Návrh novely institutu nutné obrany, podle které by byla beztrestná obrana obydlí při pocitu ohrožení při násilném vniknutím, znovu předkládá SPD. Návrh nutnou obranu naopak zužuje, tvrdí ministerstvo vnitra i ministerstvo spravedlnosti. Podle návrhu SPD by bylo možné střílet na hasiče, na děti na třešních i na souseda, co nese poštu. Přijetím bezdůvodného privilegia domovní svobody hrozí potíže pro právní teorii i praxi a chaos pro veřejnost, uvádí Nejvyšší soud.
K návrhu, který vláda projedná ve středu, je připraveno zamítané stanovisko.
Jde o další návrh na změnu institutu nutné obrany v krátké době. O druhém návrhu, který předložil senátor Zdeněk Hraba (STAN) a který rovněž získal nesouhlasná stanoviska, Česká justice informovala.
Jak ve svém stanovisku upozorňuje vláda Petra Fialy, jde o znovu předložený, avšak parlamentem neprojednaný návrh SPD z minulého volebního období, ke kterému nesouhlasné stanovisko vydala už v říjnu rovněž vláda Andreje Babiše. Návrh podle stanoviska vnitra, ministerstva spravedlnosti i soudů a Nejvyššího státního zastupitelství vyvolává více otázek, než dává odpovědí.
Podle důvodové zprávy, návrh zakotvuje zásadu „můj dům, můj hrad“ a posiluje postavení občana, který je napaden ve svém domě a hodlá se bránit. „V takovém případě útočník na sebe bere riziko, že vyvolá-li odůvodněnou obavu z ohrožení majetku, zdraví či života oprávněné osoby, bude se napadený bránit, a to účinně, avšak bez případné sankce ze strany státu,“ uvádí předkladatelé z SPD v důvodové zprávě.
Navrhované nové ustanovení třetího odstavce §29 má znít takto:
„(3) O nutnou obranu se naopak jedná, je-li obrana vedena vůči osobě, která neoprávněně vnikla do cizího obydlí za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí, pokud takové jednání může vyvolat u obránce oprávněnou obavu z ohrožení života či zdraví jeho nebo jiné přítomné osoby.“
Úplný návrh je zde:
Co tím předkladatel myslí?
Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku poukazuje na skutečnost, že „oproti deklarovanému záměru by předložený návrh zákona mohl paradoxně vést i k zúžení práva na nutnou obranu“. Důvodem je podle vlády užití slovního spojení „pokud takové jednání může vyvolat u obránce…“. „Hrozí totiž, že by tato formulace vedla k objektivnímu výkladu podmínek nutné obrany. Zatímco dnes není sporu o tom, že primárně jde o posouzení subjektivního stavu obránce, tedy posuzuje se, zda obava o život a zdraví byla vyvolána z pohledu obránce, navrhované znění by mohlo znamenat objektivní ex post výklad, tedy zda jednání určitého typu bylo objektivně způsobilé vyvolat obavu o život a zdraví,“ vysvětluje vládní materiál stanovisko k návrhu.
Sporný je podle nesouhlasného stanoviska rovněž výklad použitého pojmu „obydlí“, který autoři návrhu chápou jen jako vnitřní prostor v bytě nebo domě za zavřenými dveřmi, aniž by počítali s garáží, sklepem, půdou, vedlejší stavbou nebo uzavřenou zahradou, jak vláda cituje Nejvyšší soud.
Má být povoleno střílet na hasiče přes dveře?
Podle překladatelů však návrh naopak zpřesňuje požadavek zákona, že se musí jednat o „přímo hrozící nebo trvající útok“. „Podle stávající úpravy musí obránce např. ve svém domě nejdřív čekat, než bude útočníkem přímo napaden, nechce-li riskovat trestní stíhání. Za vhodný příklad lze použít i například střelbu skrze vnitřní dveře na útočníka, který již do chráněného prostoru pronikl,“ uvádí se v návrhu doslova.
K tomu ovšem vydalo jasné stanovisko ministerstvo spravedlnosti: „Není zřejmé, jak může obránce naplnit podmínku nutné obrany, že osoba neoprávněně vnikla do cizího obydlí za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí. Pokud tedy obránce nebude bezpečně vědět, že osoba vnikla do obydlí neoprávněně, pak nebude moci nutnou obranu podle tohoto ustanovení využít. Navíc je nutno brát v potaz i hrozbu vybočení z mezí nutné obrany vůči osobám, které mohou vstupovat do obydlí z jiných zákonných důvodů, např. policisté nebo hasiči, o kterých nebude obránce vědět, že se jedná o takové osoby,“ uvádí k návrhu spravedlnost.
