Budoucí ministr pro legislativu Michal Šalomoun chystá personální změny v Legislativní radě vlády. Má v plánu obsadit do ni více lidí z praxe a také soudce. Podílení se na tvorbě zákonů a angažování se v moci výkonné však už v roce 2002 zakázal Ústavní soud. „Jsem přesvědčen, že právní myšlení se od nálezu Ústavního soudu změnilo a že by nyní ten závěr nebyl tak kategorický,“ řekl Šalomoun České justici s tím, že v minulosti se soudci na tvorbě zákonů podíleli, když například soudce Pavel Šámal byl hlavním autorem trestního zákoníku.
„Bude třeba změnit legislativu, aby se soudcům umožnila účastnit na Legislativní radě vlády. Myslím, že by to kvalitě legislativy prospělo,“ uvedl Šalomoun pro server iRozhlas.cz. V justičních kuloárech se ihned začaly ozývat hlasy zmiňující nález Ústavního soudu z roku 2002, který soudcům zakázal účast na moci výkonné. „Členství v poradních orgánech ministerstva, vlády i obou komor Parlamentu pak jistě zahrnuje i relevantní plnění úkolů těchto odlišných složek státní moci a působení soudců v uvedených orgánech je tak v rozporu s principem dělby moci, nehledě k tomu, že osobní a mimosoudní vazby, k nimž při takové činnosti dochází, nevyhnutelně zvyšují pravděpodobnost možného střetu zájmů a činí tak nestrannost v podobě nepodjatosti soudců zpochybnitelnou,“ uvádí se v nálezu doslova.
„To co říkáte, v nálezu Ústavního soudu je, nicméně jsou tam poměrně zajímavá disentní stanoviska, která uvádí, že se účast v poradních orgánech nedá vyloženě považovat za účast na moci výkonné,“ řekl nyní Šalomoun v reakci České justici. Chce se ještě poradit s odborníky. Nález včetně disentních stanovisek najdete zde. Vztahoval se primárně ke stážím soudců na ministerstvu. Podruhé se Ústavní soud podobně vyjádřil v roce 2010. Nález už chtěl v minulosti „prolomit“ exministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Tlak kvůli soudcovské radě
Nález podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry vznikl v roce 2002 jako tlak na ministerstvo, které mělo připravit zákonnou půdu pro vznik Nejvyšší rady soudnictví. Tedy orgánu, který by jako samostatný orgán reprezentoval justici. „Tím se soudci, kteří názor na Ústavním soudu prosadili, vcelku netajili,“ uvedl Vávra a připomíná že systém kdy moc soudní spravuje Ministerstvo spravedlnosti, existuje už pouze v Německu a Rakousku. „Já si myslím, že je čas naplnit nález Ústavního soudu, navrhnout zákon, změnu Ústavy a zavést Nejvyšší radu soudnictví,“ vyzývá. Argument, že na Slovensku soudcovská rada selhala, je podle něj slabý. To, že se soudci podíleli a podílí na tvorbě trestních či civilních předpisů je podle něj pouze zoufalstvím výkonné moci, která nemá dostatek kvalitních legislativců. „Politici jim nedali politické zadání. Mně by totiž nevadilo, že soudci píší zákony. Ale problém je, že to zadání nedostanou,“ dodává Vávra.
Podle Šalomouna by se ale měla promyslet samostatná změna v zákoně o soudech a soudcích aby nebylo překážkou, že soudce by byl v Legislativní radě vlády. „Myslím si, že by to zkvalitnilo legislativní proces. Kdybych do toho chtěl jít hlavou proti zdi a do Legislativní rady vlády nějakého soudce jmenoval a on by to jmenování přijal tak je otázka, jestli by se něco stalo. Ale já nechci jít hlavou proti zdi,“ dodal.
Šalomoun je nestraník, dříve kandidoval za Piráty. Je advokátem se specializací na autorské právo v umění, externě vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Politické funkce v současnosti nezastává, v letech 2010 až 2014 byl jako nestraník zastupitelem Třebíče zvoleným za Věci veřejné.
O jeho nominaci Piráti hlasovali stejným způsobem jako o týden dříve o koaliční smlouvě Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. Vstup do vlády Piráti schválili většinou 82,1 procenta hlasujících. Do ankety se zapojilo před 90 procent členů. Hlasování o Šalomounovi takovou pozornost členů nepřilákalo. Svůj hlas odevzdalo 658 Pirátů a Pirátek z celkových 1189.
Eva Paseková
