Lidé se opět obracejí na ombudsmana kvůli nájmům hrobových míst, která byla kdysi zakoupena na věčné časy. Zákon o pohřebnictví to pomíjí a města chtějí po třetí generaci peníze. Na neutěšený právní stav upozorňoval už Otakar Motejl. Původní smlouva by měla zůstat neměnná, co se týče trvání, věčné časy nejsou v rozporu se zákonem o pohřebnictví, říká Stanislav Křeček. V pochybnostech se obraťte na radu obce, radí.
Na problém trvající celá léta upozornil znovu dnes Stanislav Křeček, který se například zabýval případem ženy, po které úřad chtěl úhradu za hrob, přestože byl v minulosti sjednán „na věčné časy“.
„Na ombudsmana se obrátila žena, která nesouhlasila s úhradou za hrobové místo, když bylo v minulosti sjednáno ,na věčné časy´. Argumentovala, že její tatínek nájem nikdy neplatil. Městský úřad po ní požadoval původní nájemní smlouvu, která by dokládala uzavření ,na věčné časy´. Doložení karty hrobu, kde byla poznámka o nájmu ,na věčné časy´, nepovažovala úřednice za dostatečný důkaz,“ popisuje ombudsman modelový případ.
Ombudsman: Staré smlouvy zůstávají stále v platnosti
Podle veřejného ochránce práv je v současné době právní úprava hřbitovního a pohřebního práva obsažena v zákoně o pohřebnictví. „Tento zákon bohužel zcela pomíjí tu skutečnost, že se na řadě pohřebišť nacházejí hrobová místa, která byla v minulosti pronajata (zakoupena) tzv. na věčné časy, případně na dobu trvání hřbitova,“ uvádí ombudsman.
„V minulosti se touto problematikou zabýval už ombudsman Otakar Motejl, který upozorňoval na problematičnost právního stavu. Pokud jde o staré smlouvy, uzavřené před účinností zákona o pohřebnictví, zůstávají nadále v platnosti. Případné nedostatky těchto smluv lze řešit po dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem formou dodatku ke smlouvě, popř. novou smlouvou,“ vysvětluje Stanislav Křeček.
Správa hřbitova požaduje originál smlouvy z roku 1922
Sám Stanislav Křeček se pak totožným problémem zabýval například už v roce 2018 z pozice zástupce ombudsmanky Anna Šabatové. Už tehdy upozorňoval, že lidé namítají, že po předcích zdědili hrobku vybudovanou na hrobovém místě, jehož pronájem měl být zaplacen „na věčné časy“ nebo „na dobu trvání hřbitova“.
„Správa hřbitovů však po dědicích – obvykle třetí generaci – najednou požaduje úhradu nájmu nebo doložení, že byl nájem kdysi zaplacen. Např. osmdesátiletý muž uváděl, že hrobové místo, na němž stojí rodinná hrobka, pronajali jeho prarodiče ve 30. letech. Ani on, ani jeho zemřelí rodiče nikdy žádný další nájem neplatili a v rodině se vědělo, že bylo hrobové místo zaplaceno na dobu trvání hřbitova. Nový správce hřbitova však po něm nyní požaduje doklad, že byl nájem ve 30. letech zaplacen,“ popisoval situaci už před třemi lety Stanislav Křeček.
„Jiný stěžovatel zase uváděl, že zdědil hrobku po předcích s doklady, že nájemné je zaplaceno na dobu trvání hřbitova. Správa hřbitova však po něm nyní požaduje předložení originálu smlouvy z roku 1922, kdy byla hrobka založena,“ uváděl tehdejší příklady současný ombudsman.
Zákon svěřil smlouvy o nájmech hrobů radám obcí
Jak právní stav dnes hodnotí veřejný ochránce práv Stanislav Křeček? „Z hlediska doby trvání nájmu by tedy měla původní smlouva zůstat neměnná. Pronajímatel hrobového místa (správce pohřebiště) by měl tento právní stav respektovat, a pokud by bylo třeba k dodatku či nové smlouvě přistoupit, měla by být původní ustanovení o délce pronájmu ‚na věčné časy‘ či ‚na dobu trvání hřbitova‘ zachována, neboť nejsou v rozporu s platným zákonem o pohřebnictví,“ vysvětluje ombudsman.
Podle jeho slov údaj o tom, že hrobové místo bylo zakoupeno „na věčné časy“, nebo „na dobu trvání hřbitova“ bývá obvykle uveden ve hřbitovní knize (matrice). Podle Křečka u hrobů pronajatých na dobu trvání hřbitova není důvod platit nájemné za hrobové místo, ale pouze za služby s nájmem spojené, pokud je správce pohřebiště poskytuje (tyto služby zpravidla zahrnují zajištění vody, kanalizace, osvětlení, údržby cest a hřbitovní zeleně apod.).
Stejně jako v roce 2018 i dnes ombudsman stěžovatelce poradil, aby se prostřednictvím správce hřbitova pokusila dohledat další údaje o nájmu hrobového místa, například v městském či okresním archivu nebo ve hřbitovní či farní knize (matrice), pokud se dochovala. Mohla by pak upřesnit informace o zaplacení nájmu „na věčné časy“. „V případě jakýchkoliv výhrad či pochybností o správnosti postupu správce pohřebiště je možné se obrátit na radu obce, které je dle zákona o obcích svěřeno uzavírání smluv o nájmu hrobových míst,“ dodává dnes Stanislav Křeček.
Irena Válová
