Část Evropské úmluvy lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl dnes polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tak tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod.
Tribunál se zabýval návrhem ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, který zpochybnil ústavnost článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. „Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě,veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem,“ stojí v šestém článku úmluvy. Podle polského zpravodajského serveru Onet ministrovi mimo jiné vadil „rozsah, v jakém se vztahuje na přezkum zákonnosti procesu výběru soudců (polského) ústavního soudu Evropským soudem pro lidská práva“.
Ústavní soud nyní podle Gazety Wyborcze konstatoval, že zmíněné ustanovení úmluvy je v určitém smyslu protiústavní. Konkrétně podle verdiktu nelze považovat ústavní tribunál za „soud“, jelikož kontroluje hierarchii zákonů a nerozhoduje o právech jednotlivců, poznamenala agentura Reuters. Článek 6 úmluvy se tedy na něj prý nevztahuje. Tudíž podle něj také není možné v rámci úmluvy zkoumat, zda polský ústavní tribunál splňuje požadavky kladené na soudy úmluvou – tedy ověřovat, zda je nezávislý, nestranný a zřízený v souladu se zákonem, napsal polský deník.
Podle verdiktu polského ústavního tribunálu tedy Evropský soud pro lidská práva (ECHR) nemůže zpochybňovat jmenování polských ústavních soudců.
Ziobrův návrh byl podle Gazety Wyborcze a serveru Onet reakcí na květnový verdikt ECHR, který rozhodl, že Polsko porušilo článek 6 kvůli dřívějšímu rozhodnutí ústavního soudu. Ten dal tehdy za pravdu stížnosti polské firmy, která se na něj obrátila kvůli zamítnutí žádosti o odškodné, jež skončila u polského ústavního soudu.
Podle ESLP bylo kvůli chybám a porušení zákona při jmenování ústavních soudců poškozeno právo stěžovatele na spravedlivý proces. ECHR řešil případ, kdy se na něj obrátil pěstitel trávníků, firma Xero Flor, která se u polských soudů neúspěšně domáhala proplacení škod způsobených lesní zvěří. Spor dospěl v roce 2017 až k ústavnímu soudu, kde tehdy rozhodoval i jeden ze tří soudců jmenovaných předtím prezidentem Andrzejem Dudou.
Duda v roce 2015 odmítl jmenovat tři soudce vybrané předchozí vládou a namísto nich dosadil tři jiné, nominované nově vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Podle právních expertů tak obsadil funkce, které už obsazené byly.
Štrasburský soud následně konstatoval, že porušení zákona při jmenování soudců znamená, že žadateli bylo „odepřeno jeho právo na rozsudek zákonně jmenovaným tribunálem“, a rozsudek takto jmenovaného tribunálu je tedy nutné považovat za neplatný. ECHR podle serveru Onet konstatoval, že verdikt vynesl ústavní soudce, který k tomu nebyl oprávněn.
Evropský soud pro lidská práva není institucí Evropské unie, nicméně jeho verdikty ohledně Polska zapadají do širší letité rozepře, kterou vede Varšava s unijními institucemi o nezávislost polské justice. Kritici, včetně těch evropských, vidí v polské soudní reformě snahu vládní PiS ovládnout polskou justici. Polská vláda tvrdí, že má zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu.
Evropská úmluva o lidských právech se vztahuje na členy Rady Evropy – organizace, která vznikla po druhé světové válce na ochranu lidských práv a právního státu, poznamenal Reuters. ECHR je soudním orgánem zřízeným k zajištění plnění závazků vyplývajících z úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod.
(čtk)
