveň před pandemií. V září poprvé požádalo o azyl v EU 71 200 osob. Od srpna se o 72 procent zvýšil počet žadatelů z Afghánistánu, Iráčanů, kteří přicházejí žádat o azyl z Běloruska a ze zemí s liberalizovanou vízovou povinností: Gruzie, Severní Makedonie, Albánie. Uznání žádostí Afghánců je rekordních 86 procent. Třetí největší skupinou jsou Turci.
Uvádí to Evropská agentura pro podporu azylu EASO ve svých posledních statistikách za září 2021. Agentura upozorňuje, že kromě členských zemí EU jsou do statistiky a srovnávacích grafů zahrnuty Švýcarsko, Norsko a rovněž ještě Velká Británie.
Migrace jako před pandemií
Klíčová zjištění pak uvádí: „V EU+ bylo v září 2021 podáno 71 200 žádostí o mezinárodní ochranu, což je o čtvrtinu více než v srpnu. Poprvé od začátku pandemie COVID-19 počet žádostí překročil poslední úroveň před pandemií.“
Počet žádostí Afghánců se značně zvýšil, z přibližně 10 000 v srpnu na 17 300 v září (+ 72 %). Zdaleka největší skupinou žadatelů v EU+ byli proto Afghánci, kteří žádali téměř dvakrát více než Syřané. Zatímco afghánští občané žádali o azyl nejvíce od září 2016, míra žádostí byla méně než polovina historického maxima v listopadu 2015, stojí v poslední analýze EASO za září 2021.
EASO vypracovává analýzy vždy tři měsíce nazpět.
O azyl v EU žádají i Turci a Tunisané
Třetí největší skupinou žadatelů byli podle EASO Turci. „Další nárůst žádostí Iráčanů byl částečně způsoben nelegální migrační cestou přes Bělorusko. Podstatně více žádostí bylo zaznamenáno v září u několika hlavních národností. Kromě Bangladéšanů, Pákistánců a Venezuelanů sem patřili také občané některých zemí v blízkosti EU+, zejména Albánci a Tunisané,“ uvádí se v aktuální analýze.
Celkově bylo podáno 3 000 žádostí o azyl mladistvými bez doprovodu, což je nejvíce od roku 2016, uvádí se v analýze.
Úřady v EU stále nevyřídily 798 400 žádostí
Úřady v EU vydaly v září celkem 40 500 prvoinstančních rozhodnutí, přičemž bylo dosaženo nejvyšší míry uznání – kladného vyřízení žádostí od loňského srpna, a to 41%. Toto číslo je způsobeno vysokou mírou uznání žádostí občanů Afghánistánů, která slovy agentury EASO činí „rekordních 86%“.
Ve všech případech, ve kterých bylo zahájeno řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany, zůstalo na konci srpna v EU+ nevyřízeno přibližně 798 400 případů. Na konci září bylo v prvním stupni projednáváno, avšak neukončeno přibližně 394 300 případů. Podíl případů nevyřízených do šesti měsíců se blížil polovině případů v prvním stupni, uvádí se v analýze.
Na vině je Afghánistán a Bělorusko
Podle analýzy EASO Afghánci zůstali v září největší skupinou žadatelů, když žádali o azyl téměř dvakrát více než Syřané (9 100). Syřané byli největší skupinou žadatelů o azyl v EU, Švýcarsku, Norsku a Velké Británii každý měsíc po dobu sedmi let až do července 2021. „Velký nárůst afghánských žádostí v září částečně odrážel evakuace, které následovaly po srpnovém převzetí moci Talibanem nad Afghánistánem, protože mezi příjezdem a podáním žádosti o azyl může uplynout určitý čas. Většina žádostí Afghánců byly tedy první žádosti asi 13 70), což se od srpna zvýšilo o 60 %. Zbytek (3 600) byly opakované žádosti ve stejné zemi EU+,“ stojí v poslední analýze EASO.
„Z poměrně už tak vysoké úrovně se dále zvýšil počet žádostí Iráčanů (2 900, + 7 %), částečně kvůli nelegální migrační trase přes Bělorusko, kde jsou Iráčané největší skupinou. K tomu přibyli Venezuelané (1 800, + 41 %), kteří žádali o azyl nejvíce od října 2020, čímž se jasně odchýlili od sestupného trendu, který převládal po většinu pandemie COVID-19. Dosud uvedené národnosti tvořily v září 10 hlavních skupin žadatelů. Společně představovaly téměř dvě třetiny všech žádostí podaných v EU+,“ uvádí doslova analýza.
Podle EASO „pozoruhodný vývoj mimo skupinu 10 hlavních národností zahrnoval ztrojnásobení žádostí občanů Severní Makedonie (přibližně 1 300 + 245 %) a také rostoucí počet žádostí Kolumbijců (1 100 + 51 %) a Egypťanů (780 + 38 %) a Arménů (420, + 110 %)“.
O deset tisíc více než před pandemií
V důsledku rostoucího počtu žádostí od řady osob hlavních národností bylo září prvním měsícem od začátku pandemie, kdy celkový počet žádostí překročil poslední předpandemickou úroveň v lednu a únoru 2020, kdy bylo podáno přibližně 65 700 respektive 61 400 žádostí, uvádí dále analýza EASO.
„Úroveň počtu žádostí o azyl v září byla ve skutečnosti nejvyšší od listopadu 2016. Stojí za zmínku, že k tomuto vývoji významně přispěli žadatelé z vízově liberalizovaných zemí, kteří dohromady představovali asi 11 200 žádostí v září, oproti 8 000 v srpnu. Tato skupina zahrnuje občany Albánie, Gruzie a Severní Makedonie, jakožto i řady zemí Latinské Ameriky, a zejména Venezuelané a Kolumbijci podávají v posledních měsících stále více žádostí v EU+,“ uvádí EASO v analýze.
Přesto se podle EASO podíl žádostí ze zemí s liberalizací vízového režimu (16 % v září) téměř nevrátil na úroveň před pandemií (asi 30 %). Celkový počet podaných žádostí zahrnoval relativně mnoho opakovaných žádostí (nejméně 9 600, + 41 % od srpna), které podali především Afghánci a občané Severní Makedonie.
Irena Válová
