Ústavní soud (ÚS) otevřel prostor pro vyšší odškodňování pracovních úrazů, které vedou ke snížení společenského uplatnění. Vyhověl stížnosti zedníka, jenž utrpěl vážný úraz jako spolujezdec ve firemním autě. Náhrada vypočtená podle zákoníku práce a souvisejícího vládního nařízení byla nižší, než by mu náležela podle občanského zákoníku a navazující metodiky Nejvyššího soudu. V takových případech je potřeba volit druhou možnost výpočtu, a to s ohledem na princip rovnosti, plyne z nálezu ÚS.
Občanskoprávní úprava představuje podle ústavních soudců „minimální standard“, který zákoník práce může navýšit, nikoli však snížit. „Právní postavení zaměstnance může být v tomto ohledu fyzické osobě ku prospěchu, nikoli však k tíži,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře.
Pisatel stížnosti po autonehodě trpí trvalými následky. Mimosoudně uplatnil nárok na bolestné podle občanského zákoníku. Nárok vycházel z odpovědnosti zaměstnavatele jakožto provozovatele motorového vozidla. Pojišťovna však hodnotila událost jako pracovní úraz. Za ztížení společenského uplatnění dostal muž 250.000 korun.
Zaměstnanec si ale nechal vypracovat revizní znalecký posudek, který určil výši náhrady za ztížení společenského uplatnění na přibližně 712.000 korun, a to na základě metodiky, kterou v posledních letech uváděl do praxe Nejvyšší soud v návaznosti na nový občanský zákoník. Po zaměstnavateli proto muž požadoval zhruba 463.000 korun jako rozdíl mezi oběma částkami. Soudy ale nároku nevyhověly, hodnotily událost nadále v kontextu zákoníku práce a souvisejícího vládního nařízení. Metodiku Nejvyššího soudu v minulosti zpochybňoval například ombudsman Stanislav Křeček.
Mohlo by vás zajímat
Sporem se teď musí znovu zabývat Okresní soud ve Strakonicích, který bude při dalším rozhodování vázán dnešním nálezem. „ÚS zdůrazňuje, že tímto nálezem jakkoli nepředjímá výsledek sporu co do konkrétní částky odškodnění za ztížení společenského uplatnění, která stěžovateli náleží,“ stojí v nálezu.
(čtk, epa)
