Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl podnět právníka, který tvrdil, že očkování proti koronaviru je v rozporu s jeho buddhistickou vírou. Navrhoval zrušit část podzimního opatření ministerstva zdravotnictví, které podmiňovalo přístup ke službám a vstup na některé hromadné akce právě očkováním, testem nebo proděláním nemoci v posledním půlroce. Podle právníka by mělo opatření obsahovat takzvanou výhradu svědomí, uplatnitelnou v situaci, kdy očkování koliduje s vírou či vnitřním přesvědčením člověka. Zamítavé rozhodnutí NSS je dostupné na úřední desce.
NSS předně zdůraznil, že očkování proti koronaviru není povinné jako například některá očkování v dětském věku, u kterých Ústavní soud v minulosti připustil uplatnění výhrady svědomí založené na náboženských i sekulárních důvodech. Musí to však být důvody závažné, konkrétní, dostatečně určité, prokázané – a takové NSS v návrhu právníka-buddhisty neshledal.
„Navrhovatel svoji výhradu svědomí koncipoval velice široce, tak, že by ji ve stejném znění mohl uplatnit proti jakékoli právní povinnosti, o jejíž ‚pravdivosti‘ (smysluplnosti) nebude sám vnitřně přesvědčen,“ stojí v rozhodnutí.
Právník v návrhu uvedl, že podstoupení očkování za situace, kdy nezná dopady v budoucnu, v tomto i příštích životech, je v rozporu s jeho vírou. „Žalobce je samotným Buddhou, tímto dokonalým příkladem, nabádán, aby nikomu, dokonce ani Buddhovi samotnému (!) nikdy nevěřil a vše si sám prověřil. Teprve na základě takového úsudku, na základě práce své mysli, se má rozhodnout, co udělá. To je základní ‚zákon‘ buddhismu, základní pravidlo k následování pro každého buddhistu,“ stálo v návrhu. Objevit však pravdu ve změti informací o koronaviru je podle návrhu prakticky nemožné, pokud ani vědecká obec není konzistentní.
NSS připomněl, že podzimní opatření dávalo alternativu k očkování v podobě pravidelných testů. „Napadené opatření navrhovateli (ani nikomu jinému) neukládá povinnost se očkování proti nemoci covid-19 podrobit ani očkováním bezvýjimečně nepodmiňuje přístup ke službám. NSS proto neshledává, že by prima facie šlo o očkování, které by bylo povinné, ať už na základě přímého příkazu v mimořádném opatření, nebo na základě celkového dopadu mimořádného opatření,“ konstatoval soud.
Také proti pravidelnému testování uplatnil právník námitku vycházející z buddhistického učení. Jeho náboženské přesvědčení mu prý ukládá usilovat o veřejné dobro v podobě účelného vynakládání veřejných prostředků. Ani tento argument však nepřesvědčil soud k zásahu a vyslovení nezákonnosti mimořádného opatření.
(čtk)
