„Teplice nemají pochybnost o tom, že se pan kolega účastnil té akce. To vědí s jistotou. Teplice mají pochybnost pouze o tom, zda se mu to podaří formálně prokázat,“ prohlásil ve čtvrtek před kárným senátem Nejvyššího správního soudu (NSS) předseda Okresního soudu v Teplicích (OS) Jan Tichý, který podal kárnou žalobu na teplického soudce Miroslava Čapka. Po kárném senátu požaduje, aby jej zbavil funkce soudce, protože se v lednu měl zúčastnit soukromé akce v teplickém hotelu podnikatele Petra Bendy.
Kárný senát NSS v čele se soudcem Karlem Šimkou začal ve čtvrtek projednávat kárnou žalobu předsedy teplického soudu Jana Tichého na soudce tohoto soudu Miroslava Čapka.
Soudce Čapek se měl totiž podle Tichého zúčastnit v lednu tohoto roku údajné oslavy narozenin v teplickém hotelu Prince de Ligne podnikatele Petra Bendy. A to v době, kdy platila vládní anticovidová nařízení, přičemž osoba Bendy je médii označována jako „kmotr“ či „teplický boss“. Tím měl Čapek jako soudce ohrozit důvěru v justici. Navíc měl Čapek posléze poškodit její dobré jméno tím, jak svoji údajnou účast komentoval v médiích.
Podle Čapkova obhájce Stanislava Balíka se ovšem skutek se nestal, protože Čapek se tvrzeného jednání nedopustil. A pokud jsou zde pochybnosti ohledně jeho účasti, pak by se jednalo o přestupek a je tedy na místě otázka pravomoci kárného senátu o věci rozhodovat. Upozornil, že okolnosti dané akce vyšetřovala policie a s několika osobami se také vedlo přestupkové či kázeňské řízení. „Byla by policie tak neschopná, aby nevyslechla kárně obviněného, zda se večírku účastnil a sama neshromáždila důkazy pro přestupkové řízení?“ ptal se řečnicky Balík s tím, že u jiných tomu tak bylo. Je tedy podle něj na místě konstatovat, že policie žádné důkazy proti Čapkovi nemá. Dále vyslovil pochybnost ohledně ústavnosti obou tehdy platných anticovidových usnesení vlády.
I přesto by kárný senát měl odpovědět na několik otázek, aby se vyjasnila podle Balíka dosud nejasná aplikační pravidla zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců. A to ohledně postupu kárných žalobců při kárném řízení.
Jde podle něj především o to, zda kárný navrhovatel je v postavení vyšetřovatele, který má oprávnění vést přípravné řízení a požadovat při něm součinnost policie podle trestního řádu.
Kamerové záznamy
Podle Balíka tomu tak není a aktivita Tichého byla protizákonná. „Kárný navrhovatel se neštítil použít kamerových záběrů ze soudní budovy, aby je použil jako podklad ke kárnému řízení. Přitom slouží pro zabezpečení soudců a ne, aby byli soudci špiclováni,“ uvedl Balík.
Pokud je soudci vytýkáno setkání s někým, kdo je médii označován za kmotra, tak podle Balíka kárný senát v minulosti judikoval, že soudce je člověk z masa a kostí a nelze jej postihovat za to, že se s někým stýká. Navíc s člověkem, jehož případ nerozhoduje, a který nebyl ani odsouzen.
Balík se také pozastavil nad tím, že kárné řízení bylo zahájeno na základě anonymního emailu předsedovi soudu, neboť anonymní udání se podle něj za normálních okolností hází do koše. Bylo by tak pro pověst justice nejlepší, kdyby vzal Tichý kárnou žalobu zpět a pokud by tak neučinil, měl by kárný senát rozhodnout o zproštění. „Celé je to postaveno na nedůvěře a nezákonných důkazech. A i kdyby zákonné byly, neuzavírají se do řetězce nepřímých důkazů,“ uzavřel Balík.
