Mnozí zadavatelé či poskytovatelé dotací v současnosti stojí před vážnými dilematy. Kvůli ustanovení v zákonu o střetu zájmů mohou podle odborníků při veřejných soutěžích o zakázky riskovat hmotnou odpovědnost za vznik vysokých škod v důsledku protiprávního vyloučení účastníka zadávacího řízení či žadatele o dotaci nebo se zadavatelé mohou riziku vyhnout a opřít se o právní názor Ministerstva pro místní rozvoj. Ten je však diametrálně odlišný od právního názoru dlouhodobě prezentovaného ze strany České republiky i Evropské komise, varuje profesor evropského práva Michal Tomášek.
Z § 4b zákona o střetu zájmů vyplývá, že obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) tohoto zákona nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek jako účastník ani jako poddodavatel, jehož prostřednictvím účastník prokazuje svoji kvalifikaci. Pokud se taková obchodní společnost zadávacího řízení účastní, je zadavatel povinen ji vyloučit. Tento zákaz se vztahuje i na veřejné zakázky malého rozsahu. Na tyto společnosti zároveň dopadá i zákaz poskytování dotací stanovený v § 4c zákona o střetu zájmů. Předmětná ustanovení zákona o střetu zájmů jsou tedy povinni aplikovat všichni zadavatelé (včetně například malých obcí, které zpravidla nedisponují dostatečnou právní podporou) a poskytovatelé dotací.
O výkladu § 4b zákona o střetu zájmů neexistuje shoda na úrovni ústředních orgánů státní správy, přičemž rozhodnutí soudu je stále v nedohlednu. Kolize zákona o střetu zájmů se zákonem o zadávání veřejných zakázek pak nebyla dosud vyřešena ani na legislativní úrovni. Podle názoru Ministerstva pro místní rozvoj, které je gestorem v oblasti zadávání veřejných zakázek, je předmětné ustanovení v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, neboť vytváří nový (nepřípustný) důvod pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. K vyjasnění situace přitom nepřispívají ani dlouhotrvající neshody mezi českými a unijními orgány o výkladu § 4c zákona o střetu zájmů v průběhu auditních šetření Evropské komise zaměřených na prověřování střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) při poskytování průmyslových a zemědělských dotací. „Pokud jde o názorový rozdíl našich a unijních orgánů na střet zájmů Andreje Babiše, lze jen doufat, že k jeho vyjasnění přispěje Soudní dvůr Evropské unie, který se touto otázkou bude v dohledné době na základě podaných žalob zabývat,“ uvedl v článku pro Soukromé právo profesor evropského práva Michal Tomášek.
Mnozí zadavatelé či poskytovatelé dotací však podle Tomáška v současnosti stojí před vážnými dilematy. „Mají riskovat svou hmotnou odpovědnost za vznik vysokých škod v důsledku protiprávního vyloučení účastníka zadávacího řízení či žadatele o dotaci, když sice mají pochybnosti o jeho střetu zájmů, ale nejsou schopni je podložit jakýmkoliv písemným důkazem? Nebo se například zadavatelé mají tomuto riziku z opatrnosti vyhnout a opřít se přitom o právní názor Ministerstva pro místní rozvoj, který je však diametrálně odlišný od právního názoru dlouhodobě prezentovaného ze strany České republiky i dosavadních závěrů auditních šetření Komise?“ táže se respektovaný odborník.
Nepřímým důkazem existence výkladových nejasností a omezené praktické funkčnosti stávající právní úpravy střetu zájmů jsou podle Tomáška mimo jiné i pozměňovací návrhy poslanců Jakuba Michálka a Mikuláše Ferjenčíka z Pirátské strany k tiskům projednávaným v Poslanecké sněmovně. „Předkladatelé se jimi domáhali rozšíření věcného rozsahu § 4b a § 4c ZSZ tak, aby tato ustanovení nově dopadala na všechny obchodní společnosti, jejichž zapsaným skutečným majitelem je veřejný funkcionář, bez ohledu na to, zda vůči těmto společnostem vystupuje jako tzv. osoba s koncovým vlivem či nikoliv,“ uvedl. Podle Tomáška se však nelze domnívat, že by závažné systémové nedostatky platné právní úpravy bylo možné napravit tímto způsobem.
Navzdory dlouhodobě přetrvávajícím nejasnostem o výkladu předmětných ustanovení zákona o střetu zájmů však doposud nebylo ze strany věcně příslušných ústředních orgánů státní správy vydáno jakékoliv stanovisko či metodický pokyn k jejich výkladu. Stejně tak neexistuje ani žádný oficiální seznam veřejných funkcionářů a obchodních společností, ve kterých tito veřejní funkcionáři nebo jimi ovládané osoby vlastní zákonem stanovený podíl. Zpřesňující výklad přitom nevyplývá ani z dostupné judikatury či z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a jiných relevantních správních orgánů. „Má-li tedy postup zadavatelů a poskytovatelů dotací být v souladu se značně neurčitými právními předpisy, lze jim alespoň doporučit, aby jejich konkrétní postup při posuzování způsobilosti účastníků zadávacího řízení, resp. žadatelů o dotaci, byl vždy podrobně a srozumitelně odůvodněn,“ míní Tomášek.
Poslanecká sněmovna definitivně schválila nová pravidla pro střet zájmů obsahující ustanovení § 4b a § 4c (tzv. lex Babiš) dne 11. ledna 2017, kdy přehlasovala veto prezidenta republiky. Andrej Babiš tehdy zastával funkci ministra financí v kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Babiš tehdy prohlásil, že novela ho má donutit odejít z politiky a zkomplikovat jeho společnostem život.
Konflikt mezi Andrejem Babišem a Bruselem vypukl před dvěma lety, kdy Evropská komise na základě podnětu české pobočky Transparency International zahájila auditní šetření zaměřená na prověřování střetu zájmů předsedy vlády při poskytování průmyslových a zemědělských dotací.
Podle závěrečné zprávy o auditu poskytování průmyslových dotací je český premiér ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek, a skrze ně i koncern AGROFERT. Dotace ze strukturálních a investičních fondů Evropské unie v řádu stamilionů korun, které získaly společnosti z koncernu AGROFERT od 9. února 2017, proto byly podle auditorů Evropské komise vyplaceny neoprávněně. Podle názoru Babiše však Evropská komise nemá pravomoc vykládat české právo.
Eva Paseková
