Nemůžeme být pokrytečtí a podporovat úvěry a zároveň odsuzovat dlužníky, říká soudce. Připomínáte mi politiky, pro něž je reklama na úvěry horší než na zbraně, odpovídá bankéř. Podnikatele potřebujeme, aby se nezvyšovaly řady státních kontrolorů a výdaje státu, oponuje právník. Soustřeďme se také na sociální predispozice lidí a nedělejme jen předvolební politiku, navrhuje akademik.
Debata o dlužnících s filozofickým, ekonomickým a sociálním rozměrem se odehrála na akci KONFERENCE INSOLVENCE 2021 mezi zástupci insolvenčních správců, justice, zástupců bankéřů i státních úředníků 15. října 2021. Počet nápadu insolvencí na soudy klesá, ale dlužníci současně splácejí stále méně, vyplynulo z analýzy v úvodu čtvrté panelové diskuse na téma Budoucnost oddlužení v ČR.
Dluhy spotřebitelů jsou problém sociální
Jak upozornil insolvenční správce a advokát Michal Žižlavský, před novelou insolvenčního zákona platili dlužníci 56% dluhů, potom to bylo 40% a dnes je to 23%. Podle Žižlavského jde o problém sociální a ekonomický. Co se týče podnikatelů není podle něho žádoucí, aby upadali do insolvencí, rozšiřovali řady státních kontrolorů a zvyšovali mandatorní výdaje státu. „Jiné je to u spotřebitelů, tam je to problém sociální,“ uvedl.
Třetina dlužníků má sice IČO, to je ale neaktivní. Nulový je podle zakladatelky InsolCentra, advokátky a insolvenční správkyně Jarmily Veselé počet reorganizací. Dva roky po sobě nápad insolvencí klesá, k prudkému propadu nového nápadu došlo po vypuknutí pandemie v březnu 2020. Celkově k 1. lednu 2021 procházelo oddlužením 115 000 lidí.
Za dluhy je nezodpovědnost a negramotnost lidí
S počty dlužníků mají naopak starosti starostové obcí a měst. Podle ankety, kterou zorganizovalo InsolCentrum spolu se Svazem obcí a měst, jsou postoje starostů obcí a měst jednoznačné: Celkem 43% z nich je přesvědčeno, že za dluhy stojí nezodpovědnost občanů a 34% si myslí, že na vině je malá gramotnost lidí.
Z toho vyplývá i názor na řešení dlužníků. Na otázku, za jakých podmínek je správné odpustit člověku v insolvenci dluhy, odpovědělo 57 procent starostů, že za podmínky, když uhradí aspoň jistinu.
Bezkonkurenční většina starostů si pak myslí, že úplně nejdůležitější je chování a komunikace dlužníka. Pro 81,7 procent starostů je „velmi důležité“, aby „dlužník, který žádá o oddlužení prokázal, že se snažil podle svých možností závazky odpovědně řešit“. To znamená „navyšovat příjmy, šetřit výdaje, konsolidovat půjčky, komunikovat s věřiteli“.
Zájem starostů je pochopitelný. Obec je veřejnoprávní korporace a dluhy za dlužníky zaplatí ti, kteří nedluží, zdůraznil za Svaz obcí a měst Dan Jiránek. „Dluhy nezmizí, jen za ně zaplatí jiní, v případě pohledávek obci všichni občané,“ zní potom stanovisko Svazu obcí a měst ke stavu dluhů. Obce a města proto také nesouhlasí s plošným oddlužením za tři roky při podstatném snížení hranice splacených dluhů.
Soudce: Zakázal bych úvěrování oddlužených
Z praxe soudce Krajského soudu v Ostravě přiděleného k Nejvyššímu soudu Rostislava Krhuta vyplývá, že nejvíce dluhů vzniká z úvěrů. Kdykoli dlužník spadne do oddlužení, znamená to podle soudce, že poskytovatel úvěru nevyhodnotil rizika správně. „Já bych zcela zakázal poskytnout úvěr někomu, kdo prošel oddlužením,“ řekl doslova soudce Krhut.
„Jenže on je to byznys. My se ale jako společnost musíme rozhodnout. Nemůžeme být pokrytečtí. Nebankovní poskytovatelé by neměli existovat. Nelze podporovat úvěrování a při tom odsuzovat dlužníky,“ řekl soudce Krhut.
Tomu oponoval Michal Žižlavský: „Soudy by to hodily na bankovní sektor, aby si hlídal peníze, ale tak jednoduché to není,“ řekl. Podle jeho slov není čas na hrubou sekeru, ale na jemnou pilu.
Bankéř: Úvěr podmíněný jistotou znamená nulu
Na soudce Krhuta rovněž reagoval zástupce České bankovní asociace Filip Hanzlík: „V insolvenčním řízení se ukáže, zda banka posoudila úvar správně, to znamená schopnost úvěr splatit. V zákoně je tato schopnost podaná jako pravděpodobnost. Pokud by byl úvěr podmíněn absolutní jistotou, banka by nemohla nikomu půjčit nic,“ vysvětlil. Poté se vrátil k tezi soudce Krhuta o zákazu úvěrů. „Nechci vidět, co by se stalo v USA, kde někdo projde za život pěti šesti bankroty.“
K doporučení, aby lidé spořili a nepůjčovali si pak Filip Hanzlík uvedl: „Připomínáte mi KSČM a KDU-ČSL, kteří chtěli zakázat reklamu na úvěry, říkali, že podmínky pro úvěry mají být přísnější než na zbraně.“
Naopak návrhy na omezení dlužníků ve vztahu k úvěrům přivítala Jarmila Veselá: Mně se návrhy pana doktora Krhuta líbí. Není třeba bát se nových myšlenek. Je třeba diskutovat,“ uzavřela téma.
Šetřit je v rozporu s doktrínou kapitalismu?
Sociálně ekonomický rozměr měla už první část konference, na kterou tato filozoficko-právní debata ve čtvrtém panelu opět navázala. O prvním panelu a o varování, že insolvence se stanou společenským tématem, Česká justice již dříve informovala.
Například z recidivy dlužníků lze vyvodit, že „je třeba zjistit skupiny, které potřebují mimořádné zacházení“. Celkem 10 procent dlužníků se znovu vrací do dluhů, 90 procent dlužníků insolvencí projde a proces dokončí, zaznělo.
Stále platí, že česká společnost je homogenní, nikoli extrémně chudá nebo bohatá, to ale může skončit, varovala už v prvním bloku Jarmila Veselá, která se od začátku konference obracela k Filipu Hanzlíkovi z České bankovní asociace: „Občane, spočítej si, kolik budeš mít věcí, když budeš šetřit, Je jich dvakrát tolik. Vím, že je to v rozporu s doktrínou kapitalismu a s filozofií bankovnictví,“ vyzvala zakladatelka InsolCentra bankéře.
Řešme sociální perspektivu lidí
Tomu Filip Hanzlík oponoval: „Banky nejsou zdrojem dluhových pastí. Celkem 76% nebankovních poskytovatelů nemá licenci.“ Poté zdůraznil: Ve splácení úvarů jsme v nejlepší trojici v EU.“
Dluhy a dluhové pasti mají rovinu sociální, ekonomickou, právní a politickou. Je třeba neřešit masu dlužníků jen politicky a právně před volbami. Je třeba soustředit se rovněž na jejich sociální perspektivu, pro kterou jsou predisponováni, uvedl ve filozofické debatě o dlužnících právník, akademik a rozhodce prof. Alexander Bělohlávek.
Irena Válová