Tichý v reakci souhlasil s tím, že je zde souběh s přestupkovým jednáním. Přesah je podle něj ovšem marginální a kárná odpovědnost soudce je mnohem závažnější než přestupkové jednání, a proto byl podán kárný návrh. Souhlasil nicméně s Balíkem, že policie mohla a měla konat a postoupit věc k přestupkovému řízení. Možným důvodem, proč tak neučinila, je podle Tichého to, že se spokojila s podáním kárného návrhu.
Soudce má jít příkladem
Otázka zákonnosti vládních nařízení není podle Tichého podstatná, protože platí zásada presumpce jejich správnosti a soudce má jít příkladem, jak pravidla dodržovat.
Odmítl, že by kárné řízení spustil anonym. Vysvětlil, že se ocitl pod tlakem především ze strany novinářů, kteří se na jednu stranu ptali, co bude činit jako předseda soudu s účastí soudce Čapka na oné akci, a zároveň mu nechtěli odtajnit své zdroje. Jejich dotazy a následná medializace pak strhla lavinu. „Kdybych to trošičku odlehčil, tak bych řekl, že Teplice nemají pochybnost o tom, že se pan kolega účastnil té akce. To vědí s jistotou. Teplice mají pochybnost pouze o tom, zda se mu to podaří formálně prokázat,“ uvedl Tichý.
V této situaci se rozhodl požádat o součinnost policii, která ve věci sama prováděla šetření. Připustil nicméně, že odkaz na konkrétní ustanovení trestního řádu nebyl „úplně šťastný“. Ohledně námitky použití záznamů kamer ze soudu uvedl, že podle něho má jako předseda pravomoc se s nimi seznámit. Vzhledem k tomu, že důkazy jsou z větší části nepřímé, měli by podle Tichého být vyslechnuti jím navržení svědci (bývalý ředitel teplické věznice a šéf teplického fotbalového klubu).
Povinnost kárně žalovat
„Kdyby pan kolega tenkrát přišel, že tam byl, poslal bych ho na policii, aby prošel přestupkovým řízením, ale to se nestalo a musel jsem být aktivní, těžko bych odůvodnil opak. Aktivitou jsem mu mohl maximálně pomoci, aby se ukázalo, že podezření nebylo pravdivé. Nestalo se, proto jsem byl povinen zahájit kárné řízení,“ odůvodnil svoji motivaci Tichý, který navrhuje, aby kárný senát zprostil Čapka funkce soudce.
Kárný senát po přestávce rozhodl, že řízení se v části návrhu, která soudci klade za vinu účast na akci v hotelu, postupuje teplickému magistrátu, protože má znaky přestupku. A proto celé řízení do doby rozhodnutí o tomto podnětu kárný senát přerušil.
Podle předsedy senátu Šimky jde o konkurence dvou řízení, kdy zákon nedává kárnému senátu možnost volby. „Skutkově máme za to, že to, co kárný žalobce tvrdí a dokládá na úrovni podezření, je jednání, které může mít znaky přestupku porušení vládních nařízení, a to musí být vyřešeno teplickým magistrátem,“ uvedl Šimka. „Rozumíme, proč to kárný žalobce podal a argumentoval ve prospěch konání kárného řízení. A je pravda, že skutek přesahuje případné přestupkové jednání,“ dodal s tím, že obhajoba se tak dočká požadovaných odpovědí.
Čapek je zkušený trestní soudce. V 90. letech byl poslancem, poté se vrátil do taláru. Má však už za sebou několik kárných řízení. V roce 2015 mu kárný senát snížil plat o deset procent na čtvrt roku za to, že v den komunálních voleb rozesílal e-mailem fiktivní přepisy údajných rozhovorů tehdejšího teplického primátora Jaroslava Kubery (ODS).
V roce 2017 senát potrestal Čapka snížením platu o 15 procent na čtyři měsíce kvůli nezákonnému rozhodnutí o vazbě pro jednoho podezřelého. Podle dalšího kárného rozsudku z letošního května měl Čapek brát čtyři měsíce plat nižší o desetinu kvůli průtahům a pochybením v soudních líčeních. Nepořizoval zvukový záznam, aniž by o tom řádně rozhodnul. Zpracování protokolů pak nechal na soudní úřednici.
Petr Dimun