Děti, které přišly krást třešně, nepohodlné osoby
Pokud měl předkladatel na mysli nejen uzavřený prostor za dveřmi, ale všechny prostory, kde někdo žije a používá je, i tak by mohly nastat problémy, upozorňuje ve svém stanovisku Nejvyšší soud: „Tak například by toto nově navrhované ustanovení mohlo dopadat na případ dětí mladších patnácti let, které lstí vniknou na oplocenou zahradu přiléhající k domu obránce domovní svobody, kde pak budou krást třešně, a obránce by mohl i v takovém případě použít neadekvátní prostředky obrany a způsobit vážné zranění či dokonce smrt. Uvedené důsledky nelze podle Nejvyššího soudu v žádném případě považovat za žádoucí a akceptovatelnou obranu v případě minimálního narušení právem chráněného statku osobami dosud trestně neodpovědnými,“ upozorňuje soud.
„Pokud by v takových případech nebyl obránce vůbec omezen, mohlo by dojít ke zneužívání této úpravy např. k vypořádání se s nepohodlnými osobami, provokacím takových útoků s nedozírnými následky apod. Uvedená úprava by i kriminologicky mohla vytvářet mezi občany přesvědčení, že ve zmíněných případech je možné učinit k obraně všechno bez jakýchkoliv ohledů na útočníka,“ uvádí Nejvyšší soud.
Kde jsou hranice domovní svobody?
Navrhovaná úprava je nadbytečná a jejím přijetím hrozí zbytečné potíže pro právní teorii i praxi a nesrozumitelnost pro občanskou veřejnost, upozorňuje ve svém stanovisku Nejvyšší soud, podle kterého návrh rozšiřuje nutnou obranu o princip „můj dům, můj hrad“ podle slovenské úpravy.
„Je zde podle důvodové zprávy snaha privilegovat jeden právní statek (domovní svobodu) oproti jiným. Především pro takový privilegující přístup zákonodárce není jakýkoliv důvod a není vůbec jasné, proč podmínky a limity nutné obrany při ochraně domovní svobody by měly být výhodnější v porovnání s ochranou lidské důstojnosti v sexuální oblasti, osobní svobody, nebo dokonce života a zdraví,“ uvádí k návrhu doslova Nejvyšší soud.
Podle soudu je v návrhu pojem obydlí vyložen restriktivně jako vnitřní prostor obývaného prostoru za zavřenými dveřmi. Byť trestněprávní praxe používá výklad širší, z návrhu vyplývá, že předkladatel má na mysli zřejmě jen „dům“.
NS: Porušování domovní svobody už je trestné
Jak dále Nejvyšší soud upozorňuje, nově popsané jednání je trestné už nyní a schválení návrhu by přineslo jen zmatek, komplikace a znepřehlednění. „Každé ,speciální´ustanovení vzbuzuje pochybnost o rozsahu jeho použitelnosti i použitelnosti obecného ustanovení. Navíc zde platí, že jestliže útočník vnikl do obydlí způsobem, který se v návrhu popisuje, tj. ,násilím, pod pohrůžkou bezprostředního násilí nebo překonáním překážky, jejímž účelem je zabránit vniknutí´, jde jednoznačně o spáchání trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 2 trestního zákoníku.“
„Proti takovému neoprávněnému útoku, jímž je trestný čin vždy, je tedy možná nutná obrana už podle stávajícího ustanovení § 29 trestního zákoníku, které je zcela použitelné i proti útokům na domovní svobodu či svobodu užívání vlastního majetku,“ uvádí Nejvyšší soud k návrhu.
NSZ: Legalizace střelby na souseda, který nese poštu
V podobném duchu vydalo nesouhlasné stanovisko i Nejvyšší stání zastupitelství. „Navrhované znění § 29 odst. 3 trestního zákoníku neguje stávající zákonné kritérium vymezující institut nutné obrany v tom smyslu, že způsob obrany nesmí být ,zcela zjevně nepřiměřený způsobu útoku (viz § 29 odst. 2 trestního zákoníku), což by podle Nejvyššího státního zastupitelství finálně vedlo k legalizaci příslušného excesu z nutné obrany,“ uvádí NSZ ve stanovisku.
„To by tedy umožnilo posoudit jako jednání v nutné obraně (a tedy jednání v souladu s právem) i zcela zjevně nepřiměřenou obranu proti osobě, která ,pouze´ neoprávněně vnikne do obydlí, tj. např. proti sousedovi, který bez výslovného svolení vstoupí do domu obránce v dobrém úmyslu předat mu doručenou poštu, pokud by takový neoprávněný vstup do obydlí vyvolal u obránce ,oprávněnou obavu z ohrožení života či zdraví jeho nebo jiné přítomné osoby´,“ uvádí Nejvyšší státní zastupitelství k návrhu.
Irena Válová
